Floating Collections Knihovní fondy na toulkách

Cirkulace fondů
Foto (výřez): © connel_design - Fotolia.com

Fondy médií rotují volně mezi jednotlivými pobočkami knihovních systémů v závislosti na zájmu čtenářů. V Německu sbírají první zkušenosti s cirkulujícími fondy Hamburské veřejné knihovny (Hamburger Bücherhallen).

Rotující fondy médií jsou vhodné zejména pro systémy knihoven ve velkoměstech zahrnujících větší počet poboček: Část fondů již není přiřazena určité pobočce, nýbrž je součástí celkového systému. Média se podle toho, kde si je klienti knihoven vypůjčí a vrátí, automaticky dostávají do těch poboček, kde je po nich největší poptávka. Veřejné knihovny v USA využívají tzv. floating collections již delší dobu. Jako první v Německu sbírají teď zkušenosti s rotujícími fondy Hamburské veřejné knihovny.

Petra Meier-Ehlers, ředitelka ústřední knihovny Hamburských veřejných knihoven, se roku 2008 zúčastnila na pozvání Goethe-Institutu rezidenčního programu Librarian in residence pořádaného v New Yorku. Zde se seznámila s projektem Brooklynské veřejné knihovny floating rotation. Klienti mohli vypůjčené knihy vrátit v každé z 60 poboček. Média nebyla následně zasílána na původní stanoviště, nýbrž zůstala na pobočce, kde byla vrácena. Rovněž v rámci interních zápůjček nebyla média objednaná na jiných pobočkách již zasílána zpět. Po nějaké době ovlivnily čtenářské preference obyvatel dané oblasti složení fondů příslušné pobočky. Tímto způsobem získaly knihovny informace o typických vzorcích v chování klientů. Dařilo se jim dříve rozpoznat změny a pohyby v rámci Brooklynu a reagovat na ně. Díky rotaci fondů ušetřily nákladné pracovní kroky a měli více času na klienty. Náklady na přepravu mezi jednotlivými pobočkami se snížily.

Testovací fáze v Hamburku  

Princip floating collections Petru Meier-Ehlers přesvědčil a nápad přivezla do Hamburku. Na podzim roku 2014 pak bylo vše připraveno k jeho realizaci. Hamburské veřejné knihovny se 32 pobočkami daly v rámci testovací fáze do oběhu dva rozdílné segmenty ze svých fondů: ruská a anglická média. Cílem bylo zjistit, jak se distribuce těchto fondů změní na základě chování uživatelů. 

Rotace ruských médií měla napomoci lepší lokalizaci a oslovení rusky hovořících komunit v Hamburku. Po této fázi bylo patrné, že jsou ruské fondy využívány nejvíce v deseti knihovnách. Tyto pobočky obdržely další tituly, které rozšířily jejich nabídku.

Oblíbené anglické romány si měly najít cestu k rodilým mluvčím anglického jazyka a čtenářům ovládajícím angličtinu. Cílem rotace bylo vytvoření nabídky v angličtině pokrývající širokou oblast. Jak uvádí Frauke Untiedt z Hamburských veřejných knihoven, proběhl i tento test úspěšně: O nabízené tituly byl zájem, fondy se v systému na základě preferencí čtenářů při objednávkách i vracení titulů dobře rozmístily a nebylo nutné do systému zasahovat. Na přání čtenářů se kromě toho nabídka rozšířila o tituly vyšší literární kvality.

Po ukončení testovací fáze v oblasti ruské a anglické beletrie zařadily Hamburské veřejné knihovny mezi rotující média rovněž hrané filmy na DVD. Pro cirkulaci by byly také vhodné knihy pro děti a detektivky. Zatímco v případě rotace cizojazyčných médií byly středem pozornosti služby poskytované specifickým skupinám uživatelů, oběh populárních médií má vnést do fondů na základě chování čtenářů svěží vítr.

Význam pro knihovny

Hamburské veřejné knihovny zůstávají v Německu zatím průkopníky. Nápad však nachází ohlas: Systémy veřejných knihoven, jakými jsou například Vídeňské veřejné knihovny s 39 pobočkami a Městské knihovny v Drážďanech zastoupené 23 pobočkami, se v Hamburku na téma floating již informovaly, neboť výhody rotujících fondů jsou pro knihovny i uživatele nabíledni. Zkušenosti ze Spojených států a Hamburku dokazují, že obrat médií v důsledku rotace stoupá a snižuje se i doba potřebná na přepravu médií a náklady. V důsledku cirkulace se část fondů jednotlivých poboček obnovuje téměř sama od sebe, zvyšuje se jejich rozmanitost a i z pohledu klienta se více obměňuje nabídka. Rozšíření vlivu uživatelů na pohyb mediálních fondů však s sebou přináší i těžko předvídatelné situace. Budování fondů bylo v Hamburku dosud v kompetenci poboček, nyní se na řešení tohoto úkolu mají podílet i uživatelé. O tom, co bude v jednotlivých pobočkách k dispozici, rozhodují také čtenáři. Knihovníci tak ztrácejí „výsostné“ právo rozhodovat o složení vlastních fondů. Knihovníci v USA se mimoto obávají, že by pro ně mohlo být obtížnější poskytovat uživatelům poradenský servis, protože by neměli přehled o neustále měnícím se složení fondů.

Na druhou stranu mají knihovníci díky floating collections lepší povědomí o potřebách svých klientů. Ve fondech se najednou objevují nové tituly. Co bylo dříve možno zjistit pouze na základě nákladných anket, je teď patrné každý den: Které skupiny fondů se vytvářejí na základě zálib čtenářů, bez přičinění zaměstnanců knihoven? A po kterých knihách sahají čtenáři opravdu rádi?