Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

LGBTQI+
„Queer kinematografie patří k mainstreamu“

Film režisérky Moniky Treut Film Von Mädchen und Pferden (O dívkách a koních) vypráví o dvou lesbických dívkách v německo-dánském pohraničí.
Film režisérky Moniky Treut Film Von Mädchen und Pferden (O dívkách a koních) vypráví o dvou lesbických dívkách v německo-dánském pohraničí. | Foto (Detail): © Edition Salzgeber

Monika Treut je považována za jednu z průkopnic takzvané „queer kinematografie“. V interview hovoří tato režisérka a producentka o pozitivních vývojových tendencích v západních společnostech, ale i o represivních proudech a o tom, co celkově zatím příliš dobře nefunguje.
 

Od: Eleonore von Bothmer

Monika Treut je autorka, režisérka a jednatelka společnosti Hyena Films v Hamburku. Její hrané a dokumentární filmy mají mezinárodní renomé a získaly ocenění mimo jiné v Itálii, Brazílii, Anglii a Řecku. Monika Treut je autorka, režisérka a jednatelka společnosti Hyena Films v Hamburku. Její hrané a dokumentární filmy mají mezinárodní renomé a získaly ocenění mimo jiné v Itálii, Brazílii, Anglii a Řecku. | Foto: © Monika Treut / Salzgeber Paní Treut, jste považována za průkopnici queer kinematografie – co vůbec znamená „queer“?

Pojem „queer“ zahrnuje všechno, co se nachází mimo heteronormativní společnost. Když na začátku 90. let minulého století queer kinematografie začala, bylo označení „queer“ míněno ještě hanlivě. Mezitím však komunita gayů a leseb přispěla k přehodnocení tohoto slova a používá ho teď sebevědomě jako vlastní označení, které je dnes akceptováno ve většině západních zemí.
 
Odráží se v tomto akceptování pojmu také všeobecně vyšší akceptování jiných životních konceptů?
 

Liberální část společnosti v Německu se s tím velice dobře sžila. Projevuje také stále větší zájem o queer formy života a poznává, že přinášejí obohacení. Základní naladění společnosti je v tomto ohledu dobré. Ale existuje samozřejmě také určitý druh kulturního boje. V konzervativně-nacionalistických kruzích, které považují rodinu za posvátnou, jsou odchylné identity stále ještě pranýřovány. Například strana Alternativa pro Německo (AfD) v Německu, strana Národní sdružení (dříve Národní fronta) ve Francii a politicky vlivné kruhy v Maďarsku a Polsku queer koncepty života vůbec neuznávají a vnímají je jako útok na občanskou společnost. Určitou roli hraje samozřejmě také katolická církev.

Které země v tomto ohledu pozitivně vyčnívají?
 

Co se týče práv leseb, gayů a translidí, ale také ohledně umělého oplodnění a adopce je celosvětově v čele Argentina. V USA zase hodně záleží na tom, kde jste – v New Yorku je situace úplně jiná než například v Arkansasu.
 
Jak je to s právy queer lidí v Německu?
 

V Německu je společenské klima pro queer komunitu celkově dobré, i když samozřejmě i zde jsou místa, kde panuje menší pochopení. Ale na právní úrovni je nutné ještě ledacos udělat. Například adopce jsou pro homosexuální páry velice komplikované a nákladné a změna osobního stavu pro translidi je zčásti dost ponižující proces – jsou jim kladeny otázky, které jsou absolutně podpásové.

 
Po třech měsících, kdy byl  film Von Mädchen und Pferden (O dívkách a koních) uváděn v kinech, se výhrady vůči němu rozptýlily. Film se odehrává ve venkovské oblasti, kde se queer tématům nedostávalo příliš pozornosti. Po třech měsících, kdy byl film Von Mädchen und Pferden (O dívkách a koních) uváděn v kinech, se výhrady vůči němu rozptýlily. Film se odehrává ve venkovské oblasti, kde se queer tématům nedostávalo příliš pozornosti. | Foto (Detail): © Edition Salzgeber Jakou roli v tom hraje kinematografie? Mohou filmy pozitivně ovlivnit veřejné mínění? 
 

