Rychlý přístup:
Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Sdílená ekonomika
Nevlastnit, ale sdílet prostřednictvím aplikace

Komoot – platforma pro sdílení zážitků a tras
Komoot – platforma pro sdílení zážitků a tras | Foto (výřez): © Komoot.

Sdílení je současný trend. Už každý pátý Němec používá sdílecí aplikace, z nichž mnohé vznikají také v Německu.
 

Od: Johannes Zeller

„Kdo málo má majetku, tím méně je majetkem jiného: pochválena buď malá chudoba,“ napsal kdysi filosof Friedrich Wilhelm Nietzsche. Byl přesvědčen o tom, že symboly statusu mají nejen peněžní cenu, ale že také psychologicky zavazují své vlastníky. Tato posedlost vlastnit drahé věci a tím se nějak profilovat však dnes mezi lidmi znatelně klesá. Přibývá lidí, kteří věci raději „sdílejí“ než „vlastní“, a přibývá oblastí života, ve kterých je tento trend patrný. Takzvaná „sdílená ekonomika“ (anglicky „sharing economy“) roste.
 
Podle jedné studie společnosti PwC využívá v roce 2018 už každý třetí Němec nabídky sdílení a tato tendence stoupá. Více než dvě třetiny z tohoto počtu sdílejí náklady na jízdu autem (spolujízda), případně sdílejí nářadí nebo jízdní kola. K současnému trendu patří také sdílení aut neboli „carsharing“, výměnné burzy oblečení a soukromý pronájem nevyužívaných bytových prostor. Podle údajů Evropské unie a německé organizace Verbraucherzentrale (Spotřebitelská centrála) se Německo v tomto ohledu pohybuje v evropském srovnání výrazně nad průměrem.
 
Z demografického hlediska se na sdílené ekonomice podílejí především mladí lidé s vyšším vzděláním. Ti přisuzují symbolům statusu menší význam a trend „méně vlastnit“ vnímají jako zlepšení kvality svého života. Také z hospodářského hlediska se sdílení jeví jako smysluplné. Mnoho předmětů, například nářadí, zůstává velkou část času bez využití a zabírá zbytečně místo. Sdílením dochází k tomu, že se menší počet předmětů využívá průběžněji, což šetří náklady i zdroje. S tím jsou spojeny i společenské výhody – lidé tak získávají přístup k věcem, které by si jinak nemohli dovolit, a interakcemi ve sdílející komunitě dochází k posilování lokálních sítí.

POZORNOST NĚMECKÝCH VÝVOJÁŘŮ ZAMĚŘENA NA CARSHARING

Němci však nabídky sdílení nejen využívají, ale také je aktivně vytvářejí. Pro téměř každou oblast života existují aplikace „Made in Germany“. Zejména v oblasti mobility roste trend stále většího sdílení. Přibližně dvanáct milionů Němců se zajímá o sdílení automobilů a o spolujízdu. Pro tento účel mají k dispozici mnoho aplikací a nabídek, především v urbánních centrech. Například v Berlíně, Mnichově, Lipsku, Hamburku, Frankfurtu, Stuttgartu a Drážďanech jezdí ekologické elektromobily společnosti CleverShuttle. Berlíňané mohou jako cenově výhodnou alternativu využívat také vozidla pro kyvadlovou dopravu, provozovaná službou Allygator – jejími mikrobusy se lze po hlavním městě svézt za cenu pouhých pět centů za kilometr jízdy.
Berlínská služba Allygator pronajímá mikrobusy pro kyvadlovou dopravu. Berlínská služba Allygator pronajímá mikrobusy pro kyvadlovou dopravu. | Foto: © Allygator Průkopník v této oblasti, společnost DriveNow, která vznikla jako dceřiná společnost koncernu BMW, má pro zájemce k dispozici dnes už 6.000 vozů v celé Evropě. Berlínský podnik Free2Move se stará o to, aby uživatelé při tak obrovské nabídce neztratili přehled. Jeho aplikace eviduje všechny poskytovatele carsharingu společně na jedné kartě, což uživatelům pomáhá při porovnávání cen.
 
Nabídky nechybí ani pro nadregionální trasy. Zde provedl průkopnickou práci start-up Mitfahrgelegenheit.de, který vznikl z jednoho mnichovského studentského projektu. S tím rozdílem, že na webu Mitfahrgelegenheit.de nabízejí místo ve svém autě soukromé osoby. Patnáct let takto sdíleli Němci náklady na jízdu na delší trasy. Přechod na poplatkový model uživatelé však odmítli a v roce 2016 podnik zkrachoval. Mezitím byla z Francie převzata služba BlaBlaCar. 
 
Přinejmenším stejné oblibě jako spolujízda se těší sdílení jízdních kol. („bikesharing“). Už zhruba patnáct let existuje například služba Call a Bike, která u společnosti Deutsche Bahn nabízí půjčování jízdních kol. Nájemní bicykly jsou dnes k dispozici už ve více než 50 městech a službu tohoto typu nabízí dnes stále více podniků.

STÁVÁ SE VLASTNICTVÍ RARITOU?

Sdílená ekonomika v Německu však dnes neznamená jen sdílení aut a spolujízdu. Například nezužitkované potraviny se prostřednictvím služby Foodsharing.de dostanou k hladovým žaludkům a vášniví čtenáři naleznou na Leih-ein-Buch.de digitální alternativu ke klasickým knihovnám. Kdo chce sdílet turistické trasy a zážitky, tomu nabízí platformu postupimský start-up Komoot. Oblečení a ostatní věci lze vyměnit, prodat nebo darovat například prostřednictvím webů jako Kleiderkreisel nebo Mädchenflohmarkt nebo na internetovém tržišti Shpock, vytvořeném rakouským start-upem Finderly.
 
Značnou mediální pozornost vzbudil také německý start-up Slock.it, který usiluje o revoluční změnu celé infrastruktury sdílené ekonomiky. Svými nápady by chtěl uživatelům umožnit nájem, pronájem a sdílení předmětů prostřednictvím technologie „blockchain“. Zakladatelé start-upu si slibují větší komfort na základě absolutní automatizace a obzvlášť bezpečných transakcí.
 
Nikolas Beutin, profesor v oboru podniková ekonomie na Quadriga Hochschule v Berlíně, vnímá sdílenou ekonomiku jako výrazný předěl, který změní celou společnost: „Podobně jako smartphony před nemnoha lety vytěsnily klasické, soukromě používané filmové kamery a fotoaparáty, má i sdílená ekonomika disruptivní potenciál a může v mnoha oblastech nahradit vlastnictví věcí dočasným užíváním produktů a služeb.“
 
Při vší ochotě sdílet a vyměňovat je však nutné poznamenat, že Němci si produkty raději vypůjčují, než aby své vlastnictví půjčovali někom jinému. Pouze 9 % Němců sdílí věci s ostatními a 11 % by naopak své věci nepůjčilo ani svým známým.

Sdílená ekonomika Sdílená ekonomika | Foto: © Statista.com / CC BY-ND 4.0