„Hallo, Ich bin’s!“ Taky jste se tuhle frázi pečlivě naučili ve škole? Tak ji rychle zapomeňte. Když chcete někomu říct, že jste to vy, zkuste to s „I bims“. Právě tenhle výraz vyhrál v roce 2017 v Německu prestižní cenu o mládežnické slovo roku. Proč? Protože teď doopravdy frčí. Alespoň podle poroty složené z YouTuberů, bloggerů a jazykovědců, kteří jej za jasného vítěze vybrali.
Jejich práce přitom vůbec nebyla lehká. O první místo se ucházelo hned 30 novotvarů, které vybrali lidé v onlinové anketě (hlasoval jich téměř milion!). Byli mezi nimi favoriti typu „geht fix“ (to půjde), „napflixen“ (zdřímnout si u filmu) nebo „looten“ (jít nakupovat). Slovy odvozenými z angličtiny se to vůbec v prvních desítkách jen hemžilo. Víte například, co je to selfiecide? Spojení „selfie“ a „suicide“ – tedy nepříjemná smrt, kterou si můžete přivodit, když se budete neopatrně fotit. Nebo „noicemail“? Nervózní zpráva, kterou vám někdo pošle. Něco jako hulák z Harryho Pottera. A víte, kdo už je „tinderjährig“? Správně, ten kdo už je dost starý na to, aby mohl používat seznamovací aplikaci Tinder.
Anglismy jsou pro generaci, která tráví spoustu času s internetem a smartphony, zcela přirozené. V roce 2017 soutěž ale znovu dokázala, jak dobře si mladí umí pohrát i se svým vlastním jazykem. Němčina, v níž stačí slepit dva výrazy dohromady a máte nové slovo, k tomu přímo vybízí. Pokud budete tu a tam afektovaní, může se vám stát, že vám ostatní začnou přezdívat „Teilzeittarzan“ (poloviční tarzan). A když vás opustí přítel či přítelkyně, budete nesporně („unlügbar“) „schatzlos“ (sami).
Velké možnosti ale nenabízí jen skládání slov. Někdy prostě stačí dát starým výrazům nový význam. „Fermentieren“ se nově nepoužívá jen pro konzervaci ovoce a zeleniny, ale i pro jakési lepší poflakování. I v Německu dnes zkrátka můžete někde nebo u někoho „kvasit“ nebo „vykvasit“. Jen si dejte pozor, ať se moc nevzdálíte od míst, kam běžně chodíte. Pak už byste tam totiž zkrátka plesnivěli („fernschimmeln“).
Soutěž o mládežnické slovo roku pořádalo vydavatelství Langenscheidt, známé svými nápadně žlutými slovníky, v roce 2017 už podesáté. Stejně jako v minulých ročnících se ukázalo, že porota ráda vybírá jiná slova, než se líbí veřejnosti. Nejpopulárnější výraz „geht fix“ letos na první místo neposunula i kvůli tomu, že prý není všude rozšířený. Podle člena poroty a studenta práv Davida Bergera je oblíbený hlavně v Porúří, ale třeba v Berlíně jej nikdo nezná. „Mládežnická řeč je často velmi regionální, trochu něco jako dialekt,“ řekl Berger deníku Münchner Merkur. Vítěz „I bims“ se nyní prý naopak podle poroty objevuje v Německu často a všude, v psaném i mluveném projevu.
Porota nevyšla vstříc hlasu lidu ani v roce 2016, kdy jí nebylo dost dobré „isso“ (je to tak) a dala přednost "fly sein", výrazu pro pocit štěstí dospívajících. Možná tak chtěla být o něco pozitivnější než o rok dříve, kdy vyhrálo slovo „smombie“, označující ty, kdo kvůli neustálému zírání do mobilu bloumají bez zájmu o okolí jako oživlé mrtvoly.
Ale nebuďme na porotu moc přísní, občas se potýká i s jinými problémy. Mladí si moc neberou servítky a občas vymyslí novotvar, který je minimálně na hraně. V roce 2009 to bylo třeba sloveso „hartzen“,odvozené od sociální dávky pro nezaměstnané Hartz IV. Neznamená „harcovat“, ale flákat se a žít na státní útraty. Leckomu se nelíbil ani historicky první Langenscheidtem oceněný výraz „Gammelfleischparty“ (doslova párty pro zkažené maso), označující večírky pro lidi nad 30 let. A už vůbec neprošlo spojení „Alpha-Kevin“ pro největšího blbečka široko daleko. To bylo před dvěma lety ze soutěže dokonce jako diskriminující vyškrtnuto – i když patřilo k těm nejvíc populárním.
Důkazem, že mladí ve skutečnosti nejsou „smombies“ a všímají si světa kolem sebe, jsou pak nové výrazy reagující na aktuální politiku. V roce 2015 bylo mezi hlasujícími velmi populární slovo „merkeln“ (nic nedělat, o ničem nerozhodovat). V roce 2017 ze soutěže ale německá kancléřka vyšla o poznání lépe. Do první desítky se probojovalo označení „Merkules“, spojující její jméno se slavným hrdinou, který musel plnit zdánlivě neřešitelné úkoly.
Soutěž o mládežnické slovo roku je v Německu pozoruhodně populární. Běžně o něm píší velké deníky i týdeníky, všímají se jí i televizní a rozhlasové stanice. Celý poprask kolem ní se ale samozřejmě neobejde bez kritiky. Langenscheidtu se vyčítá, že je pro něj klání hlavně marketingovou akcí a často to schytá i porota. Ráda si prý vybírá spíš líbivá slova, než ta, která mladí opravdu rádi, často a trvale používají.
S tím ale v roce 2017 nebyl problém „Jóóó, konečně mládežnické slovo roku, které znám!“ tweetoval jeden z uživatelů pod hashtagem #jugendwort2017. Proti „I bims“ se ale objevují jiné výhrady. „Nejsou to náhodou dvě slova?“ ptá se spousta lidí a nejen na Twitteru. Vadí to? Těžko říci, asi jak komu. Nikdo zkrátka není dokonalý, ani mládežnické slovo roku ne.
