Změna využívání průmyslových staveb v Porůří Umění místo uhlí

Bývalý uhelný důl Zollverein v létě 2015
© Jochen Tack / Stiftung Zollverein

Přes 200 let byla oblast na západě Německa průmyslovým centrem země. V současné době se z mnoha zchátralých průmyslových areálů stávají kulturní centra.

Až koncem roku 2018 ukončí důl Prosper-Haniel svůj provoz jako poslední uhelný důl v Porúří, skončí v Německu také éra těžby uhlí. Od začátku 19. století, tedy téměř 200 let, bylo Porúří v dnešní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko průmyslovým centrem Německa a jedním z nejdůležitějších průmyslových regionů světa.

Vyráběla se zde ocel, konstruovaly se stroje, zbraně a lokomotivy a ve stovkách důlních závodů se těžilo černé uhlí – surovina, která umožnila rozvoj průmyslu. V roce 1956 bylo v Porúří zaměstnáno v hornictví téměř půl milionu lidí. V roce 2019, po zavření posledních důlních závodů, jich bude už jen asi 300 – aby dokončili zrušení těžby.

Z průmyslových areálů se stávají sociokulturní centra

Důlní závody a jiná průmyslová centra však v regionu přesto i nadále hrají důležitou roli – ať už jsou to takzvané gazometry (tedy velké plynojemy), vysoké pece pro výrobu oceli nebo těžební věže. Od konce 70. let 20. století se začaly bývalé průmyslové areály – mezi nimi i 296 uhelných dolů – ve velké míře využívat jako kulturní centra.
 
Už v roce 1978 byl essenský uhelný důl Carl, který byl zrušen v roce 1929, přeměněn jako jedna z prvních průmyslových staveb na sociokulturní centrum, ve kterém občanky a občané organizovali kulturní a politické akce. Taková centra vznikala v 70. letech v Německu jako součást takzvaného nového sociálního hnutí, které usilovalo o vytvoření alternativní kultury a o odklon od měšťáckého života, orientovaného na blahobyt. V kulturním centru Zeche Carl se mohli scházet senioři na taneční čaje a pro školní děti tu byla zřízena možnost pomoci s domácími úkoly. Bývalý uhelný důl se rychle stal důležitým místem konání rockových koncertů v regionu.

Jedinečná průmyslová kultura

 
  • Dnes: Krajinný park Duisburg-Nord (Duisburg) © Horst Neuendorf
    Dnes: Krajinný park Duisburg-Nord (Duisburg)

    V dubnu 1985 byl zastaven provoz vysoké pece Thyssen v Duisburgu-Meiderichu. O čtyři roky později, při zahájení mezinárodní stavební výstavy IBA Emscher Park, bylo rozhodnuto o přeměně dvousethektarového průmyslového areálu na přírodní park a kulturní centrum. Ve stavbách se změněným účelem, například v takzvané Kraftzentrale, hale o délce 175 m a šířce 35 m, kde dříve stroje vyráběly takzvaný vysokopecní vítr, se dnes konají koncerty a další akce. Staré věže využívají návštěvníci k lezení a ve dřívějším plynojemu trénují potápění.
  • Kdysi: Huť Rýnských oceláren © Jürgen Dreide
    Kdysi: Huť Rýnských oceláren

    Dřívější huť byla založena v roce 1901 koncernem Rheinische Stahlwerke (Rýnské ocelárny) v Meiderichu u Ruhrortu. Tento koncern se stal později součástí skupiny Thyssen. Než byl provoz o 84 let později zastaven, vyrobilo tu celkem pět vysokých pecí 37 milionů tun speciálního surového železa – zpravidla jako výchozí polotovar pro další zpracování v ocelárnách. Snímek ukazuje vysokou pec 5 s jeřábem a zásobníkem rudy v roce 1991. Tato vysoká pec byla odstavena v roce 1985 jako poslední část zařízení.
  • Dnes: Maximilianpark (Hamm) © Frank Bruse
    Dnes: Maximilianpark (Hamm)

    V roce 1984 dostalo město Hamm dotaci na to, aby v ladem ležícím areálu bývalého uhelného dolu Maximilian uspořádalo zemskou zahradnickou výstavu spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Byl založen park, skládající se z různých zón – rybníků, lesů a luk, tematických zahrad a prostoru pro trávení volného času. Nejznámějším objektem parku a symbolem města Hamm je pochozí plastika zvaná „skleněný slon“. Je to bývalá úpravna uhlí, přestavěná u příležitosti zahájení zahradnické výstavy. Kdo vyjede skleněným chobotem nahoru, tomu se naskytne výhled na celý park.
  • Kdysi: Uhelný důl Maximilian (Hamm) © Frank Bruse
    Kdysi: Uhelný důl Maximilian (Hamm)

