Tým Německého muzea architektury ve Frankfurtu nad Mohanem zformuloval manifest s osmi tezemi o tom, jak se může podařit integrace nejrůznějších kultur do německé společnosti.
Kolem milionu běženců ze Sýrie, Afghánistánu, Balkánu a severní Afriky přišlo jen v roce 2015 do Německa, aby si vybudovali novou vlast. Making Heimat. Germany, Arrival Country je název projektu, se kterým se tým Německého muzea architektury ve Frankfurtu nad Mohanem (Deutsches Architekturmuseum, DAM) ucházel o vytvoření německého pavilonu pro Bienále architektury 2016 v Benátkách. Kurátoři chtěli původně představit nejlepší praktické příklady ubytoven pro uprchlíky. Namísto toho však zformulovali manifest s osmi tezemi o tom, jak se může podařit integrace nejrůznějších kultur do německé společnosti.
Chilský držitel Pritzkerovy ceny za architekturu a kurátor architektonického bienále Alejandro Aravena zadal hlavní výstavě s 88 projekty různých architektonických týmů a s 63 pavilony jednotlivých zemí téma „Reporting from the Front“. Na podzim minulého roku dominovaly zprávám po celé týdny obrazy proudů přicházejících uprchlíků. Tyto pro Německo neobvyklé scény výjimečného stavu byly podnětem k tomu, že se ředitel Peter Cachola Schmal, kurátor Oliver Elser a koordinátorka projektu Anna Scheuermann z Německého muzea architektury rozhodli přihlásit na bienále architektury svůj už delší dobu plánovaný projekt, aby ho v globálním kontextu předložili k diskusi.
IMPROVIZACE JAKO KONCEPT
Německý pavilon v Benátkách | © Frank Kaltenbach
Návštěvníka vítají bílé stohovatelné plastové židle z Baumarktu, opotřebované laminátové desky a zabalené europalety s cihlami. Na stěnách převážně plakáty malého formátu, vytištěné jednoduchými A3 tiskárnami a nalepené nástřikovým lepidlem přímo na stěny. Namísto německého piva nabízí stánek k bezplatnému občerstvení „ayran“, tradiční turecký jogurtový nápoj. Ve srovnání s mnoha dokonale ztvárněnými pavilony jiných států působí výstava v německém pavilonu levně a improvizovaně. Ale přesně to je její program, protože to je estetika a životní pocit takzvaného
Arrival City, „města příjezdu“, jaké existuje jako globální jev migrace na celém světě a jak ho v roce 2011 popsal kanadský novinář Doug Saunders ve svém bestselleru
Arrival City – the Final Migration and Our Next World. Saunders je vedle Kaie Vöcklera z Offenbachu poradcem u tohoto projektu na bienále.
ARRIVAL CITY V NĚMECKU
Německý pavilon v Benátkách | © Frank Kaltenbach
V roce 2013 vyšla Saundersova kniha německy pod názvem
Die neue Völkerwanderung, Arrival City (Nové stěhování národů. Arrival City). V roce 2015 se situace související s uprchlickou krizí na celé balkánské trase a také v Německu vyostřila. Jak lze pro tolik nově příchozích v co nejkratší době vytvořit finančně dostupné bydlení? Kurátoři vyzvali k předkládání projektů a shromáždili do jedné databáze všechny přihlášené projekty aktuálních stanic prvního příjmu a ubytoven pro stálé bydlení. Architektonicky výjimečné příklady, kterých není mnoho, jsou na výstavě prezentované na základě fotografií a brožur.
Kurátoři však chtějí v první řadě dodat odvahu a ukázat pozitivní příklady toho, kde a proč se už daří začleňovat nejrůznější kultury do německé společnosti. Například město Offenbach má v rámci celého Německa nejvyšší podíl cizinců (30 %) a v jeho „příchozí čtvrti“ Nordend dosahuje tento podíl dokonce 48 %. To je více než dvakrát tolik co v Neuköllnu, „příchozí čtvrti“ hlavního města Berlína. Fotografie Floriana Theina dokumentují přízemní zónu se zahraničními obchody a restauranty v těchto městských čtvrtích. Překvapivé poselství – při pohledu zvenčí působí tato
Arrival Cities jako problémové čtvrtě. Při přesnějším pohledu však nabízejí to, co nově příchozí potřebují. Předpoklady úspěchu takového „příchozího města“ shrnuli kurátoři do osmi tezí. Jsou uvedeny vždy jako nadpis na jednotlivých tematických stěnách:
1
Arrival City je městem ve městě.
2
Arrival City je finančně dostupné.
3
Arrival City je dobře dostupné a nabízí práci.
4
Arrival City je neformální.
5
Arrival City vzniká svépomocí.
6
Arrival City se nachází v přízemí.
7
Arrival City tvoří síť přistěhovalců.
8
Arrival City potřebuje nejlepší školy.
OTEVŘENÝ DŮM PRO VŠECHNY
Německý pavilon v Benátkách | © Frank Kaltenbach
Hlavní atrakcí jsou však čtyři velké otvory, které tvůrci výstavy Something Fantastic prorazili do vnějších stěn historického pavilonu z roku 1909, aby uzavřenou, památkově chráněnou stavbu proměnili v prostor otevřený do všech stran. Vylámali celkem 48 tun cihel. Aby uchlácholili úřad památkové péče, že otvory budou zase zazděny a provizorní zelené ocelové nosníky zase zmizí, integrovali tvůrci potřebný počet cihel do scénografie jako základ pro stoly a pulty.
Německý pavilon v Benátkách | © Frank Kaltenbach
Nově otevřenými branami k sousedním pavilonům a k laguně jsou akce v německém pavilonu ovlivňovány překvapivě svěžím větrem kulturního soužití, který snad zavane až do společenské politické debaty o uprchlické krizi v celé Evropě.
