Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1) Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Krakonoš
Od ducha hor ke Gandalfovi

Někdy přísný a výhrůžný, jindy neškodný a vtipný: to je Krakonoš
Někdy přísný a výhrůžný, jindy neškodný a vtipný: to je Krakonoš | Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei

Krakonoš (česky také Rýbrcoul) je duch hor, který lidem pomáhá, nebo jim nahání strach – každé vyprávění je jiné. Jeho příběh psali společně Poláci, Češi a Němci. A později se jeden britský spisovatel zasloužil o Krakonošovu nesmrtelnost tím, že mu postavil literární pomník.
 

Od: Łukasz Kozak

Podle některých lidí žil Krakonoš (označovaný také jako Rýbrcoul) v Krkonoších už odpradávna. Jiní si naopak myslí, že tam přišel společně s osídlenci až ve středověku. Bohatství těchto hor lákalo v té době lidi ze všech světových stran – horníky, dřevorubce a pastevce ze Slezska, Čech, Německa, Polska, ba dokonce i z Francie a Nizozemska. Horníci doufali, že naleznou kovové rudy, a byli přesvědčeni o existenci nadpřirozených permoníků (polsky „skarbnik“) – strážců dolů a pokladů, kteří tu a tam obdarovávali horníky bohatstvím.
 
Dřevorubci a pastevci naopak věřili ve vládce přírody, strážce lesů a horských pastvin, nebo v divého muže, známého ze středověkých legend. Možná, že tak vznikla i postava ducha hor – prastaré bytosti, která střežila podzemní království a horské průsmyky. Duch hor měl mnoho jmen a bral na sebe jakoukoli podobu. Většinou se zjevoval jako starý muž, mnich nebo obr – uměl se ale proměnit i v krásného rytíře.

s kopyty a rohy

První zobrazení Krakonoše se však kupodivu výrazně odchyluje od pohádkových ilustrací z 19. a 20. století. V 16. století ho kartograf Martin Helwig ukázal na své mapě Slezska. Na pozadí Krkonoš, na úpatí Sněžky je vidět obrys podivné postavy, která se velice podobá tehdejším představám čerta. Má rohy a kopyta, ptačí hlavu a vlající ocas. Postava se opírá o hůl nebo kopí a připomíná tím tak trochu erbovní zvíře. Pod ním je umístěn zcela zřetelný nápis „Rübenczal“ (tedy pozdější německé Rübezahl a počeštěné Rýbrcoul). Toto první známé zobrazení je zároveň jediné, které tak silně zdůrazňuje démoničnost postavy.

Krakonoš jako obr Duch hor měl mnoho jmen a bral na sebe různé podoby – většinou se zjevoval jako stařec, jako mnich nebo obr. | Animace: Kajetan Obarski Možná, že je to stopa, která vede k původní Krakonošově identitě – po přijetí křesťanství byla totiž dřívější evropská božstva deklasována na úroveň ďáblů a zlých démonů. Někteří lidé se domnívají, že v Krakonošovi lze rozpoznat pozdní ohlas uctívání skandinávských nebo germánských bohů – jako byl Odin, Heimdall nebo Thor –, kterým se duch hor z Krkonoš trochu podobá.
 
Svou roli však sehrál i folklór horníků a jejich víra v nadpřirozené bytosti – obojí si osídlenci z Německa a Čech přinesli do Slezska s sebou. Jan Długosz, nejvýznamnější polský kronikář, zaznamenal, že v roce 1367 ve městě Bytomi, ke kterému patřil také důl na těžbu olověné a stříbrné rudy, několik obyvatel zavraždilo dva duchovní. Pozdější ústní lidová slovesnost k tomu připojila, že oba byli spolčení s ďáblem, který ovládal nerostné bohatství a zajišťoval městu blahobyt.

strážce pokladu a vládce dolu

Od 16. století zmiňovali učenci z Čech a Polska Krakonoše (polsky Liczyrzepa) – nebo lépe řečeno ducha, který střežil slezské sloje. V roce 1622 vyšla báseň Officina ferraria slezského spisovatele Walenty Roździeńského /Walenty Roździeński/. Báseň líčí důlní těžbu, bohatství Slezska a také nadpřirozené bytosti, se kterými horníci přicházejí do styku. Vedle mnoha menších démonů zmiňuje báseň bytost, která přebývá blízko Sněžky, ukazuje se „ve strašlivé podobě“ a provádí lidem různé kousky – nikdy jim však neškodí. Toto krátké líčení se přesně shoduje s legendami o Krakonošovi. 