    Historie bývalého černouhelného dolu začala v roce 1899 hloubkovými vrty, které doložily bohaté zásoby žírného uhlí. V roce 1902 zde byly založeny první šachty. Navzdory problémům s průvaly vody vznikla koksovna. Od roku 1911 se těžilo uhlí, ale těžba pokračovala jen do roku 1914, kdy došlo k novému silnému průvalu vody. Až do 80. let 20. století zůstal celý areál opuštěný. Snímek ukazuje úpravnu uhlí v roce 1980, čtyři roky před přestavbou pro účely zemské zahradnické výstavy.
  • Dnes: Industriální památka Zeche Zollverein (Essen) © Jochen Tack
    Dnes: Industriální památka Zeche Zollverein (Essen)

    Z těžební věže bývalého uhelného dolu Zollverein, který je dnes součástí světové kulturního dědictví, se v minulých letech stal symbol Porúří. Když bylo město Essen zástupně za celé Porúří evropským hlavním městem kultury pro rok 2010, byl Zollverein v centru dění. Ve stohektarovém areálu sídlí Ruhr-Museum a taneční centrum PACT. Kromě toho mají v tomto areálu vzniknout postupně sídla dalších podniků. Od roku 2017 bude společnost Ruhrkohle AG (RAG) z tohoto místa likvidovat zbytky těžby černého uhlí v Porúří.
  • Kdysi: Černouhelný důl Zeche Zollverein (Essen) © Stiftung Zollverein
    Kdysi: Černouhelný důl Zeche Zollverein (Essen)

    Důl byl založen v roce 1847 s těžebními jámami v několika městských částech Essenu. S těžbou se tu začalo v roce 1851. Ve 20. letech 20. století byl nově postaven komplex budov ve funkcionalistickém stylu Bauhaus. Provoz byl zastaven v roce 1986, ale koksovna zůstala v provozu až do roku 1993. Na fotografii jsou vidět horníci na cestě na poslední směnu. Těžební výkon tohoto pravděpodobně nejznámějšího uhelného dolu v Porúří byl v posledním období 3,2 milionu tun ročně.
  • Dnes: Průmyslové muzeum Zeche Zollern (Dortmund) © LWL-Industriemuseum, Annette Hudemann
    Dnes: Průmyslové muzeum Zeche Zollern (Dortmund)

    Bývalý uhelný důl Zollern patří k architektonicky nejzajímavějším důlním zařízením v Porúří. Přední část připomíná barokní zámek v historizujícím slohu z přelomu 19. a 20. století. Centrum Zeche Zollern je součástí průmyslového muzea Krajinářského svazu Vestfálsko-Lippe, které sídlí na osmi místech. Vedle stálé výstavy tu existuje tzv. dělnická zahrada, která je ukázkou toho, jak horníci v dobách industrializace pěstovali zeleninu a chovali drobná zvířata.
  • Kdysi: Černouhelný důl Zollern (Dortmund) © LWL-Industriemuseum
    Kdysi: Černouhelný důl Zollern (Dortmund)

    Uhelný důl vznikl v roce 1898 jako ukázkové zařízení společnosti Gelsenkirchener Bergwerks-AG (GBAG). Architektura měla vyjadřovat hospodářskou potenci a modernost. Přesto se projevovaly i určité nedostatky. V krátké hale šachty nebyl možný oběh vozů a úpravny pro oddělování a úpravu uhlí byly nedostatečné. Těžba uhlí zde skončila v roce 1955. Historický motiv dolu Zollern pochází z roku 1905.
  • Dnes: Jahrhunderthalle Bochum © Jahrhunderthalle
    Dnes: Jahrhunderthalle Bochum

    Od přestavby a sanace v roce 2003 je Jahrhunderthalle jedním z hlavních dějišť uměleckého festivalu Rúrské trienále, ale také místem konání různých veletrhů a koncertů. Hala se nachází ve zhruba čtyřicetihektarovém bývalém areálu společnosti Krupp-Stahl AG v Bochumi, dnešním Západním parku (Westpark). Areál má terasovité členění a jednotlivé části jsou vzájemně propojeny cestami, rampami a můstky. Některé části haly – vodojem a dvě chladicí věže – jsou v noci barevně nasvíceny.
  • Kdysi: Jahrhunderthalle uprostřed průmyslového areálu (Bochum) © Stadtarchiv - Bochumer Zentrum für Stadtgeschichte
    Kdysi: Jahrhunderthalle uprostřed průmyslového areálu (Bochum)

