proměnaVR Kafka ve virtuální realitě

Kafka virtuální realita, Foto: Goethe-Institut
Kafka virtuální realita, Foto: Goethe-Institut | Foto: Goethe-Institut

Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi odporný hmyz.“ Tak začíná jedna z nejslavnějších povídek 20. století, Proměna Franze Kafky. Kafkovskou proměnu v brouka můžete nyní zažít i Vy, a to bez toho, aniž byste museli strávit nepokojnou noc. V pražském Goethe-Institutu se otevírá tematický prostor věnovaný virtuální realitě ProměnaVR.
 

„Nejdřív si musíte sundat boty,“ vítá mě vývojový technik Eduard Fischer. Ledva vyzují lakýrky a vklouznu do pohodlných trepek s prapodivnými, ve špičkách upevněnými senzory, dostávám další propriety: sluchátka, madla pro ovládání rukou a samozřejmě brýle pro virtuální realitu. Takto vybaven a odrátován čekám pár sekund v úplné tmě. Pak to začne: Světlo zabliká a já ocitám na pražském Starém městě, v roce 1915, v pokoji Řehoře Samsy, a také ve zcela jiném těle.

V pokoji Řehoře Samsy, Foto: Goethe-Institut V pokoji Řehoře Samsy, Foto: Goethe-Institut | Foto: Goethe-Institut

ZE STRÁNEK KNIH AŽ DO VIRTUÁLNÍHO SVĚTA

Kafkova povídka Proměna popisuje pocity malého člověka, bankovního úředníka, který se ráno probudil v těle brouka – nikdo přitom neřeší, jak a proč se tak stalo, důraz je kladen spíše na to, co s tím teď: jak budou reagovat rodiče? A co na to proboha řekne šéf? Není divu, že Kafkova expresionistická povídka i po více než sto letech přitahuje pozornost literátů, intelektuálů, turistů a umělců, kteří se jí pokoušejí interpretovat stále jinak. Naposledy se o proměnu Proměny pokusil pražský Goethe-Institut a nebohého Řehoře Samsu, který se po nepokojné noci probudil coby odporný hmyz, převedl do fantastického světa virtuální reality.
 
„ProměnaVR přenáší dílo Franze Kafky ze stránek knihy do virtuální reality. Hrdinou přitom už není Řehoř Samsa, ale vy sami,“ vysvětluje Mika Johnson, umělecký vedoucí Prague Film School, který se svým startupovým týmem ProměnuVR pro pražský Goethe-Institut vytvořil.


Co vlastně čtou brouci? Foto: Goethe-Institut Co vlastně čtou brouci? Foto: Goethe-Institut | Foto: Goethe-Institut

já jsem řehoř samsa

Je to tak. V ProměněVR jsem Řehořem Samsou, jsem odporným zmateným broukem. Se vzrůstající fascinací a lehkým děsem pozoruji své končetiny: jsou dlouhé, úzké, chlupaté a vůbec je jejich nějak moc. Místo břicha mám tvrdý pancíř, do zorného úhlu mi lezou má vlastní tykadla. A když uvidím svůj obraz v zrcadle, vyděsím se – virtuální realita je opravdu velice přesvědčivá. Za dveřmi začíná hartusit má matka: „Řehoři… tak Řehoři otevři už konečně ty dveře“. Ale copak to jde? Zkoušeli jste někdy obřím pařátem zmáčnout secesní kliku? Cítim neklid a zároveň nevím, co mám dělat dřív – odpovídat rodičům, prohlížet sebe nebo ten fasicnující pokoj, ve kterém jsem se tak náhle ocitl?
 
„Právě Řehořův pokoj je na ProměněVRto nejpůsobivější, dělá tenhle projekt opravdu unikátním,“ pokyvuje hlavou zakladatel firmy Achtung4K Vojtěch Jankovský: „Povídku jsme museli opravdu podrobně nastudovat. Podle Kafkova popisu pak vznikl jeho malý, ale velice detailní model, který jsme převedli do virtuální reality.“ Vše je jako v povídce: Sekretář s knihami, bílá železná postel, květinový vzor na zdech, kufry nebo těžítko z vesnice Siřem. „Tam, kde jsme nevěděli, nám pomohla Společnost Franze Kafky. Tituly knih, které leží Řehoři Samsovi na psacím stole jsou ty samé, které v té době četl sám Franz Kafka,“ dodává Vojtěch Janovský.

duchovní otec virtuální reality

ProměnaVR doplní virtuální tour s Reinerem Stachem, autorem oceňované Kafkovy biografie. Virtuální Reiner Stach představí nejen Kafkovo dílo, ale poukáže rovněž na fakt, že Franz Kafka je vlastně duchovním otcem virtuální reality. „Jako nadšený návštěvník kina a stereoskopických obrázků si totiž představoval, že jednou dvourozměrný obraz splyne s prostorovým efektem a vytvoří novou, zcela iluzorní realitu,“ vysvětluje Reiner Stach.