Flexitarismus
Ochrana klimatu na jídelníčku

Podle průzkumu zadaného spolkovým ministerstvem výživy se více než polovina Němců – přibližně 55 % – označuje za „flexitariány“ resp. „flexitariánky“. Co se skrývá pod tímto pojmem, co tito lidé jedí a může být jídlo politické?

Od: Petra Schönhöfer

Průměrný Němec, jak se často říká, miluje svůj „bratwurst“, tedy grilovanou klobásu. Adekvátně tomu sní v průměru 800 gramů masa za týden. To je však nejen nezdravé (množství doporučované lékaři se pohybuje mezi 300 a 600 gramy), ale také škodlivé pro klima. Spotřebou masa spolu se spotřebou mléka a mléčných výrobků tím totiž podle aktuálních odhadů způsobuje přibližně 70 % emisí skleníkových plynů, podmíněných stravou. Podíl vegetariánů, tedy lidí, kteří nejedí maso, se v Německu pohybuje jen kolem 5 % a pouze 1 % Němců se stravuje vegansky, to znamená, že jejich strava je kompletně rostlinného původu.

Už i pouhé snížení spotřeby masa však může přispět ke zlepšení. A zde vstupují do hry takzvaní flexitariáni a flexitariánky. Jsou to sice „všežravci“, ale maso hraje v jejich stravě podřízenou roli. V průměru u nich týdně skončí na pánvi nebo v hrnci asi 470 gramů masa. To odpovídá asi dvěma karbanátkům a dvěma párkům. Mnoho flexitariánů navíc uvádí, že si vědomě vybírají pouze vysoce kvalitní maso nebo maso v bio kvalitě.

přínos pro Klima

Lidé, kteří vědomě jedí málo masa, udržují svět v ekologické rovnováze více než fanoušci masa. Vyplývá to ze studie, kterou realizovala německá pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF Deutschland) na jaře roku 2021 ve spolupráci se společností corsus – corporate sustainability GmbH. Pokud by se spotřeba masa všech Němců snížila na polovinu, byla by ekologická bilance podstatně lepší. Emise skleníkových plynů, podmíněné stravou by se mohly ze současných zhruba 210 milionů tun ekvivalentů oxidu uhličitého (CO2E) ročně snížit o 27 % (tj. 56 milionů tun). Strava s nízkým obsahem masa kromě toho také snižuje požadavky na rozlohu půdy, která je nutná pro produkci potravin, o téměř 3 miliony hektarů. To zhruba odpovídá rozloze Braniborska. Spotřeba masa v Německu sice už klesla – v roce 2016 konzumovali Němci podle ekologické organizace WWF ještě přes kilogram masa na osobu a týden –, ale měla by klesnout víc.

WWF proto vyzývá k zásadnímu přehodnocení. „Při stravování na akcích nebo při cestování by automaticky mělo existovat vegetariánské menu,“ říká Tanja Dräger de Teran, referentka pro výživu a zemědělství v německé pobočce Světového fondu na ochranu přírody, kdo bude chtít maso, ten si ho objedná zvlášť.“ Žádoucí jsou podle ní také závazná minimální kritéria pro stravování ve veřejných institucích, jako jsou školy.

Studenti si to přejí: Na berlínských vysokých školách bude maso a ryby tvořit v budoucnu už jen 4 % jídelníčku (ilustrační obrázek). | Foto (Detail): © Adobe

stravování jako politický postoj

Přístup, který nachází ohlas v realitě: Na berlínských univerzitách bude od zimního semestru 2021/2022 tvořit maso a ryby už jen 4 % jídelníčku. Zbývající část nabídky bude vegetariánská nebo veganská, a to na základě přání mnoha studentů a studentek. Mladí lidé se ve svých stravovacích návycích obzvlášť výrazně liší od starší generace právě v konzumaci masa – vyplynulo to ze studie „Zpráva mládeže o budoucnosti udržitelné výživy“, kterou vědci z Univerzity Georga-Augusta v Göttingenu publikovali společně s agenturou Zühlsdorf Partner. Ve věkové skupině 15 až 29 let hodnotilo 40 % dotázaných svou konzumaci masa kriticky. 12,3 % z nich jsou vegetariáni nebo vegani a 23,8 % uvádějí, že jsou flexitariáni resp. flexitariánky. Většina z nich vyjadřuje svým stravováním politický postoj. Pro dvě třetiny všech dotázaných mladých lidí je otázkou lidského přežití zastavení změny klimatu – a to i prostřednictvím stravovacích návyků. K tomu se pojí kritický postoj vůči masnému průmyslu a dnešnímu chovu zvířat jako další motivy pro nekonzumování masa.
„Stravování jako politikum“ je heslem mezi 15 až 29letými: Mnoho mladých lidí snižuje svou spotřebu masa z důvodu ochrany klimatu nebo na protest proti velkochovům hospodářských zvířat. | Photo (Detail): © Adobe Ze skupiny 60letých až 75letých se pouze 5 % respondentů označuje za vegetariány či vegetariánky. Vegani a veganky zde statisticky nehrají vůbec žádnou roli. Se stoupajícím věkem však získává na oblibě flexitariánství – podíl u respondentů ve věku mezi 60 a 75 lety činí 55 %. Strava, která obsahuje celozrnné produkty, luštěniny, ovoce a zeleninu a často se obejde bez masa, je totiž samozřejmě také zdravá. Avšak rozdíly ve stravování lze pozorovat nejen mezi věkovými skupinami, ale také mezi pohlavími, jak ukazuje studie „Veggie“ z roku 2021, realizovaná koncernem PHW. Podle této studie 63 % žen ze stravy alespoň občas vynechává maso, zatímco u mužů tvoří tento podíl jen 43 %.

jedí všechno a rádi vyzkoušejí i něco nového

Co ale jíst, když chcete vynechat maso? U flexitariánů a flexitariánek jsou nejoblíbenějšími potravinami brambory, ořechy a jádra, rýže a hrášek. Pokud flexitariáni přece jen sáhnou po mase, pak dávají přednost drůbežím produktům. Následují ryby a hovězí maso, pokud možno z kontrolovaného ekologického zemědělství. Pro většinu Němců je mimochodem přijatelnou alternativou maso vyrobené množením živočišných buněk bez usmrcování zvířat, ale jen asi čtvrtina Němců by takové maso ochutnala. Znechucení je zde nejsilnější bariérou. Největší ochotu vyzkoušet něco nového projevují – jak jinak – flexitariáni a flexitariánky.
Flexitariánský jídelníček – spousta zeleniny, ořechů, těstovin – a jen trochu masa. | Photo (detail): © Adobe