© Klett-Cotta, Stuttgart, 2020
Nalézající a ztrácející se protagonista se vystěhuje z chudého Porýní do Ameriky; ve světové metropoli ho fascinuje především ještě větší svět, který se před amatérským radistou rozprostírá, ale právě toto hobby způsobí, že ho nakonec dostanou antény jeho „krajanů“. Výčitky svědomí, ba strach, přikrášlování a váhavé pokusy o distancování se, pak zadržení a internační tábor. Následuje návrat do Německa, pokusy přizpůsobit se životu ve vlasti, která se teď zdá být tak cizí, a nakonec opětovné, ani trochu legální vycestování do velkého světa, jehož symbolem může být pouze New York. Tato klíčová slova však propůjčují jen velice chabý dojem toho, co emocionální text Ully Lenze dokáže.
Odhlédneme-li od napínavé doby a geografického prostoru, je Der Empfänger krásným příkladem toho, jak vrstevnatá a přesvědčivá může být interakce mezi autentickým historickým materiálem a fikcí. Autorka se věnuje „malému člověku“, vypráví o nepatrném kolečku v soukolí špionážní sítě, o vlídném člověku jménem Joseph Klein, který by rozhodnutí nejraději vyseděl. V literatuře bylo vření obav ze strašidla národního socialismu v New Yorku krátce před druhou světovou válkou a jeho organizované struktury pojednáno jen málo (s výjimkou knihy Steffena Kopetzkyho Propaganda). Nejen to, ve velice nuancované sociální a mezilidské dynamice zažijeme i působení metropole, která nás do sebe vtahuje, rodinné příběhy a vztahy bezprostředně po válce, napětí mezi výrazně odlišnými bratry či německé prostředí v Argentině a Kostarice na začátku 50. let. Střídání časových rovin je věrohodné, protože odpovídá (ne)logice lidských vzpomínek. Lakonické náladové obrazy a velké působení nevyřčeného, bez potřeby ospravedlňovat nebo přehnaně psychologizovat. Kvalitní rešerše, jimiž se ovšem autorka nechlubí, a poetické čtení bez patosu.
Klett-Cotta