Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1) Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Mariana Leky

Mariana Leky představuje na Frankfurtském knižním veletrhu 14. října 2017 svou knihu  „Was man von hier aus sehen kann“
Mariana Leky představuje na Frankfurtském knižním veletrhu 14. října 2017 svou knihu „Was man von hier aus sehen kann“ | Foto: Udoweier, CC BY-SA 4.0

Mariana Leky, autorka povídek a románů, je považována za představitelku bizarnosti v současné německé literatuře. Prozatím největším úspěchem této spisovatelky je její román Was man von hier aus sehen kann (Co je odsud vidět), který vyšel v roce 2017.

Od: Laura Manera

Jako okapi, jeden z nejpozději objevených afrických savců, jsou charaktery v knize Was man von hier aus sehen kann (v českém překladu Marty Eich jej vydalo nakladatelství Prostor v roce 2021 pod názvem Co je odsud vidět) od Mariany Leky, autorky povídek a románů, která je považována za představitelku bizarnosti v současné německé literatuře. V jejích příbězích určitě nejde o sociální realismus, ale spíše o nevšední postavy, které jsou výstřední a svým způsobem podivné. Svými rozmary a svou neobvyklostí se řadí k postavám nepravděpodobným a pohádkovým.

Okapi bylo objeveno v Kongu, je nejbližším žijícím příbuzným žiraf. Okapi bylo objeveno v Kongu, je nejbližším žijícím příbuzným žiraf. | © Dennis Jacobsen / Colourbox Není divu – Mariana Leky je koneckonců dcera psychoterapeutky a psychoanalytika, pracujícího ve věznici! Ale žerty stranou – každý má své rozmary, a přestože to lze vnímat jako zábavné divadlo, lidé v reálném životě jsou také takoví, tvrdí Leky. Až na to, že autorce se daří zobrazovat rozmary tak, že si je v podstatě zamilujeme.

Román Was man von hier aus hier sehen kann je prozatím autorčiným největším úspěchem – po dobu šesti týdnů se držel na žebříčku bestsellerů, vydávaném německým týdeníkem Der Spiegel, byl přeložen do více než čtrnácti jazyků a byl zvolen „oblíbenou knihou nezávislých německých knihkupců v roce 2017“.

 

Proč právě okapi? Protože to zvíře nemá s Westerwaldem v podstatě vůbec nic společného. A protože vypadá jako poskládané z různých částí a tak nějak snově, ale nakonec z toho všeho vychází docela hezký celek.

Mariana Leky

Příběh nás přenese do malé komunity jedné vesnice ve Westerwaldu, kde se dějí podivné věci a kde je vše podivuhodným způsobem propojeno. Zde žije babička vypravěčky Luisy. Jmenuje se Selma a umí předvídat smrt. Když se jí zdá o okapi, tak druhý den někdo ve vesnici zemře. Toto nebezpečí tísnivě doléhá na všechny obyvatele vesnice. Ti jsou zvyklí vždy hned jednat a používají různá rčení, aby vyjádřili to, co celý svůj život tajili. Například optik, který je do Selmy už dlouho zamilovaný, se jí pokusí vyznat lásku. Jde o lásku, ale nejen o ni, protože „o lásce nelze vyprávět bez smrti“, jak konstatuje autorka. Ale i o smrti se v tomto románu vypráví s láskou a smrt zde ztrácí svou děsivost.

Název knihy vyjadřuje určitou nejistotu. Nejistotu pociťují i obyvatelé Westerwaldu. Z vlastního pohledu nikdy není viditelné všechno a nelze odhalit plný význam všeho. Přesto se prokáže, že jsou to dobrosrdeční lidé... Je to svět, který není úzkoprsý a ve kterém si lidé navzdory své svéráznosti a výstřednosti vzájemně pomáhají!

Celkově je to působivé čtení. Každý prvek má vyprávěcí funkci, i když zpočátku čtenáři vůbec není jasné, k čemu budou určité prvky sloužit. V románu se střídají vtipné a emocionální momenty, které v kolotoči vjemů a emocí hřejí u srdce a umožňují čtenáři, aby se cítil jako součást tohoto něžného a éterického prostředí. Je to román snový a pohádkový, ale nikoli nepravděpodobný. Nejtěžší je rozloučit se s obyvateli této vesnice poté, co jste pronikli do jejich života a zamilovali si je!