KARNEVAL V NĚMECKU BLÁZNIVÉ PÁTÉ ROČNÍ OBDOBÍ

Pouliční karneval v Kolíně nad Rýnem
Pouliční karneval v Kolíně nad Rýnem | Foto (výřez): © picture alliance / Oliver Berg / dpa

Podle ustáleného klišé jsou prý Němci seriózní a disciplinovaní. Jednou v roce je však přinejmenším část republiky jako utržená ze řetězu. Co musíte vědět o patrně nejpotrhlejším ze všech německých svátků.
 

Kdo nic netuše zabloudí do některé z německých karnevalových bašt, tomu může připadat, že je tu svět postavený na hlavu. A nebude daleko od pravdy. Účastníci karnevalu, oblečení jako klauni, strašidla nebo jednorožci, zpívají a tančí v ulicích, kilometrové průvody se proplétají městskými centry a místní lokály bývají nacpané k prasknutí. Normální všední život se zastavil, a tak zbývá náhodně příchozímu jediná volba – veselit se spolu s ostatními.

TŘI MĚSÍCE KARNEVALU: PÁTÉ ROČNÍ OBDOBÍ

Kořeny karnevalu jsou rozmanité. Staří Germáni zaháněli duchy zimy, u Římanů hodovali během saturnálií pánové a otroci u jednoho stolu. Od nástupu křesťanství chtěli lidé především v katolických oblastech Německa před začátkem postní doby ještě pořádně slavit. Z této doby pocházejí pravděpodobně také pojmy „Fastnacht“ (masopust, předvečer postu) a „Karneval“ (z latinského „carne“ = maso a „vale“ = žij blaze). Dnešní karneval je od všeho trochu – rozpustilá pouliční slavnost ve zčásti třeskutém zimním mrazu, vzpoura proti autoritám a především příležitost oslavit život a užívat si ho plnými doušky.

Tradičně se slaví zejména v Porýní s jeho karnevalovými baštami Kolínem (Köln), Düsseldorfem a Mohučí (Mainz). Na jihozápadě Německa se slaví švábsko-alemanský masopust. Ale i na mnoha jiných místech od Bavorska až po Braniborsko už karneval neodmyslitelně patří k průběhu roku. Pro mnoho lidí je karneval – označovaný v některých německých regionech také jako „Fastnacht“ nebo „Fasching“ – tak důležitý, že o něm mluví také jako o „pátém ročním období“. To začíná 11. listopadu a trvá až do začátku postní doby sedm týdnů před Velikonocemi.

Jako karnevaloví blázni (německy „Narren“ nebo „Jecken“), se označují všichni ti, pro které karneval patří k životnímu postoji. Kdo rád slaví, nebere sám sebe příliš vážně a je trochu ztřeštěný, ten je „jeck“. V období karnevalu na sebe jeho účastníci pokřikují lokálními pozdravy: „Alaaf“ v Kolíně nad Rýnem, „Helau“ v Düsseldorfu, Mohuči a Hesensku, „Hei Jo“ v Berlíně a „Ahoi“ v Brémách – to je jen několik příkladů. (Kdo si chce karnevalové pozdravy poslechnout online, může tak učinit zde.)

Karnevalové číslo jedenáct: zahájení 11.11. v 11:11 hodin

Zahájení karnevalu 11.11. ve starém centru Kolína nad Rýnem Zahájení karnevalu 11.11. ve starém centru Kolína nad Rýnem | Foto: © picture alliance / Horst Každoročně 11.11. se na velkých akcích pod širým nebem zahajuje nová karnevalová sešlost („Karnevalsession“). Začíná dočasná vláda karnevalových princů a vladařských párů, které až do Popeleční středy budou vládnout bláznivému karnevalovému reji. V Kolíně nad Rýnem se dokonce volí Trojhvězdí vládců – Princ, Sedlák a Panna bývají tradičně ztělesňováni muži a mívají až 400 výstupů za sezónu.
 
Kdo v této době zahlédne v ulicích v Porýní uniformované osoby, nemusí se divit: Většinou patří k tradičním karnevalovým vojenským oddílům. První karnevalové společnosti byly v Kolíně založeny už na začátku 19. století. Uniformy byly vytvořeny podle stejnokrojů napoleonských vojsk, která v letech 1801 až 1813 obléhala levý břeh Rýna. Obyvatelé Porýní si tak v rámci karnevalu dodnes dělají legraci z vojenské disciplíny. V Kolíně existuje dokonce i homosexuální karnevalový vojenský oddíl Rosa Funken.

