Bikini-Haus v Berlíně
Svoboda vyjádřená slovníkem architektury

Bikini Berlin
Bikini Berlin | Foto: Franz Brück

Světoznámými symboly Berlína jsou stále ještě Braniborská brána a Pamětní kostel císaře Viléma na náměstí Breitscheidplatz v západní části města. Nic na tom nezměnil ani pád Berlínské zdi a otevření východního Berlína po roce 1989. Ekonomicky však oblast kolem slavné třídy Kurfürstendamm a Nádraží Zoo ztratila na významu a síle, kterými se v dobách existence rozděleného Berlína pyšnila jako světu otevřené centrum západní poloviny města.

„Berlín se musí stát výkladní skříní svobody, ale také výkladní skříní hospodářského blahobytu,“ prohlásil v roce 1949 Ernst Reuter, první úřadující starosta Západního Berlína. K tomu však Západní Berlín potřeboval vlastní městské centrum, a to co nejrychleji, protože východní Berlín se od roku 1950 snažil uspíšit rozdělení města.

Bahnhof Zoo neboli nádraží Zoologická zahrada, která byla vlastně jen průchozí stanicí se čtyřmi kolejemi pro dálkové vlaky, se stala centrální stanicí rozpůleného města. Zoologická zahrada se musela vzdát části svého areálu, aby bylo možné vybudovat řádné nádraží. Pak bylo nutné s pomocí nové architektury celý prostor na jižním okraji areálu zoologické zahrady zatraktivnit. Rozhodující roli mělo hrát Centrum u zoo (Zentrum am Zoo) se stavbou zvanou Bikini-Haus. Stavba za 24 milionů německých marek, financovaná pomocí Marshallova plánu, byla zahájena v roce 1956. Průmysl specializovaný na výrobu dámského svrchního oblečení, který byl vyhnán ze Spittelmarktu ve středu Berlína, měl dostat pro své výrobní a obchodní prostory nové sídlo na náměstí Breitscheidplatz.

„Průhled do zoo „odhaleným pupíkem“

 
  • Bikini Berlin Foto: Franz Brück
    Bikini Berlin
  • Bikini Berlin Foto: Franz Brück
    Bikini Berlin
  • Bikini Berlin Foto: Franz Brück
    Bikini Berlin
  • Bikini Berlin, Zoopalast Foto: Franz Brück
    Bikini Berlin, Zoopalast
  • Bikini Berlin Foto: Franz Brück
    Bikini Berlin
  • Bikini Berlin Foto: Franz Brück
    Bikini Berlin
  • Bikini Berlin, 25hours Hotel Foto: Franz Brück
    Bikini Berlin, 25hours Hotel
  • Bikini Berlin Foto: Franz Brück
    Bikini Berlin
Postoj úspěšných berlínských architektů Paula Schwebese a Hanse Schoszbergera byl nekompromisní. Architektura měla vyzařovat modernost, měla nechat zapomenout na císařskou pompu a na neoklasicistní noční můru národněsocialistické éry – a samozřejmě měla Východu demonstrovat, jak se „svoboda“ vyjadřuje slovníkem architektury. Dvě výškové budovy, kino Zoo-Palast a 180 metrů dlouhé skleněné průčelí stavby zvané Bikini-Haus, tvořily vyváženou kompozici s jemně členitými strukturami nosné konstrukce a převážně prosklenými fasádami. U Bikini-Hausu otevřeli architekti druhé nadzemní podlaží, takže stavba najednou vypadala tak trochu jako dvoudílné plavky s odhaleným pupíkem, který umožňoval nerušený průhled k zoologické zahradě. Berlíňané proto promptně překřtili tento dům na „Bikini-Haus“. V roce 1977 tento charakteristický znak budovy zmizel, protože do volného podlaží byla zabudována umělecká síň.

Úchvatná elegance

Když se po znovusjednocení Německa soustředily všechny aktivity do středu sjednoceného Berlína, ocitlo se někdejší západoberlínské centrum na okraji zájmu. V nejnovější době se objevily snahy dohnat toto zaostávání. Patří k nim zejména rozsáhlá, památkově odpovědná sanace Centra u zoologické zahrady. Mnichovská architektonická kancelář Hild und K převzala krizový projekt od belgického uměleckého architekta Arne Quinzeho a dotáhla sanaci do konce. Hledala se šikovná řešení, aby jemné betonové díly zůstaly viditelné, ale aby přesto došlo k zesílení konstrukce. Vnější stěny byly zrenovovány a ocelové okenní rámy byly nahrazeny hliníkovými konstrukcemi s přesně stejným vzhledem. Dnes fasády domu znovu uchvacují svou elegancí – až se člověk ptá, jak se předtím vůbec mohla vytratit.

Nákupní pasáž s výhledem na opičí skálu

Severní strana přiléhající k zoologické zahradě však prodělala důkladnou proměnu. Tam, kde dříve nebylo nic než zadní dvůr pro příjem dodávek a vjezd do garáží, si dnes návštěvníci užívají procházku hypermoderní nákupní pasáží s výhledem na opičí skálu v zoologické zahradě. I v samotném Berlíně, kde počet nejrůznějších nákupních center stoupl už na šedesát, budí tato pasáž značný rozruch. V jakési tržnici s dřevěnými vestavbami se za stálého střídání prezentují různí designéři. Extravagantní módní butiky a špičkové značky doplňují celkovou nabídku a mají přispět k tomu, aby se značka Bikini etablovala na nadprůměrné úrovni. Atrakcí je velká střešní terasa s restauracemi, kavárnami a vyhlídkou na zoologickou zahradu. Vyhlídku na zoo si lze užít také z dnes už značně oblíbeného Monkey Baru ve střešním podlaží menšího výškového domu, ve kterém sídlí hotel 25hours s vyhraněným, velmi trendovým konceptem.

Centrum u zoo spolu se stejně starými sousedními budovami, s Pamětním kostelem císaře Viléma, znovu postaveným v roce 1960, a s jeho příznačnou věžní ruinou utvářelo vzhled západoberlínského městského centra. Vzhled, který se stavbou nového mrakodrapu řetězce hotelů Waldorf Astoria a plánovanou výstavbou dalšího výškového domu („Upper West“) natrvalo mění. Zda nové architektonické vykřičníky dokáží společně vytvořit harmonický celek, je zatím sporné.