#Klartexte - Na rovinu

Klartexte Ilustrace: © Martina Hamouzová

Je zdá se čím dál složitější odlišit fakta od „alternativních faktů“, news od „fake news“, pravdu od lži. A „klartexte“ od textů? Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá.

Pravda a lži

10 praktických tipů, jak číst, abyste se nenechali zmanipulovat


Illustration Fake News X © Polityka Insight
Čtěte pozorně až do konce – zpráva samotná je často menší senzace, než by titulek napovídal. Nepravdivé informace často mají chytlavé titulky, aby se snadněji šířily.
 

Fake news, obzvláště ty automaticky generované, často obsahují jazykové chyby nebo atypické formátování. I slohové chyby jsou známkou toho, že text nečetl profesionální redaktor, a tedy jeho novinářská věrohodnost může být nižší. 
 

Pochází tato informace ze zdroje, který znáte? Sedí adresa internetové stránky? Podvržené stránky se často pokoušejí maskovat jako některé ze známých médií. Pokud daný zdroj neznáte, je dobré se podívat do sekce „O nás” a zjistit, kdo stojí za publikovaným obsahem, kdo jej financuje. Uvádí redakce svou adresu a možnosti, jak ji lze kontaktovat? Stránky předkládající falešné informace často nemají fyzické sídlo. Pokud se jedná o satirickou stránku, měla by obsahovat přímé upozornění, že publikované „zprávy” nejsou pravdivé.
 

Ujistěte se, že se autor vyzná v tématu, o kterém píše. Občas se autoři textů vydávají za experty, ačkoliv jimi v dané oblasti nejsou.
 

Zjistěte, zda je zpráva aktuální a má souvislost se současnou situací. Některé nepravdivé informace se dále šíří i přestože byly již dávno uvedeny na pravou míru. Navíc mnoho nepravdivých informací obsahuje chyby v datech nebo názvech míst.
 

Existují ve skutečnosti popisované instituce nebo dokumenty? Padla citovaná slova doopravdy? Jedním ze způsobů manipulace je odvolání se na váženou instituci, která však ve skutečnosti danou věc vůbec neudělala, anebo podvržení citátu známé osobnosti. Stejně tak odkazování se na neznámé experty nebo neuvedení zdroje může nasvědčovat tomu, že je zpráva nepravdivá.
 

Čtete novinářský text, nebo text sponzorovaný zadavatelem reklamy? Ne všechny propagační materiály mají formu barevné grafiky, některé mají podobu článků, ale stále se jedná o propagaci konkrétních výrobků nebo služeb.
 

Věnujte pozornost tomu, zda autor popisuje fakta, nebo jen sdílí svůj názor. Texty obsahující subjektivní hodnocení a emotivní jazyk jsou vyjádřením názorů autora, které nemusí být nutně v souladu s realitou.
 

Naše paměť nebo dojmy mohou být mylné. Specifické formulace, obsah nebo prezentace textu způsobují, že mámě větší sklon dané informaci věřit. Využívají to i tvůrci fake news. Je tedy důležité nenechat se zmást prvním dojmem, ale prověřovat obsah, který se jeví jako velká senzace. 
 

Stojí za to ověřit si danou informaci z různých zdrojů, reprezentujících různé názory. To je také způsob, jak ověřit obzvláště senzační zprávy – pokud o nich píše jen jeden málo renomovaný zdroj, nemusejí být věrohodné.
 

Populismus

Jazyk a emoce

Žurnalistika a média

O projektu #Klartexte

Výraz „Klartext“ znamená nezašifrovanou část sdělení, tedy tu část, která je pro všechny čitelná a – v ideálním případě – pochopitelná. Co ale očekávat od ohlášení jako třeba „„Jetzt kommt Klartext“ – „A teď na rovinu“? Nepřiznává tak člověk, který chce vyvolat dojem, že nyní bude hovořit obzvlášť na rovinu a upřímně, zároveň i to, že předtím tak nečinil?
 
A naopak, požadavek mířený na politiky a média, aby „konečně mluvili na rovinu“, podsouvá, že se veřejnosti běžně zatajují informace. I když se jedná „jen“ o frázi v politickém diskursu: formuluje a podněcuje se tak ztráta důvěry ve zpravodajství.

Je zdá se čím dál složitější odlišit fakta od „alternativních faktů“, news od „fake news“, pravdu od lži. A „klartexte“ od textů? Existují konkrétní aktéři, kterým jde přesně o to nás v tomto smyslu znejistit.
 
Dobrá zpráva zní: pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden.
 
To je cílem našeho projektu #Klartexte.
 

Klartext – Na rovinu
Na rovinu se hovoří tehdy, když politik nebo politička chtějí vyvolat dojem, že jsou obzvlášť upřímní. Sdělení, že teď se bude hovořit na rovinu, je tak důkazem slabosti, respektive floskulí. Evokuje totiž, že hovořit otevřeně a upřímně v politickém projevu není normou. V původním smyslu slovu je obsažen tento rozpor. V kryptografii označují „Klartexte“ zašifrovanou, tedy ne pochopitelnou část. V hovorové mluvě je to podobné, v ní „Klartexte“ označují lehce srozumitelné sdělení. To by ale znamenalo, že politika není srozumitelná, že se normálnímu posluchači nezpřístupňuje. Protože kdyby politická sdělení byla jednoznačná a všeobecně srozumitelná, nebylo by nutné sdělit, že to, co bude řečeno nyní, je konečně „na rovinu“.

https://neusprech.org/klartext/
Text je je k dispozici za podmínek licence Creative Commons-Lizenz (BY-NC-SA) lizenziert. 
 
Kromě Goethe-Institutu v Praze se na projektu #Klartexte podílely Goethe-Instituty v Polsku a Maďarsku, onlinemagazínu jádu a dále partneři v Česku (Hlídací pes), v Polsku (think tank Polityka Insight a Information Society Development Foundation FRSI) a v Maďarsku (Media and Communication Department, ELTE Eötvös Loránd University v Budapešti).


Partneři

Příbuzné projekty