Nové knihovny Uživatelé uživatelům

Library user
Library user | Fotografie (detail): © CandyBox Images - Fotolia.com

Knihovny se zabývají knihami a jinými médii. To je však jen část pravdy – v některých evropských zemích je v centru jejich pozornosti především uživatel se svými zájmy a přáními.

„Děti nerady chodí do knihovny,“ myslí si zhruba desetiletá holčička, „protože není nic zábavného na tom prohlížet si nudné knížky.“ Je třeba mít větší možnost pohybu. K tomu, jak by taková knihovna měla vypadat, má děvčátko co říct. Během workshopu pořádaného knihovnou v dánském Aarhusu mohly děti dát svým nápadům volný průchod. Některé z myšlenek prezentuje video na webových stránkách knihovny: regály, po nichž lze šplhat, místnost, v níž si děti mohou zaskákat, bazén s balónky, zvířátka v zahrádce a ovocné stromy s houpačkami.

Dánští občané se podílejí na rozhodování

Již 15 let plánuje město Aarhus postavit novou knihovnu. V této souvislosti vyzvalo občany, aby se se svými zkušenostmi a očekáváními podělili s architekty a pracovníky zodpovědnými za přípravu projektu. Svá přání a představy mohli vyjádřit i partneři, tedy vzdělávací zařízení, spolky a organizace, které budou knihovnu využívat. „Ti všichni vnášejí do projektu vědomosti, které nám v knihovně chybí, říká Knud Schulz, manažer knihovny v Aarhusu. Avšak nápady, které se zrodily například v průběhu různých workshopů s dětmi, se v návrhu neodrazily beze změn. „To ani nebylo cílem,“ říká Schulz. „Byly to podněty k zamyšlení pro architekty, které jim pomohly vcítit se do světa dětí.“ Jedna věc však byla jednoznačná: knihovna by měla nabídnout více než jen police s knihami. To si myslí i Knud Schulz. „V knihovně budoucnosti nepůjde jen o média, ale také o člověka, vysvětluje. Média představují jen jednu z mnoha možností, jak uspokojit potřeby čtenářů.

Názor všech se počítá

Nápady občanů získali v Aarhusu zejména v rámci diskusí a workshopů, během nichž se projednávala například otázka budovy: Jak by knihovna měla být dostupná? Kam odkládat kola? Jak se do budovy bude možno dostat z metra? Svůj názor mohly vyjádřit všechny věkové a zájmové skupiny. Zvláštní pozornost byla přitom věnována osobám s postižením. „Během schůzek s nimi šlo o to, jak pomoci dostat se do knihovny lidem nevidomým, osobám na invalidním vozíku či těm, kdo mají strach z velkých prostor,“ vysvětluje Knud Schulz. V současnosti probíhá diskuse o zařízení interiérů. V této fázi procesu je důležitý zejména názor partnerů. Jakou mají představu o konferenční místnosti? Jaké předměty v ní budou potřebovat? Monitory? Automaty na vodu? Kávovar? Knud Schulz hovoří o celé řadě různorodých skupin věnujících se rozličným oblastem designu.

V Německu jen výjimečně

Ve veřejných knihovnách v Německu zatím takovéto zapojení uživatelů není obvyklé, říká Konrad Umlauf, profesor Ústavu pro knihovnictví a informační vědy při Humboldtově univerzitě v Berlíně. Dlouhou tradici však má dobrovolnická činnost, jejímž prostřednictvím se angažují občané. „Častým jevem jsou rovněž ankety mezi uživateli,“ říká. „V těch však jde o posouzení stávající nabídky. Ankety související s poskytováním nových služeb nejsou obvyklé.“ Přitom právě takovéto informace by dle jeho názoru byly užitečné.

V případě výstavby Ústřední a zemské knihovny v Berlíně by tak mohlo jít o první německý projekt knihovny, na jehož přípravě by se uživatelé podíleli přímo. Zatím však stále není jisté, zda knihovna vůbec vznikne. I tak jsou už ale ve hře různé koncepce zapojení uživatelů. „Momentálně vyvíjíme uživatelské formáty k jednotlivým tématům, říká tisková mluvčí Anna Jacobiová. První nástroj v podobě „blogu k plánované výstavbě“ je však již k dispozici – jeho prostřednictvím se veřejnost může seznámit s inovativními koncepcemi jiných knihoven a uživatelé mohou přispívat do diskuse. Později by zde měli mít možnost psát i vlastní příspěvky.

Knihovna v Birminghamu rovněž pamatuje na uživatele

Stejně jako v Aarhusu se i v britském Birminghamu na přípravě projektu nové knihovny podílela veřejnost. „Návrh vychází přímo z požadavků občanů,“ říká Sara Rowellová z birminghamské knihovny, která zahájila svou činnost v září roku 2013. Budova je propojena s divadlem stojícím nedaleko, k dispozici je amfiteátr a prostor pro výstavy, hudební produkce, filmové projekce a autorská čtení. „Naše budova je dokladem, že knihovna 21. století může být dynamickým, atraktivním centrem veřejného života, říká Sara Rowellová. „Veřejnost má k návštěvě knihovny řadu důvodů, s čímž rostou příležitosti pro její vzdělávání a uplatňování vlastního potenciálu.“

V Birminghamu i v Aarhusu mohou dát uživatelé podnět ke koupi knih a jiných médií, které v katalogu postrádají. Přímý vliv, například formou PDA (patron driven acquisition), což je model, při němž sami uživatelé iniciují ve své knihovně objednávku určitého titulu, ani jedna z knihoven nenabízí. Tento model používají dosud převážně vědecké knihovny.

Knihovna jako multifunkční centrum

I v nové knihovně v Aarhusu budou hrát významnou roli workshopy a kulturní akce. Manažer knihovny Schulz chápe knihovnu kromě toho rovněž jako centrum inovací. V budově jsou naplánovány akce hnutí „makerů“, tedy vyznavačů hesla „udělej si sám“ v rámci možností elektronického věku. Hnutí se zabývá tím, co je možno vyrobit z techniky vyhozené do šrotu, například k čemu lze využít starý iPad. „Význam takovýchto aktivit výrazně roste,“ říká Schulz a dodává, že tento druh nápadů se však nerodí během dialogu s uživateli, nýbrž spíše s partnery z prostředí médií a mládežnických organizací. „Většina uživatelů si knihovnu stále ještě spojuje pouze s knihami a médii.“ Podle Schulze však v knihovnách musí být vedle toho, co uživatelé znají a požadují, i místo i pro věci, které nečekají.