    Snímek zachycuje obrovský areál společnosti Krupp-Stahl AG v Bochumi v roce 1938. V zadní části snímku lze rozeznat halu s přistaveným vodojemem. Hala byla původně postavena v roce 1902 jako výstavní hala bochumského uhelného koncernu Bochumer Verein v areálu živnostenské výstavy v Düsseldorfu. Byla konstruována tak, aby ji bylo možné kompletně demontovat a transportovat. To se stalo v roce 1903, kdy se budova „přestěhovala“ do areálu Kruppových oceláren v Bochumi.
  • Dnes: Strojní hala Gladbeck © Bande für Gestaltung und Stiftung Industriedenkmalpflege und Geschichtskultur
    Dnes: Strojní hala Gladbeck

    Pro využití strojní haly Zweckel neexistoval dlouhou dobu žádný koncept. Sousední chemický podnik se z důvodu bezpečnosti postavil proti intenzivnějšímu využívání haly s masovou návštěvností. Od roku 1997 je strojní hala sídlem nadace, která se věnuje péči o industriální památky a historické kultuře (Stiftung Industriedenkmalpflege und Geschichtskultur). Hala je také místem konání různých uměleckých a kulturních akcí města Gladbeck, mimo jiné se zde koná i Rúrské trienále.
  • Kdysi: Černouhelný důl Zweckel (Gladbeck) © Archiv Fördergemeinschaft für Bergmannstradition linker Niederrhein e.V.
    Kdysi: Černouhelný důl Zweckel (Gladbeck)

    Uhelný důl byl uveden do provozu v roce 1908. O rok později byly do dokončené strojní haly instalovány těžební stroje. V roce 1963 byla těžba černého uhlí zastavena. Od roku 1988 je celý objekt památkově chráněn jako památka industriální architektury. K definitivnímu odstavení těžebních jam došlo v roce 1995. Snímek zachycuje důl Zweckel v roce 1942.
V roce 1989 se z iniciativy spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko konala první mezinárodní stavební výstava Emscher Park (IBA Emscher Park). Jejím cílem bylo dopomoci regionu trpícímu následky hospodářského zániku k novému sebevědomí. Na jednu stranu chtěli organizátoři nově využít ruiny starých uhelných dolů a oceláren jako svědky industriální kultury, která byla v tomto rozsahu unikátní. Snad na žádném jiném místě na světě neumožnil uhelný a ocelářský průmysl vznik podobně husté sítě průmyslových staveb, dopravních komunikací a obytných sídlišť. Na druhou stranu mělo architektonické dědictví hrát i nadále důležitou roli v regionu. Pro mnoho bývalých průmyslových staveb byly do roku 1999, tedy během prvních deseti let konání mezinárodní stavební výstavy IBA Emscher Park, vytvořeny koncepty nového využití.
 
K nejznámějším příkladům patří centra Zeche Zollverein, Jahrhunderthalle Bochum a Landschaftspark Duisburg-Nord. Zeche Zollverein byl původně uhelný důl, založený v roce 1847 a využívaný až do roku 1986. V roce 2001 byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO, v neposlední řadě kvůli své působivé architektuře. V roce 1932 začal provoz centrální těžební jámy Zollverein XII, postavené ve funkcionalisticky jednoduchém stylu takzvané „nové věcnosti“. Dnes zde má své sídlo mnoho kulturních institucí, mezi nimi například Ruhr-Museum a taneční centrum PACT Zollverein. V halách i ve venkovním areálu se pravidelně konají nejrůznější akce, například koncerty nebo kongresy.

Původně výstavní a průmyslová hala Jahrhunderthalle v Bochumi je především známá jako hlavní dějiště mezinárodního uměleckého festivalu Rúrské trienále (Ruhrtriennale). Mnoho projektů a akcí je koncipováno přesně v souladu se zajímavou architekturou průmyslových památek. Například plynojem v Oberhausenu, který je s výškou 117,5 m a průměrem 67,5 m největším plynojemem v Evropě, byl v letech 1993 až 1994 v rámci výstavy IBA přestavěn na největší výstavní halu v Evropě. Dnes slouží plynojem rovněž jako prostor pro konání festivalu Rúrské trienále, podobně jako Landschaftspark Duisburg-Nord, krajinný park v rozlehlém areálu bývalých oceláren, který kromě toho slouží především jako park pro odpočinek a pro trávení volného času.

Posilování regionálního sebevědomí

Obyvatelky a obyvatelé Porúří si konceptů kulturního využití pro staré průmyslové stavby a uhelné doly velmi cení, přestože tato zařízení patrně nijak nevyřeší problémy regionu: S mírou nezaměstnanosti, která dosahuje kolem 11 % (údaj z prosince 2015), je Porúří i nadále výrazně nad průměrnou hodnotou 6,5 %, která platí pro celé území Spolkové republiky Německo. Zužitkování a přehodnocení vlastní hospodářské minulosti ve smyslu jedinečné industriální kultury však bezpochyby může posilovat regionální sebevědomí.