To každopádně. Uvedu jeden krásný příklad, který to názorně dokládá. Natočili jsme film – má název O dívkách a koních (Von Mädchen und Pferden) a je o mladých lesbických dívkách v německo-dánském pohraničí. Je to venkovská oblast, kde jsou rodinné podniky odkázány na pomoc svých potomků, je tam spousta práce a je nutné se starat o zvířata. Zezačátku působilo to téma docela skandálně. Ale pak ten film běžel tři měsíce ve vesnickém kině a postupně ho všichni zhlédli a byli okouzleni. Těm lidem byla předtím queer témata prostě cizí, a proto je zpočátku odmítali. Když je však poznali blíž, tak se jejich postoj změnil – zkrátka jim jen chyběl kontakt s lidmi, kteří mají jinou sexuální identitu. Bylo velkolepé sledovat tuto proměnu. Teď je tam náš filmový tým velice vítaný a dokonce nás přijali do rodiny.

Americký film Brokeback Mountain (Zkrocená hora), oceněný Oscarem, znamenal průlom pro queer kinematografii. Americký film Brokeback Mountain (Zkrocená hora), oceněný Oscarem, znamenal průlom pro queer kinematografii. | Foto (Detail): © picture-alliance / Mary Evans Picture Library Dříve mívaly queer filmy politické starosti. Například Rosa von Praunheim vyzvala začátkem 70. let společnost, aby se zabývala jinými sexuálními identitami a způsoby života než heterosexuálními.

Ano, to bylo vyhlášení boje. A výzva gayům a lesbám, aby se stali politicky aktivními. V té době byla homosexualita považována za špinavé a okrajové téma. Průlom nastal až v roce 2005 s filmem Zkrocená hora (Brokeback Mountain), který dokonce získal Oscara. Od té doby je toto téma ve společnosti plně akceptováno – zvlášť když tento film natočil renomovaný heterosexuální režisér. Dnes už patří queer kinematografie v západních společnostech k hlavnímu proudu. V neposlední řadě proto, že streamovací služby jako Netflix uvádějí takové filmy jako samozřejmost. Dokonce i veřejnoprávní televize, jako je rbb, pravidelně uvádí filmy s queer tematikou – to je poměrně nové. Když jsme já a Elfi Mikesch v roce 1985 představily na Berlinale náš film Svádění: Krutá žena (Verführung: Die grausame Frau), setkali jsme se s extrémně nepřátelskými reakcemi. Musely jsme se jako utiskovaná menšina pořádně bránit. To se za posledních 35 let hodně změnilo.

Když jsou v podstatě všechny dveře otevřené, čeho tedy chce dnes queer kinematografie politicky ještě dosáhnout?
 

To je dobrá otázka. V této zemi panuje velká tolerance, liberalizace a pochopení. Žijeme zde v luxusu, co se týče liberálních možností. Queer hnutí je ale mezinárodně zaměřené. Komunita velice pozorně sleduje, kde jsou lidé LGBTQI+ pronásledováni a zažívají represe. Také na Berlinale je tomu věnována pozornost. Filmovým tvůrcům z takových zemí je poskytována podpora. Letos se promítal například queer film z Libanonu.

Elfi Mikesch a Monika Treut představily na Berlinale v roce 1985 svůj film Verführung: Die grausame Frau (Svádění: Krutá žena). Elfi Mikesch a Monika Treut představily na Berlinale v roce 1985 svůj film Verführung: Die grausame Frau (Svádění: Krutá žena). | Foto (Detail): © Edition Salzgeber S tvorbou Moniky Treut se můžete setkat začátkem listopadu na festivalu Mezipatra, kde bude uveden její poslední film Genderation.