Jak to vidí třetí generace
Goethe-Institut je aktivním partnerem programu německé spolkové vlády Podpora německých menšin ve střední a východní Evropě a střední Asii. V rámci tohoto programu využívá Goethe-Institut prostředky německého Ministerstva zahraničí k podpoře iniciativ a projektů pro německé menšiny, které se ještě v těchto zemích nalézají. Obzvláštní důraz přitom Goethe-Institut klade na péči o německý jazyk a na zprostředkování živého obrazu Německa.
V České republice podporuje Goethe-Institut řadu center, v nichž se členové německy mluvících menšin mohou setkávat, a jež nabízejí jazykové kurzy a kulturní programy. Kromě vybavení vhodným vyučovacím materiálem zahrnuje podpora i nabídku dalšího vzdělávání přesně dle potřeb pedagogů. K tomu mají účastníci navíc i možnost seznámit se se současnou němčinou v uměleckých dílech – např. při čteních, koncertních turné nebo divadelních představeních.
Landesversammlung
Landeszeitung
Collegium Bohemicum
V České republice podporuje Goethe-Institut řadu center, v nichž se členové německy mluvících menšin mohou setkávat, a jež nabízejí jazykové kurzy a kulturní programy. Kromě vybavení vhodným vyučovacím materiálem zahrnuje podpora i nabídku dalšího vzdělávání přesně dle potřeb pedagogů. K tomu mají účastníci navíc i možnost seznámit se se současnou němčinou v uměleckých dílech – např. při čteních, koncertních turné nebo divadelních představeních.
Landesversammlung
Landeszeitung
Collegium Bohemicum
Od 11. století se na území dnešní České republiky začali usazovat Němci. Německy mluvící obyvatelé sami sebe považovali za Čechy, Moravany nebo Slezany a za poddané vládnoucího panovníka, příp. za poddané Svaté říše římské. Až do rozpadu Rakousko-Uherské monarchie byli součástí mnohonárodnostního státu.
V Československu, které vzniklo z rozpadlé monarchie po první světové válce, žila velmi velká a významná německá menšina. Praha byla tehdy považována za město s nejkrásnější němčinou na celém světě, ve kterém tvořili svá německá díla slavní spisovatelé jako Egon Erwin Kisch nebo Franz Kafka. Až ve 20. století začaly být oblasti Čech, Moravy a Slezska a jejich němečtí obyvatelé označovány jako Sudety. V období po druhé světové válce byly česko-německé vztahy poznamenány odsunem sudetských Němců a Benešovými dekrety. Při sčítání lidu v roce 2011 udalo 18.722 obyvatel příslušnost k německy mluvícím menšinám v České republice. V Praze informuje veřejnost v německém jazyce jedna rozhlasová stanice a jedny noviny. Sdružení německy mluvících menšin v České republice vydává ještě další noviny v němčině.
V Československu, které vzniklo z rozpadlé monarchie po první světové válce, žila velmi velká a významná německá menšina. Praha byla tehdy považována za město s nejkrásnější němčinou na celém světě, ve kterém tvořili svá německá díla slavní spisovatelé jako Egon Erwin Kisch nebo Franz Kafka. Až ve 20. století začaly být oblasti Čech, Moravy a Slezska a jejich němečtí obyvatelé označovány jako Sudety. V období po druhé světové válce byly česko-německé vztahy poznamenány odsunem sudetských Němců a Benešovými dekrety. Při sčítání lidu v roce 2011 udalo 18.722 obyvatel příslušnost k německy mluvícím menšinám v České republice. V Praze informuje veřejnost v německém jazyce jedna rozhlasová stanice a jedny noviny. Sdružení německy mluvících menšin v České republice vydává ještě další noviny v němčině.