Spoken Word Když se jazyk změní v událost

V Německu se od 90. let minulého století zformovala živá platforma básníků věnujících se autorskému přednesu, která udržuje čilé mezinárodní vazby.

Lyrika si žádá klid a intimní prostředí – lidé píšící či recitující básně si zpravidla vystačí sami. V případě „spoken word“ je tomu jinak. „Chybí-li publikum, pak není ani prostor pro přednášejícího a naopak“, říká Nora Gomringer. Básnířka a recitátorka německo-švýcarského původu, oceněná roku 2015 Cenou Ingeborg Bachmann, patří k nejvýznamnějším hlasům platformy mluveného slova v německojazyčném prostředí. Přednes básně před posluchači představuje okamžik kolektivní percepce a sjednocující zkušenosti. „Text se tak mění v audiovizuální událost.“


I pro spisovatele Base Böttchera, který stál v 90. letech minulého století u zrodu německé scény lyriků věnujících se autorskému přednesu, je klíčová prezentace textu – „performance“: „K poetickému zprostředkování myšlenek dochází díky zvuku a rytmu.“ Výsledkem je rozpomenutí se na původní podstatu lyriky, její zvukový koncept – a právě v tom tkví kouzlo mluveného slova, které oceňuje i publikum. Začátkem roku 2014 se herečce Julii Engelmann podařilo zcela nečekaně zabodovat na youtube: Video s jejím vystoupením si pustilo více než devět milionů lidí. Pro svůj napůl zpívaný, napůl mluvený text nazvaný One Day/Reckoning Song si zvolila téma, které oslovuje řadu lidí: Jak zacházíme s časem, který je nám dán? Jak se stavíme k možnostem, které nám nabízí život?

Mistrovství v Poetry Slam před zraky šesti tisíc diváků

Když Bas Böttcher vyhrál roku 1997 v jednom malém berlínském klubu první německé mistrovství v poetry slam, přihlíželo jeho úspěchu 150 diváků. Od té doby se skupina příznivců a stoupenců žánru citelně rozrostla – umělci přednášející verše přestali reprezentovat okrajový žánr a vstoupili do povědomí veřejnosti. Formát poetry slams se v tomto kontextu ustálil jako rámec a forma pro prezentaci mluveného slova. Básnířky a básníci se pouštějí do vzájemného klání, na jehož konci pak publikum vybere vítězný text. „Dnes už mistrovství navštěvuje v průměru šest tisíc diváků“, říká Bas Böttcher. On i jeho kolegové dostávají kromě toho pozvánky k vystoupením v televizi a rozhlase. Spolupracují s ilustrátory kreslených románů, hudebníky a filmaři. Roku 2015 vydal Bas Böttcher spolu s Wolfem Hogekampem Poetry Slam Fibel (Antologie poetry slam), základní dílo německojazyčné scénické poezie, do něhož svými texty přispělo 55 autorů.

Platforma je skvěle propojená, s léty rovněž vzrostla profesionalita organizátorů i umělců. V Německu se dnes sotva najde město, jehož obyvatelé by se nemohli těšit na pravidelné poetry slams. Performery tak spojuje především jedno – jsou neustále na cestách. Bas Böttcher již vystupoval na řadě míst a ví tedy, o čem mluví: „Básníci-performeři tráví polovinu života na turné.“ Dokonce i kritici kvitují s uznáním vysokou intenzitu kontaktů mezi umělci a široký záběr u publika. Ve srovnání s prozaiky, pro něž představují veřejná čtení další možnost prezentace jejich tvorby, spočívá jádro práce Base Böttchera a jeho kolegů právě v těchto vystoupeních, která je zavádějí i za hranice Německa. Nora Gomringer se tak v dubnu 2016 zhostí role kurátorky festivalu Poesía en Voz Alta v Casa del Lago, kulturním centru Universidad Nacional Autónoma de México v Mexico City. V průběhu akce, která bude zaměřena na německou tvorbu, se představí umělci jako Dalibor Marković, Dirk Hülstrunk, akustický kolektiv Munka a autorka poetických filmů Judith Kinitz.

Německé texty mají spíše humoristický než sociálně-kritický charakter

Co je pro umění mluveného slova v Německu typické? „Texty jsou umělecky propracované a nezřídka humoristicky laděné, zatímco v jiných zemích je kladen důraz na politické a sociálně-kritické aspekty“, říká Nora Gomringer. Podobně to vidí Bas Böttcher, podle něhož však nejeden aktuální opus rezignuje na hlubší sdělení. „Bohužel je patrná výrazná tendence ke komediálním textům.“ Neustále se objevují příspěvky, u nichž je zjevné, že autorovi šlo více o pointu než o obsah. Jak je možno skloubit společenskou kritiku a humor, demonstruje například Julius Fischer. V textu Die Einwanderer (Imigranti) se zabývá otázkou xenofobie v jeho rodném Sasku – a navzdory tématu nechává posluchačům prostor pro smích.  


Platforma mluveného slova je široká: „Nepatříme k ní jen my básníci“, říká Bas Böttcher, „ale také vypravěči historek, baviči, satiričtí autoři a freestyleři, tedy improvizující lyrici.“ Součástí mistrovství v poetry slam je rovněž soutěž pro začínající autory, která dává prostor novým tvářím a hlasům. Zúčastnit se jí mohou autoři, jimž ještě nebylo dvacet. „Nabídka tak pro obecenstvo zůstává velmi rozmanitá a v průběhu let se spontánně obměňuje.“