KAPELA MĚSÍCE Günter Baby Sommer

Günter Baby Sommer je německý jazzový bubeník a perkusionista. Už v 60. letech 20. století vyvinul specifický styl hraní, díky kterému se stal jedním z nejvýznamnějších reprezentantů mezinárodní jazzové scény.

Günter Sommer, narozený v roce 1943 v Drážďanech, studoval od roku 1962 do roku 1966 na Vysoké hudební škole Carla Marii von Webera v Drážďanech – na jedné z prvních německých vysokých škol, které vůbec měly jazzové oddělení. V průběhu studia se už záhy dostal do kontaktu s mnoha hudebníky a hrál v různých skupinách americký modern jazz 60. let. V rámci své práce v Big Bandu jazzového skladatele a kapelníka Klause Lenze získal Günter Sommer svou přezdívku Baby. V jednom interview, které poskytl, když byl oceněn jako „evropská jazzová legenda“, popsal, jak k této přezdívce přišel. Klausi Lenzovi se prý na jedné zkoušce nelíbilo Sommerovo hraní, a tak se ho zeptal: „‚Co to děláš za kraviny? Chceš snad všecko vynalézat úplně nanovo jako Baby Dodds?‘ A jiný muzikant z kapely na to odpověděl: ‚Hele, Klausi, to není Baby Dodds, to je Baby Sommer.‘ Tak vznikla přezdívka. Všechno ostatní je jen legenda.“ Pro hudební tvorbu Baby Sommera je tato historka příznačná. V 70. letech hrál v různých skupinách – například ve Workshop Bandu Ulricha Gumperta a v Triu Chicago – Wuppertal – Dresden s basistou Peterem Kowaldem a trumpetistou Wadadou Leo Smithem z Chicaga. Spoluprací se saxofonistou Friedhelmem Schönfeldem se v 60. letech dostal do styku s volným pojetím hry a vyvinul z toho svůj vlastní styl. Zatímco jeho umělecké jméno Baby je poctou bubeníkovi Baby Doddsovi ze skupiny Louise Armstronga Hot Seven, jeho styl se orientuje především podle takových uměleckých vzorů, jako byli Art Blakey, Max Roach a Philly Joe Jones.

Po ukončení studia mohl Baby Sommer upevňovat a dále rozvíjet svůj vlastní styl spoluprací s různými představiteli evropské freejazzové avantgardy, jako je Peter Brötzmann, Fred van Hove, Evan Parker, Gianluigi Trovesi, Alexander von Schlippenbach, Irene Schweizer a Američané Antony Braxton a Cecil Taylor.



Free pro nás znamenalo svobodu v každém směru"

Společně s Ulrichem Gumpertem, se kterým hrával už během studií, si v říjnu 1973 zahrál v čerstvě založené kapele Synopsis (později Zentralquartett) ve Varšavě na Jazz Jamboree. Skupina tam se svou volnou interpretací jazzu měla takový úspěch, že se po jejím vystoupení začalo mluvit o „změně paradigmatu jazzu v NDR“. Navzdory tomu, že jejich hudba nebyla slučitelná s ideály socialistického realismu, byla díky velkému mezinárodnímu uznání tolerována ze strany východoněmecké kulturní byrokracie a umožnila Baby Sommerovi na konci 70. let díky odpovídajícímu cestovnímu pasu vyjíždět do mnoha zemí světa a vystupovat tam na důležitých mezinárodních jazzových festivalech. 

Rozhodujícím předpokladem úspěchu byl jeho hudební přístup: „Free pro nás znamenalo svobodu v každém směru.“ Bylo by však nesprávné nazývat Baby Sommera pouze bubeníkem. Mnohem výstižnější je označení „zvukový umělec a perkusionista“, protože tento hudebník s všestrannými zájmy stále přikládá velký význam používání nejrůznějších materiálů a rozšiřování své bohaté sbírky nástrojů. Vedle různých tympánů, bubnů, trubkových zvonkoher a zvonků, gongů, afrických kalimb, vibrafonů, hangů, rohů a varhanních píšťal patří k jeho bicím nástrojům řada nashromážděných i vlastnoručně vyrobených předmětů a perkusních nástrojů. Tlučením, třením, chřestěním, akcentováním, drnkáním a hlazením s pomocí bubenických paliček, metliček a štětek nebo jen holýma rukama vyluzuje ze svých nástrojů nejrůznější tóny, zvuky a melodie, zařazuje cíleně pauzy a fáze ticha. Tímto stylem hry se od 70. let pohybuje mimo běžné žánry. Ke specialitám jeho tvorby patří také zahrnutí středověkých písní do repertoáru, což je pro jazzové hudebníky spíše netypické, nebo projekt Songs for Kommeno, který věnoval jedné řecké vesnici, zmasakrované v roce 1943 německým wehrmachtem. V projektu spojil pravoslavné nápěvy a řecký folklór se současnými herními praktikami jazzu. Tímto svým projektem, ve kterém vědomě postavil do kontrastu tradici a modernu, významně přispěl ke kultuře připomínání historických a politických událostí. 

