Kultura vstřícnosti Nabídka knihoven pro uprchlíky a žadatele o azyl

Vědění a setkávání
Vědění a setkávání | © Robert Kneschke - Fotolia.com

Ocitnout se v nové zemi, v neznámém kulturním a jazykovém prostředí je výzvou pro všechny uprchlíky. Německé knihovny se jim snaží aklimatizaci v novém prostředí mnoha způsoby usnadnit a přispívají tak ke kultuře vstřícnosti.
 

„Nově v Lipsku“, „Kdosi je na cestách“, „Překonání neznámého“, „Dialog v němčině“, „S otevřenou náručí“ – v řadě spolkových zemí se stále více veřejných knihoven snaží usnadnit uprchlíkům a žadatelům o azyl sžívání se s novým prostředím za pomoci zvláštních programů. Na těch spolupracují knihovny zpravidla s občanskými iniciativami. Knihovny nabízejí především svou znalost médií, avšak setkávání a kontakt s místními obyvateli vedle toho usnadňují poznávání nového prostředí.    

Vědění a setkávání

Co se týče nabídky médií, mohou knihovny využívat fondů, které byly pro imigranty (včetně těch, kteří do země přišli za prací) vytvořeny v předchozích desetiletích. Díky grantům a příspěvkům sponzorů aktualizovaly mnohé knihovny tyto fondy cizojazyčných médií, které mohou nyní využívat uprchlíci a žadatelé o azyl. Knihovny se přitom také snaží oslovovat lidi přímo v ubytovnách – například prostřednictvím krabic s médii nabízených Městskou knihovnou v Brémách či bedýnek k výuce jazyka, které sestavuje Městská knihovna v Erlangen. V Městské knihovně v Duisburgu či ve speciální knihovně pro žadatele o azyl v hornobavorském Grassau představují zaměstnanci knihovny vícejazyčnou nabídku médií v rámci zvláštních prohlídek. Jednou z nejvýznamnějších oblastí, na něž se knihovny v souvislosti s programy pro imigranty zaměřují, jsou média pro děti a mládež. I co se týče nabídky setkávání, patří této cílové skupině nejvyšší pozornost: Knihovny v Kolíně nad Rýnem nabízejí programy kmotrů a mentorů angažujících se v oblasti mimoškolní péče o děti uprchlíků. Jinde získávají městské knihovny v rámci iniciativ na pomoc uprchlíkům mentory pro rodiny a pod titulem „Nově v Lipsku“ školí Městská knihovna v Lipsku kmotry pro uprchlíky a žadatele o azyl.

Kreativní projekt „Kdosi je na cestách“, který připravila Městská knihovna v Magdeburku, umožnil dětem uprchlíků sdělit své zážitky a představit země, ze kterých pocházejí. Mezinárodní knihovna mládeže v Mnichově nabídla se svým workshopem „Překonání neznámého“ určeným mladým lidem možnost kreativní výměny názorů mezi mladými Němci a uprchlíky či žadateli o azyl.

Knihovna jako místo

Knihovna jako místo získává zvláštní význam s ohledem na životní podmínky uprchlíků a žadatelů o azyl v provizorních ubytovnách, kde chybí technické zázemí a  bezdrátové připojení: Veřejné knihovny představují snadno dostupnou nabídku a jejich snahou je dále snižovat byrokratické překážky v přístupu k ní. Průkazy do knihoven jsou vydávány zdarma, osobní doklady nejsou vyžadovány, k dispozici jsou prostory, přístup k internetu a nabídka médií. Obyvatelé Hamburku například sponzorují bezplatné průkazy, díky nimž mohou uprchlíci a žadatelé o azyl využívat internetových služeb knihovny nebo si půjčit omezený počet fyzických médií. Studium němčiny umožňují studovny vybavené počítači, jazykové kurzy a slovníky z knihovních fondů. Tím jsou dány základní předpoklady k využívání prostor knihoven k individuálnímu i společnému studiu. Jazykové kurzy a iniciativy jako „Dialog v němčině“, které nabízí síť Hamburských veřejných knihoven, mají u lidí dobrý ohlas. V příjemné atmosféře si mohou vyměňovat zkušenosti a navazovat kontakty.  

Dobrovolníci, podpora a spolupráce

Služby nabízené knihovnami jsou možné pouze díky darům, sponzorům a veřejným prostředkům, bez pomoci dobrovolníků by všechny tyto akce nebylo možno pokrýt.  Knihovny tedy úzce spolupracují s humanitárními organizacemi, například Nadací Alfreda Töpfera či Německým červeným křížem, a i samy zaměstnávají dobrovolníky. Angažuje se rovněž řada lidí, kteří mají vlastní zkušenost s přistěhovalectvím. Veřejné knihovny jim průběžně poskytují odborné školení a podporu.

První krok ke kultuře vstřícnosti

Uprchlíci a žadatelé o azyl představují nezřídka značně různorodé skupiny. Pocházejí z různých zemí s rozdílnými jazyky a odlišnou kulturou. Knihovny jim tak zpočátku mohou nabídnout pouze obecnou podporu. Příspěvek knihoven ke kultuře vstřícnosti spočívá tedy v první fázi ve snadnějším přístupu k informacím a vědění a projektech podporujících setkávání. Teprve tehdy, vzbudí-li tyto aktivity zájem, se mohou knihovny cíleněji věnovat specifickým požadavkům jednotlivců