Karnevalové spolky pořádají také karnevalová zasedání, která se konají po celou dobu trvání karnevalu a zčásti jsou dokonce přenášena celostátní televizí. V rámci těchto zasedání se konají vystoupení místních hudebních skupin – v oblasti Kolína nad Rýnem existuje několik set kapel všech možných stylů a zaměření, které provozují hudbu s texty v místním dialektu. Vystupuje i mnoho řečníků, kteří pronášejí satiricko-politické projevy a kterým se podle řečnického pultu ve tvaru kádě nebo putny říká „Büttenredner“. Už ve středověku směl „obyčejný člověk“ během masopustu beztrestně kritizovat vrchnost, a tak je dodnes hlavním cílem těchto zasedání dobírat si politické vedení.

STAROSTA ODEVZDÁVÁ KLÍČE: POULIČNÍ KARNEVAL ZAČÍNÁ

Vrchol karnevalu začíná však pro všechny karnevalové „blázny“ v únoru, šest dnů před začátkem katolické postní doby. Takzvaným „ženským karnevalem“ příp. „babským masopustem“ (německy „Weiberfastenacht“ nebo „Altweiber“) startuje pouliční karneval, který končí teprve v noci na Popeleční středu.

O „ženském karnevalu“ přebírají vládu ženy: Na ulici, v práci nebo třeba v tramvaji se musejí mít muži na pozoru. Kdo má kravatu, musí počítat s tím, že mu ji některá z rozjařených žen bez okolků ustřihne. Také v podnicích se v 11 hodin 11 minut obvykle vřítí zaměstnankyně do šéfovy kanceláře – práce je od té doby ochromena a smí se slavit.

V mnoha městech předává starosta v 11:11 hodin symbolicky moc lidu a odevzdává klíč od radnice buď ženám, nebo místním karnevalovým autoritám – samozřejmě jen na nadcházejících šest dnů.
 