Až do dnešních dnů si Slezané vyprávějí o permoníkovi (polsky „skarbnik“) – strážci pokladu a vládci dolu, který se staví na stranu horníků, pokud mu projevují respekt, jinak se jim však mstí tím, že jim způsobí zřícení nebo zaplavení štoly. Líčení o permoníkovi se podobá líčení o Krakonošovi – mimo jiné také v tom, že horníci se neodvažovali vyslovit jeho jméno.

Krakonoš vzbuzoval i hrůzu Krakonoš (zvaný také Rýbrcoul) budil hrůzu – horníci se neodvažovali vyslovit jeho jméno. | Animcace: Kajetan Obarski Přitom právě příběh tohoto jména je zajímavý. Německé jméno Rübezahl poskytlo základ pro více či méně doslovné polské odvozeniny Liczyrzepa, Rzepolicz, Rzepiór, Rzepnicz – každé z těchto označení se vztahuje ke slovnímu kmeni „Rübe“ (česky: „řepa“), polsky: „rzepa“. Tato souvislost však byla zjištěna relativně pozdě, zatímco vlastní původ jména Rubinzal nebo Rübenczal, které je v textových pramenech doloženo od 16. století, zůstává neznámý.

pohádka známá po celém světě

Německý osvícenský spisovatel Johann Karl August Musäus byl jedním z prvních, který sesbíral tradované pověsti o Krakonošovi. Druhý svazek jeho díla Volksmärchen der Deutschen (Lidové pohádky Němců), který nese název Legenden von Rübezahl (Legendy o Rýbrcoulovi) a vyšel v roce 1783, obsahuje příběh o horském resp. důlním duchovi, který unesl slezskou princeznu: Když chtěla královská dcera uprchnout z duchova podzemního království, poprosila ducha, aby spočítal řepy na svém poli (německy „Rüben zählen“). Tím se jí podařilo odvést jeho pozornost a vrátit se do světa lidí. Od té doby byl napálený duch posměšně označován „Rübezahl“, tedy „ten, který počítá řepy“. Musäova pohádka, která převzala a pozměnila motivy z lidových vyprávění o Rýbrcoulovi, se postupně rozšířila po celém světě.
 
V pozdějších legendách a pohádkách se praví, že duch hor nesnáší jméno „Rübezahl“ a že hodlá zabít každého, kdo toto jméno vysloví. V tomto ohledu na tom byli Češi lépe než Němci a Poláci. Češi říkají tomuto duchovi s úctou Krakonoš a pojmenovali podle něj i pohoří Krkonoše (německy Riesengebirge). V českých legendách je ostatně Krakonoš většinou líčen jako dobrý vládce hor, který lidem pomáhá a přináší jim bohatství.


Cesta do pekla na létajícím kozlovi Jednoho krejčího potrestal kdysi Krakonoš tím, že ho poslal do pekla na létajícím kozlovi. | Animace: Kajetan Obarski V pohádkách je Krakonoš většinou pomocníkem potřebných, který obdarovává chudé rolníky zlatem – ale také uděluje přísné lekce nepoctivým řemeslníkům. Známý je například příběh o krejčím, který měl pro Krakonoše ušít plášť a při braní míry ho podvedl. Duch hor ho za to potrestal tím, že ho poslal do pekla na létajícím kozlovi.

„The origin of Gandalf“

Od 19. století, kdy přišly do módy léčebné pobyty v lázních, byly po Krakonošovi pojmenovávány lázeňské penziony. Obrázek Krakonoše zdobil většinou velmi kýčovité pohlednice a lázeňské suvenýry. Tímto způsobem však ovlivnil současnou kulturu ještě mnohem výrazněji, než by se byl leckdo nadál. Jeden takový suvenýr si totiž kdysi zakoupil anglický spisovatel J. R. R. Tolkien – byla to pohlednice s Krakonošem, na které byl obraz Josefa Madlenera Der Berggeist (Duch hor). Na něm byl vládce Krkonoš zobrazen jako stařec s pláštěm a velkým kloboukem.
 
