Rozhovor s Peterem Cacholou Schmalem „Making Heimat“ – nalézt v cizině nový domov

Poprvé po 25 letech se německé Muzeum architektury (DAM) ve Frankfurtu nad Mohanem znovu představuje v německém pavilonu na benátském bienále architektury 2016. Jeho ředitel Peter Cachola Schmal zvolil pro tuto příležitost téma nanejvýš aktuální.

Pane Schmale, proč padla volba na téma „Making Heimat, Germany Arrival Country“?

To téma se nabízelo samo, přečetl jsem si také knihu kanadského autora Douga Saunderse Arrival City, která na mě velmi zapůsobila. Když jsem dostal nabídku, abych znovu zasedl v porotě jako její místopředseda, zvažoval jsem, zda nepřijít s vlastním návrhem. V červenci 2015 se tedy DAM ucházel o účast na bienále s tématem přistěhovalectví – s Oliverem Elserem jako kurátorem a Annou Scheuermann v pozici koordinátorky. Předmětem našeho zájmu byla přitom otázka: Které podmínky přispívají ke snadnější imigraci?

O problematiku uprchlíků vám tedy primárně nešlo?

Poslední zasedání poroty se konalo v říjnu 2015, kdy otázka uprchlíků byla tématem číslo jedna. My jsme vždy zastávali názor, že jde o přistěhovalectví. Důsledkem přijímání nových uprchlíků jsou přirozeně noví přistěhovalci. Avšak ještě důležitější než to, jak k uprchlíkům v mezičase přistupovat, je ve skutečnosti otázka, je-li teď Německo přistěhovaleckou zemí či nikoliv, a jaké struktury je v této souvislosti nutné vybudovat.

Centrum Don Xuan, Berlín Centrum Don Xuan, Berlín | © Kiên Hoàng Lê Doug Saunders je odborníkem na toto téma, zabývá se jím na globální úrovni již 15 let a přináší informace o tom, jak takové ubikace pro čerstvě příchozí imigranty vypadají a co je pro ně typické. Přistěhovalectví je jedním z největších a nejvýznamnějších témat západního světa, které bychom se měli pokusit vyřešit. Budeme-li ho však ignorovat, bude to mít negativní důsledky.

Podle našeho názoru je Německo přistěhovaleckou zemí již dlouho, jen jsme se k tomu dosud nepřihlásili veřejně. Nemáme dokonce zatím ani zákon o přistěhovalectví či ministerstvo pro otázky imigrace.

Věnujete se i ubytovnám pro uprchlíky?

Jde o bienále zaměřené na architekturu, musíme tedy nabídnout odpověď na otázku, co se teď v Německu staví. Nikdo na světě kromě nás totiž v současnosti nebuduje ubytovny pro uprchlíky ve velkém stylu, nepočítáme-li obří záchytné tábory v blízkosti konfliktních oblastí. V Německu se momentálně hodně staví, od velkých hromadných ubikací až po malé jednotky. Tyto stavby pro uprchlíky však vznikají ve spěchu – je za tím spousta dobré vůle a velmi mnoho peněz a zčásti možná ukvapená rozhodnutí…

Byty pro uprchlíky a bezdomovce, Ostfildern, u3ba Arge camilo hernandez urban 3 + Harald Baumann baumannarchitects, Stuttgart Byty pro uprchlíky a bezdomovce, Ostfildern, u3ba Arge camilo hernandez urban 3 + Harald Baumann baumannarchitects, Stuttgart | © Markus Guhl Iniciovali jsme proto výzvu k projektům týkajícím se staveb pro uprchlíky a spustíme internetovou databázi v němčině a angličtině. V té bude možno dohledat, jaké projekty vznikly, nakolik byly finančně náročné, jak jsou zasazeny do struktury města, jaký materiál byl použit k jejich výstavbě a jak jsou velké, aniž by k nim bylo připojeno jakékoliv hodnocení. Pro starosty či předsedy okresních úřadů je důležité získat informace o tom, jak vysoké byly náklady na osobu či metr čtvereční, kdo se na realizaci stavby podílel a jak dlouho trvala. Tyto údaje budou transparentní.  

Na jedné straně tedy v této databázi nabízíte přehled konkrétních nápadů s faktickými informacemi a srovnatelnými číselnými údaji, zároveň vás ale zaměstnává otázka skrytá ve druhém plánu: Co je to domov, jaké podmínky jsou nezbytné k jeho vytvoření a jak při tom může být nápomocná architektura? Budou tyto otázky těžištěm vašeho příspěvku k bienále?