  • Mohuč zůstane Mohučí, se zpěvem a smíchem Foto: © picture alliance / Andreas Arnold
    Během celého karnevalu organizují karnevalové společnosti velká zasedání s hudbou, veselými a často politickými projevy, tanečními vystoupeními a prezentacemi karnevalových skupin v pestře zdobených napodobeninách napoleonských uniforem. Společné zasedání mohučských karnevalových spolků je od roku 1973 každoročně přenášeno i celostátní televizí jako pořad s názvem Mainz bleibt Mainz, wie es singt und lacht.
  • Düsseldorfský Hoppeditz Foto: © picture alliance / Federico Gambarini
    Vždy při zahájení karnevalové sezóny 11. listopadu je před düsseldorfskou radnicí probouzen Hoppeditz, fiktivní postava šprýmaře. Hoppeditz stojí v obřím hrnci na hořčici a vede kousavé řeči, které primátor komentuje z balkonu radnice. (Německé slovo „Senf“ označuje nejen hořčici, ale také nevyžádané a nepatřičné řeči.)
  • Kolínské Trojhvězdí Foto: © picture alliance / Oliver Berg
    Princ, Sedlák a Panna tvoří kolínské Trojhvězdí („Kölner Dreigestirn“) a jsou oficiálními vládci nad bláznivým lidem během karnevalových dnů. Trojhvězdí ztělesňují tři muži, kteří jsou karnevalovými spolky každý rok nově jmenováni. V den takzvaného „ženského karnevalu“ resp. „babského masopustu“ 11.11. v 11 hodin 11 minut otevírá toto Trojhvězdí také pouliční karneval.
  • Karnevaloví vojáci v Porýní Foto: © picture alliance / Sven Simon
    Velké karnevalové spolky v Porýní mají své vlastní oddíly karnevalových vojáků („Funke“) ve zdobených uniformách připomínajících uniformy z dob napoleonských válek. Tyto oddíly zahrnují většinou taneční, hudební a dokonce i jezdecké skupiny. Svými uniformami a výstupy zesměšňují tyto postavy militarismus. Za obzvlášť zábavný je považován rituál zvaný „Stippeföttche“, při kterém se vždy dva vojáci postaví zády k sobě a třou se o sebe zadky.
  • Dřevěné masky na švábsko-alemanském masopustu Foto: © picture-alliance
    V průvodu na švábsko-alemanském masopustu se objevují velmi výrazné masky, které jsou většinou vyřezané ze dřeva a označované jako „larvy“ nebo „přízraky“. Představují typické místní figury a bájné postavy. Tyto masky se často dědí z generace na generaci.
  • Opuchlé hlavy v Mohuči Foto: © picture-alliance
    Proslulé masky s obřími hlavami („Schwellköpp“) už neodmyslitelně patří ke karnevalu v Mohuči (Mainz). Přibližně 25kilogramové hlavy z papírmaše jsou karikatury známých mohučských postav. Vyskytují se na všech důležitých akcích a účastníci průvodu na Růžové pondělí v nich procházejí ulicemi. Od roku 1927 bylo těmito papírovými maskami zvěčněno už 30 osob.
  • Motivwagen des Düsseldorfer Rosenmontagszugs Foto: © picture-alliance / Henning Kaiser
    Po Kolíně nad Rýnem a Mohuči pořádá Düsseldorf největší karnevalový průvod na Růžové pondělí („Rosenmontagsumzug“) v rámci celého Německa. Obzvlášť známé jsou alegorické vozy z dílny výtvarníka Jacquese Tillyho, které se vyznačují kousavě zlou politickou satirou.
  • Průvod v Rottweilu Foto: © picture alliance / Patrick Seeger
    Jedním z nejslavnějších průvodů švábsko-alemanského masopustu je takzvaný „Narrensprung“ ve městě Rottweil. Po dobu dvou dnů prochází historickým centrem města průvod zhruba 4.000 masek. Na rozdíl od jiných průvodů v regionu se smějí místního průvodu zúčastnit pouze masky příslušející k místnímu karnevalovému spolku.
  • Tanzmariechen v Porýní Foto: © picture alliance / SvenSimon
    Spoře oděné tanečnice samby se na německém karnevalu vyskytují jen zřídka, ale atraktivní tanečnice rozhodně nechybějí ani zde. Tanečnice, kterým se říká „Tanzmariechen“ („taneční Marušky“) a které mají připomínat markytánky z období napoleonských válek, upoutávají pozornost zejména svým akrobatickým uměním. Karnevaloví tanečníci je nosí na ramenou ulicemi a opakovaně je vyhazují do vzduchu.
  • Tanec trhovkyň v Mnichově Foto: © picture-alliance / Sueddeutsche Zeitung Photo
    V Mnichově se karneval (zde označovaný jako „Fasching“) neslaví tolik v ulicích, ale spíše ve velkých halách, kde se pořádají okázalé masopustní plesy. Karneval končí na velkém tržišti Viktualienmarkt v centru Mnichova takzvaným „tancem trhovkyň“ („Tanz der Marktweiber“), při kterém mají ženy na sobě vlastnoručně ušité šaty.
  • Čínský masopust v Dietfurtu Foto: © picture-alliance / Armin Weigel / dpa
    Centrem bavorského města Dietfurt prochází od 50. let 20. století v období karnevalu průvod Číňanů. Podle legendy prý výběrčí daní eichstättského biskupa označil kdysi ve středověku obyvatele Dietfurtu za Číňany, když se před ním chtěli schovat za městskými hradbami jako za Velkou čínskou zdí. Ve čtvrtek před Popeleční středou, který je zde označován jako „Unsinniger Donnerstag“ („nesmyslný čtvrtek“), se Dietfurt proměňuje v „bavorskou Čínu“ a volí si svého císaře. Už ve 2 hodiny ráno budí klauni bavorské Číňany a svolávají je do bavorsko-čínského průvodu. Průvodu se účastní přibližně 50 skupin, mezi nimi např. skupiny, které se označují jako „Císařsko-čínská parní lázeň“ nebo „Bavorsko-čínské fotbalové národní mužstvo“.

  • Průvod strašidel v Kolíně nad Rýnem Foto: © picture alliance / Jan Knoff
    Kolínský průvod strašidel má svůj původ v roce 1991, když byl kvůli válce v Perském zálivu zrušen kolínský karnevalový průvod, konající se na Růžové pondělí („Rosenmontag“). Při protiválečné demonstraci, která byla místo toho zorganizována, procházeli centrem města společně političtí demonstranti a účastníci karnevalu. Od té doby se každoročně o karnevalové sobotě koná průvod strašidel s aktuálním politickým mottem. K anarchicky působícímu průvodu se může připojit kdokoli v hrůzostrašném převleku. Mnoho strašidel kritizuje prostřednictvím svých kostýmů nebo cedulí s hesly politické nešvary.