Spisovatel připojil na pohlednici poznámku: „The origin of Gandalf“ (česky: „původ Gandalfa“). A tak Krakonoš (resp. Rübezahl resp. Liczyrzepa), horský duch Slezanů, Němců, Čechů a Poláků, žije dnes dál jako čaroděj v knihách a filmech z řady Pán prstenů (The Lord of the Rings). Krakonoš jako postava mocného vládce s nadpřirozenými schopnosti posloužil jako vzor pro jednoho z nejpůsobivějších protagonistů literatury žánru fantasy.
  • Krakonošovo království Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Krakonošovo království

    Panorama Krkonoš z roku 1935. Podle pověstí měl pán hor své podzemní sídlo někde poblíž Sněžky. Sloužili mu různí duchové, bájné bytosti a démoni, kteří dolovali rudu a drahé kameny a hromadili je v pokladnicích. Z času na čas Krakonoš opouštěl svou říši a vydával se mezi lidi. Lidem pomáhal nebo jim prováděl různé kousky, ale také je tvrdě trestal, když se něčím provinili.
  • Vedle Sněžky Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Vedle Sněžky

    Fragment mapy Martina Helwiga (1516-1574) Erste Land-Charte vom Hertzogthum Schlesien (První mapa Slezského vévodství), vydané ve Vratislavi (Wrocław) v roce 1738. Nalevo od tlap českého erbovního lva je vidět hora Sněžka (polsky: Śnieżka, německy: Schneekoppe, tehdy: Risenberg).
  • Krakonoš ďábelské postavy Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Krakonoš ďábelské postavy

    První zobrazení Krakonoše na Helwigově mapě. Na úpatí Sněžky je vidět postavu s kopyty, ptačí hlavou a jeleními parohy a pod ní nápis „Rübenczal“.
  • Rytíř v souboji s "divým mužem" Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Rytíř v souboji s divým mužem

    Tato ilustrace od Hanse Burgkmaira vznikla kolem roku 1500 a zobrazuje středověkou pověst o obru Sigenotovi. Divý muž, fantaskní postava ze středověkých legend, zobrazovaná jako vousatý obr, porostlý srstí, bývá někdy zmiňován jako předobraz Krakonoše. Kromě podobných zobrazení se v pověstech o divém muži vyskytuje motiv unesené královské dcery, který je známý také z příběhu o vzniku jména Rübezahl (česky Rýbrcoul).
  • Vládce přírody Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Vládce přírody

    Skandinávská božstva na ilustraci Donna P. Cranea. Někdy bývají spatřovány paralely mezi Krakonošem a starogermánskými bohy. Podobně jako oni zasahoval pán hor do záležitostí lidí, měl moc nad přírodou a mnoha bájnými bytostmi. Krakonoš bývá nejčastěji srovnáván s Odinem nebo Thorem – s Thorem ho pojí vláda nad hromy a blesky.
  • Bytost z podzemní říše Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Bytost z podzemní říše

    Krakonoš vládl údajně podzemní říši, ve které mu sloužily zástupy duchů a skřetů, kteří plnili jeho pokladnici cennými rudami a drahými kameny. Slezský, polský, český a německý folklór zná mnoho nadpřirozených bytostí z hornického světa, které dělníkům v dolech pomáhaly, ale uměly jim také škodit. V Krkonoších sloužily všechny tyto bytosti horskému resp. důlnímu duchovi (německy „Berggeist“). (Ilustrace z francouzské sbírky Contes populaires de l'Allemagne z roku 1846.)
  • Krakonoš jako mnich Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Krakonoš jako mnich

    Od 18. století byl Krakonoš v legendách znázorňován většinou jako vousatý, často zrzavý obr, stařec nebo mnich. Předpokládá se, že výskyt horského resp. důlního ducha v podobě mnicha je ohlasem z doby středověkého osidlování Slezska, protože doly tehdy často patřily mnišským řádům (detail pohlednice z doby kolem roku 1900).
  • Horský duch mívá různá jména Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Horský duch mívá různá jména

    Horský duch mívá různá jména. Nejběžnější je jméno, které používalo slezské obyvatelstvo, hovořící německy a polsky; etymologie jména však zůstává dodnes neobjasněná. Spisovatel Johann Karl August Musäus si na konci 18. století vymyslel příběh o princezně a začarovaných řepách, který se stal součástí nejoblíbenějších sbírek lidových pohádek (titulní strana Musäovy sbírky Die deutschen Volksmährchen).
  • Pohádka o kouzelné řepě Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Pohádka o kouzelné řepě

