Humboldtovo fórum
Stavba zámku v 21. století

Humboldtovo fórum bylo otevřeno 16. prosince 2020 – kvůli pandemii prostřednictvím přímého přenosu online. Diskuse o objektu však neustále pokračují. Bývalé sídlo rodu Hohenzollernů, které přestavěl italský architekt Franco Stella, nastoluje mnoho otázek o minulosti a přítomnosti hlavního města Německa. Stane se stavba novým symbolem města? S očekávaným otevřením pro veřejnost, které je naplánováno letos na jaře, nám spisovatel Roberto Sassi vypráví o historii a architektuře nového Berlínského zámku.

Od: Roberto Sassi

ARCHITEKTONIcký monument nebo dekorace?

Podíváme-li se dnes na Berlínský zámek, který navrhl Franco Stella, na pozadí zvláštně tichého a turisty opuštěného Muzejního ostrova, cítí se člověk anomálním způsobem zasazen do minulosti. Ale jakým jiným dojmem by mohla znovu postavená barokní budova působit v roce 2021 v centru evropské metropole?

Někteří kritici popisují zámek jako „pruský disneyland“, jiní hovoří s apokalyptickým nádechem o „konci architektury“, další se omezují na zpochybňování symbolické hodnoty budovy. Zastánci projektu jsou naopak přesvědčeni, že Humboldtovo fórum vyplňuje historickou a kulturní mezeru v srdci města a vidí v něm nápravu ohromné chyby politbyra NDR. To v roce 1950 rozhodlo, že části budovy zničené během druhé světové války nebudou obnoveny. Místo toho se usneslo celý zámek zbourat. Ať už si o tom myslíme cokoliv, jedno je jisté: O Humboldtově fóru se mluví tak, jak se na současnou architekturu sluší a patří.

Lékárenské křídlo, nejstarší část zámku, jde k zemi. Demolice berlínského Městského zámku na ostrově na řece Sprévě, který byl během války silně poškozen, začala 7. září 1950. Datum pořízení: 7. 9. 1950 | © picture-alliance / dpa | dpa Není to přitom poprvé, kdy si zámek znovu nárokuje místo, které mu bylo ukradeno. Poprvé se tři barokní fasády vrátily 30. června 1993, a to přímo před Palác republiky, bývalé sídlo parlamentu NDR, který byl na pozemku postaven v roce 1976. Tehdy se však jednalo pouze o instalaci francouzské umělkyně Catherine Feff. Stavbu této působivé kulisy – moderní Potěmkinovy vesnice – zadal Wilhelm von Boddien, hamburský podnikatel s vášní pro pruskou historii, který se rozhodujícím způsobem zasadil o opětovnou výstavbu zámku. Jeho cíl byl jasný: ukázat Berlíňanům, o co přišli, ale především to, co by s vynaložením značných finančních prostředků mohli nyní znovu mít (obnova stála 677 milionů eur, z nichž 105 milionů pocházelo ze soukromých darů).  Archivní fotografie / Berlín: Zámek Hohenzollernů v berlínské městské části Mitte je iluzí. Mezi Palácem korunních princů (vpravo) a Palácem republiky byla zřízena konstrukce v originální velikosti, jež byla potažena nabarvenými pruhy látky. „Snový zámek“ stál 3 miliony západoněmeckých marek a měl jako turistická atrakce po dobu 100 dní lákat návštěvníky do hlavního města Spolkové republiky Německo. Datum pořízení: 30. 6. 1993 | © picture-alliance / ZB | Bernd Settnik

minulost není dekorační prvek

Písničkář Wolf Biermann vtipkoval o luxusu v Paláci republiky a nazval ho „Palazzo di Protzo“ (Palác chlouby). V souvislosti s budovou sídla Lidové sněmovny, která byla po desetiletí nevyužívaná, se však na začátku 21. století objevil problém, který nebyl pouze estetického rázu. V historickém a turistickém centru hlavního města nebylo místo pro dvě budovy s tak silným symbolickým nábojem, které by reprezentovaly dvě tak rozdílné a protikladné historické epochy. Navíc si město Berlín nemohlo dovolit udržovat dvě budovy této velikosti.

Proto byla také nakonec zavržena původní myšlenka, že budou obě budovy sloučeny do jednoho areálu. Nebyl využit ani originální nápad norského umělce Larse Ramberga, který v roce 2005, několik měsíců před definitivní demolicí, na střechu Paláce republiky umístil nápis „Zweifel“ (pochyby). Palác pochybností vyzýval Němce, aby po znovusjednocení přemýšleli o své národní identitě a následně také o osudu paláce.


Palác republiky s televizní věží a Berlínskou katedrálou. Datum pořízení: 10. 1. 2006 | © picture alliance / imageBROKER | Stefan Obermeier Po akci „tabula rasa“, kterou provedla NDR, následovala další. Peter Strieder, berlínský senátor odpovědný za rozvoj města a člen expertní komise, jež měla rozhodovat o osudu areálu, opakovaně požadoval vypsání architektonické soutěže na novou stavbu a označoval obnovu barokních fasád za „městskou dekoraci“. Svým způsobem pochopitelná kritika, která však nezohledňovala jeden podstatný aspekt: Minulost, i ta obnovená, nikdy nepředstavuje pouhý dekorační prvek.

Areál na berlínském Zámeckém náměstí, kde v časech NDR stál Palác republiky. Záběry byly pořízeny 5. 2. 2009. Na místě budovy, která byla po 32 měsících stavebních prací slavnostně otevřena 23. dubna 1976, má v zámeckém areálu od roku 2010 vzniknout Berlínský zámek a Humboldtovo fórum. | © picture-alliance/ ZB | Arno Burgi Základní kámen nového zámku byl položen 12. června 2013. Mezitím získal také oficiální název Humboldtovo fórum a svou funkci. Do budovy budou přestěhovány sbírky Etnologického muzea a Muzea asijského umění z muzejního centra v Dahlemu. Tato čtvrť se v novém Berlíně nachází příliš daleko od centra města. Navíc v něm mají být umístěny části berlínské centrální a zemské knihovny a také laboratoře Humboldtovy univerzity. Obnova bývalé rezidence Hohenzollernů, která byla z východní strany doplněna moderní rastrovou fasádou, trvala sedm let. Humboldtovo fórum se tak stalo nejdražší kulturní stavbou Německa a je považováno za místo, kde se vedou debaty o umění a sporné koloniální historii Pruska. Jistým způsobem se tedy diskutuje i o fóru samotném. Až se konečně otevře pro všechny, bude muset dokázat, že je i přes své monumentální barokní fasády součástí přítomnosti města.