Hra za oponou nutí k soustředěnému poslechu

Svými koncerty na východoněmeckém mezinárodním jazzovém festivalu Jazzbühne Berlin a v Západoberlínské filharmonii vzbudil v roce 1980 rozruch a dokázal, že i na bicí lze zahrát sólový koncert. Na tomto koncertě představil svůj program „hudby k poslechu“. Tento program byl hrán za zataženou oponou. Publikum se tedy muselo plně soustředit na poslech. Baby Sommer od té doby tento program rozšiřoval. Spolupráce se spisovateli jako Günter Grass, Christa Wolf a Christoph Hein, jejichž texty hudebně ztvárnil, nebo spolupráce s hercem Friedrichem-Wilhelmem Jungem („divadlo k poslechu“) jsou součástí jeho díla stejně jako integrace „hudby k poslechu“ do rozhlasových her. K jeho repertoáru patří kromě toho filmová hudba a dílo pro sbor a komorní orchestr. Už více než dvacet let hraje společně s francouzskými hudebníky a bývá pravidelně slyšet na festivalech ve frankofonním zahraničí, například na festivalech Europa Jazz Le Mans, D’Jazz de Nevers, Jazz à Mulhouse nebo Banlieues Bleues.

V současné době se Sommer věnuje nejen sólové hře, ale také hře v duu se svou ženou, flétnistkou Katharinou Sommer. A vystupuje i se svými mezinárodními hudebními skupinami jako Baby Sommer Greek Connection, Baby Sommer Polish Connection, Baby Sommer Italian Connection a Baby Sommer French Connection s klarinetistou Sylvainem Kassapem a basistou Didierem Levalletem.

Jeho rozsáhlé umělecké působení bylo oceněno mnoha uměleckými cenami (např. vítěz ankety Mezinárodního jazzového fóra, umělecká cena NDR, umělecká cena města Drážďany) a jeho diskografie čítá více než 130 gramodesek a CD. Jeho alba vycházela především u hudebních vydavatelství FMP, Intakt a u francouzských značek. Na obálkách těchto alb se často skví díla jeho spřátelených současných malířů a grafiků, jako je Peter Graf, Jürgen Böttcher Strawalde, Gerda Lepke, A. R. Penck nebo Klaus Dennhardt.

V letech 1995 až 2010 byl Günter Baby Sommer profesorem v oboru bicích nástrojů na drážďanské Vysoké hudební škole Carla Marii von Webera. Žije a pracuje v Radebeulu u Drážďan. V roce 2014 mu byla vzdána pocta filmem Als Mensch ein Solist. O Günteru Baby Sommerovi byla napsána také rozsáhlá doktorská práce.

 
Diskografie (výběr) :

- Touch The Earth (1979) – spolupráce: Wadada Leo Smith, Perter Kowald
- L’Arlesienne (1983) – spolupráce: Bernard Vitet, Sylvain Kassap, Didier Levallet
- Ascenseur pour le 28 (1984) – spolupráce: Ernst-Ludwig Petrowsky, Conrad Bauer, Ulrich Gumpert
- Rencontres (1985) – spolupráce: Louis Sclavis, Conrad Bauer, Philippe Deschepper, Gérard Marais
- Reunion (1987) – spolupráce: Conrad Bauer, Manfred Hering, Sylvain Kassap, Ulrich Gumpert, Didier Levallet
- Riobec (1988) – spolupráce: Cedil Taylor
- Cordes Sur Ciel (1990) – spolupráce: Sylvain Kassap, Didier Levallet
- BIB (1992) – spolupráce: Sylvain Kassap, Didier Levallet
- Mein Jahrhundert (2001) – spolupráce: Günter Grass
- Songs for Komeno (2001) – spolupráce: Savina Yannatou, Floros Floridis, Evgenios Voulgaris, Spilios Kastanis
- 11 Songs aus Teutschen Landen (2005) – spolupráce: Zentralquartett
- Wisdom in Time (2006) - spolupráce: Wadada Leo Smith
- Das donnernde Leben (2009) – spolupráce: Ulrich Gumpert
- Dedications (2013) – sólo
- Three Seasons (2014) – spolupráce: Michel Godard, Patrick Bebelaar