    V Musäově pohádce spatřil horský duch krásnou slezskou princeznu a na první pohled se do ní zamiloval. Vzal na sebe podobu mladého rytíře a unesl ji do své říše. Aby jí zpříjemnil čas a zmírnil její osamělost, daroval jí kouzelné řepy, které se uměly proměnit ve všechno, po čem její srdce zatoužilo. (Ilustrace z knihy Silesian folk taless od Jamese Lee a Jamese T. Careyho z roku 1915.)
  • Hanlivá přezdívka "Rübezahl" Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Hanlivá přezdívka "Rübezahl"

    Princezna proměnila řepy ve své dvorní dámy. Její družky však – podobně jako zelenina – začaly rychle uvadat a zemřely. Nešťastná princezna se proto rozhodla uprchnout. Aby odvrátila duchovu pozornost, vyzvala ho, aby přesně spočítal řepy rostoucí na jeho zahradě. Její plán vyšel – princezna mohla nepozorovaně uniknout a horský duch si za to vysloužil hanlivou přezdívku Rübezahl („ten, který počítá řepy“). (Ilustrace Alberta Robida pro francouzský překlad Musäových pohádek: Contes populaires de Musaeus, 1900.)
  • Někdy je přísný a výhrůžný, jindy neškodný a vtipný Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Někdy je přísný a výhrůžný, jindy neškodný a vtipný
    Pohádky o Krakonošovi líčí vždy jeho různá setkání s lidmi. Pán hor ovlivňuje jejich osud. Jednou je zobrazován jako přísný a hrozivý vládce Krkonoš, jindy naopak jako milovník nevinných žertů a šibalských kousků. (Ilustrace Rolfa Winklera ke sbírce vyprávění o Krakonošovi.)
  • Jízda do pekla na létajícím kozlovi Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Jízda do pekla na létajícím kozlovi

    V pohádkách je Krakonoš většinou pomocníkem potřebných, který obdarovává chudé rolníky zlatem – ale také uděluje přísné lekce nepoctivým řemeslníkům. Známý je například příběh o krejčím, který měl pro Krakonoše ušít plášť a při braní míry ho podvedl. Duch hor ho za to potrestal tím, že ho poslal do pekla na létajícím kozlovi. (Ilustrace z knihy Silesian folk tales od Jamese Lee a Jamese T. Careyho z roku 1915.)
  • Hrdina prostých lidí Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Hrdina prostých lidí

    Krakonoš nakonec nabývá charakteru nadpřirozeného lidového hrdiny. Staví se proti vykořisťování slezských rolníků, tkalců a horníků a tvrdě trestá majitele půdy, kteří své poddané nemilosrdně využívají. Tento motiv je obzvlášť populární v českých pověstech o Krakonošovi (ilustrace Franze Müllera-Münstera).
  • Jako suvenýr a pohlednice Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Jako suvenýr a pohlednice

    Spolu s rozvojem cestování a slezských léčebných lázní se postava Krakonoše začala komercionalizovat. Krakonoš se stal jakýmsi maskotem Krkonoš. Obrázky Krakonoše zdobily od té doby mnoho pohlednic a suvenýrů. Zároveň vznikaly další pohádky, které byly zasazeny do reálií na přelomu 19. a 20. století. V nich pán hor pomáhá turistům nebo těžce nemocným lázeňským hostům (pohlednice z doby kolem roku 1900).
  • Z Krakonoše se stává Gandalf Ilustrace (výřez): © Gemeinfrei
    Z Krakonoše se stává Gandalf

    Zobrazení Krakonoše jako vousatého starce v plášti, často kouřícího dýmku, někdy i s velkým kloboukem na hlavě, se rozšířilo tak daleko, že se ve formě pohlednice dostalo i k J. R. R. Tolkienovi. Tento anglický spisovatel sám přiznal, že právě Krakonoš ho inspiroval ke koncipování postavy čaroděje Gandalfa Šedopláště z románů Hobit a Pán prstenů (ilustrace Franze Müllera-Münstera).
Kunst, Literatur und Sprache

Ein Beitrag aus Polen

mit Bezug zu Tschechien,
Deutschland