Nouzový program – lehké montované haly, Mnichov, Jan Schabert (günther & schabert Architekten) Nouzový program – lehké montované haly, Mnichov, Jan Schabert (günther & schabert Architekten) | © Michael Heinrich Ano, máte pravdu. Tato přístřeší pro uprchlíky jsou však důležitá, a tak s nimi veřejnost seznámíme již před zahájením bienále. Nejsou klíčovým tématem naší expozice a dané informace jsou potřebné již nyní. Vidíme v tom službu. Trh není transparentní. Pohybuje se na něm řada aktérů, kteří na stavbách pro uprchlíky slušně vydělávají.

Co z analýz Douga Saunderse jste mohl aplikovat na Německo?

Velkým tématem v oblasti městského plánování v Německu je nedostatek bytů. A tento problém se v souvislosti s uprchlíky ještě prohlubuje. Zjistíme-li za několik let, že máme velký počet přistěhovalců a začneme-li přemýšlet nad tím, kde je ubytujeme, pak budou na stejném trhu bojovat o byty se všemi, kdo budou mít tak jako oni hluboko do kapsy. A to by jim při integraci do společnosti na popularitě zrovna nepřidalo.

Ubytovny pro uprchlíky, Mnichov, Gerstberger Architekten GmbH, Mnichov, LiWood, Mnichov, komplex prostorových modulů Ubytovny pro uprchlíky, Mnichov, Gerstberger Architekten GmbH, Mnichov, LiWood, Mnichov, komplex prostorových modulů | © Michael Heinrich Obce musí stavět nové byty, a to ve velkém. To ale znamená, že k tomuto účelu budou muset vyhradit nové pozemky, což se přirozeně neobejde bez konfliktů. Nová velkokapacitní sídliště a nové městské čtvrti však budeme potřebovat, a tudíž je i budovat.

Může podle Vás toto vyostřování situace přinést i určité příležitosti?

Tlak obyvatel pochopitelně poroste a politici budou muset rozhodovat. Centra měst, tak jak je známe z Londýna, Paříže, New Yorku, kde žijí už jen zámožní lidé obávající se o svou bezpečnost, nejsou řešením, ničí svou vlastní podstatu. To, co dělá město městem, je prolínání nejrůznějších skupin lidí, díky němuž se uvolňuje nesmírné množství kreativní energie. Jsme si tedy vědomi řady výzev, s nimiž budeme časem konfrontováni, a na něž budou města muset reagovat.

Vraťme se ještě k pojmu domov: Co se jeho prostřednictvím snažíte sdělit?

„Heimat“ – vlast, domov – to je krásný, nepřeložitelný termín. Lidé v zahraničí nicméně vědí, co si pod tímto německým pojmem představit. Je symbolem řady věcí. Vzhledem k tomu, že se souslovím „Nový domov“ byl spojen politický skandál, zvolili jsme v našem případě slogan „Making Heimat“. Znamená, že aktivně pracujeme na tom, abychom nově příchozím nabídli nový domov, neboť museli opustit svou starou vlast – ať už byly důvody, které je k tomu vedly, jakékoliv – a snaží se nalézt nový domov v cizině.

Budova nabízející bytové a komunitní prostory, Hünfeld, trapp wagner Architekten und Ingenieure, Hünfeld Budova nabízející bytové a komunitní prostory, Hünfeld, trapp wagner Architekten und Ingenieure, Hünfeld | Dr. Michael Fladung Měli bychom si vážit toho, že jsme de facto přistěhovaleckou zemí, a být na to hrdí. Bylo by jen třeba, abychom projevili vstřícnost a pomohli lidem, kteří v Německu hledají nový domov. Než se však přistěhovalectví stane přirozenou součástí naší společnosti, uběhne nepochybně ještě hodně času. Teprve ve chvíli, kdy se přistěhovalci zabydlí na všech úrovních společnosti a šéf středně velké strojírenské firmy bude mít například indické nebo arabské příjmení, teprve pak budeme skutečně přistěhovaleckou zemí. Do té doby nás čeká ještě spousta práce…
 

Peter Cachola Schmal je architekt, kurátor a publicista v oblasti architektury, působí ve Frankfurtu nad Mohanem. Původem je z poloviny Němec, z poloviny Filipínec. Od roku 2006 vede frankfurtské Muzeum architektury. V roce 2007 byl generálním komisařem německé účasti na VII. mezinárodním architektonickém bienále v Sao Paulu.