VYMANIT SE Z OBVYKLÝCH ROLÍ: PŘEVLÉKÁNÍ DO KOSTÝMŮ JAKO ŽIVOTNÍ POCIT

Během pouličního karnevalu je kostým povinný; každý se teď smí na šest dnů převtělit do nové role. Kreativitě se přitom žádné meze nekladou, omezit ji může snad jen počasí. Kostýmy totiž musejí člověka venku udržet v teple, ale pro slavení v barech a klubech nesmějí být zase příliš tlusté. Takže to vůbec není snadné! Mnoho účastníků karnevalu má proto víc kostýmů a leckdo si zřizuje dokonce vlastní šatnu s kostýmy.

Zcela jinak než karneval v Porýní působí švábsko-alemanský masopust. Zde se zima vyhání ještě s pomocí strašidelných postav, ulicemi se prohánějí čerti, bájné postavy, čarodějnice, divoženky a divousové. Charakteristické jsou jejich výpravné masky, které jsou většinou vyřezané ze dřeva. Kostýmované postavy – označované zde jako „Narrenhästräger“ („Häs“ = kostým) – si své kostýmy nemění, ale ponechávají si je a nosí každý rok stejné.

KARNEVALOVÉ PRŮVODY: SLADKOSTI A POLITIKA

Všude v Německu se během pouličního karnevalu konají průvody. Každá vesnice a každá městská čtvrť organizuje vlastní přehlídky, při kterých procházejí ulicemi hudební a taneční skupiny, karnevalové spolky, sousedské kluby a školy – buď jako kostýmované pěší skupiny, anebo na alegorických vozech, upravených speciálně pro tuto příležitost. To je velká atrakce zejména pro děti. Karnevalové skupiny totiž házejí návštěvníkům takzvané „Kamelle“ – tedy sladkosti, ale také kytice nebo plyšová zvířátka.
 
Největší a nejznámější průvody se konají na Růžové pondělí (německy „Rosenmontag“) v Kolíně nad Rýnem, Düsseldorfu a Mohuči. Průvody, kterých se účastní až 100 skupin, bývají i několik kilometrů dlouhé a trvají obvykle celý den. V průvodech konajících se na Růžové pondělí však nejde jen o slavení. Obzvlášť düsseldorfské alegorické vozy jsou totiž známé i svou kousavou satirou. Také Kolín a Mohuč vrhají kritický pohled na politiku a společnost. Na kolínský průvod, konající se na Růžové pondělí, se každoročně přijíždí podívat přibližně milion návštěvníků a rozdá se při něm mnoho set tun sladkostí. Navzdory tomu, že Růžové pondělí není oficiální svátek, dává mnoho zaměstnavatelů svým zaměstnancům na tento den volno.

„NA POPELEČNÍ STŘEDU JE VŠECHNO PRYČ“: PRŮVOD STRAŠIDEL A PÁLENÍ SLAMĚNÉHO PANÁKA

Pálení slaměného panáka Nubbela v Kolíně nad Rýnem Foto: © picture alliance / Federico Gambarini / dpa Ne vždy je karneval pestrobarevný. Městečko Blankenheim v pohoří Eifel ovládnou během karnevalu o sobotní noci duchové a strašidla. A také v Kolíně nad Rýnem při průvodu strašidel („Jeisterzoch“) učí temné postavy kolemjdoucí bát se. K průvodu strašidel se může připojit kdokoli v hrůzostrašném převleku. A tak nočními ulicemi procházejí o karnevalové sobotě kostlivci, polykači ohně a skupiny bubeníků.

Podobně ponurý je i poslední karnevalový večer. Popeleční středa už je za dveřmi, a proto by se mělo rychle zapomenout na hříchy karnevalových dnů. Jako obětní beránek slouží slaměný panák zvaný „Nubbel“, kterého účastníci karnevalu o úterní noci pálí před kolínskými hospodami. Při obřadu připomínajícím středověkou ceremonii dávají postavy převlečené za kněze, mnichy a katy slaměnému panákovi vinu za všechno ostudné řádění minulých dnů. Po spálení Nubbela jsou hříchy odpykány, karneval končí a Popeleční středa začíná.