Pár otázek pro Barbaru Marii Willi

Foto: Richard Procházka

1) Co je pro Vás „typicky české“?

Nejprve mě zcela povrchně napadají takové věci jako jídlo (vepřová, knedlík, zelí) a pití (pivo z proslulých pivovarů). A také obrázky pražských věží, moravských zámků a vinohradů. 

Při hlubším zamyšlení jsou to také vnitřní postoje, symbolizované postavou dobrého vojáka Švejka (pasivní odpor) nebo záhadnou, (ne)existující osobností Járy Cimrmana (chytrý humor a možnost úniku do fantazie). 

Typicky česká je pro mě také nepřímá komunikace, při které nechce jeden druhého urazit, ale zároveň tak nějak předpokládá, že ten druhý ví, že „ano“ neznamená vždycky „ano“ a „ne“ neznamená vždycky „ne“.

2) Co je pro Vás „typicky německé“?

Typicky německá je pro mě přímá, mnohdy až tvrdá komunikace. A také sklon upadat do extrémů – například od autoritativní, ideologické výchovy až k naprostému protikladu – tedy pluralistické, antiautoritativní výchově.

3) Jaký vliv má Česko na Vaši práci či na Váš běžný život?

Vliv Česka na můj život a tvorbu je obrovský, protože tady žiji už dvacet let. Často sním v češtině a okruh mých přátel je převážně český. Svou doktorskou práci o generálním basu jsem věnovala české a středoevropské oblasti, mám zde svou řadu koncertů a jsem dramaturgyní jednoho českého festivalu. V České republice jsem také koncipovala studijní program a tři roky jsem byla členkou jedné komise na Ministerstvu kultury České republiky. Svůj akademický titul jsem obdržela z rukou českého prezidenta Václava Klause. Zkrátka a dobře – Česká republika se stala mou druhou vlastí a mnohdy se dostávám do situace, kdy obhajuji hrdost této země v jiných zemích, například i v Německu…

4) S kým v České republice byste si rád na jeden den vyměnil role?

Upřímně řečeno bych neměnila s nikým. Užívám si svého života.

5) Co podle Vašeho mínění Česko a Německo spojuje?

Na základě mého pozorování spojuje Čechy a Němce víc, než si obě strany chtějí vůbec připustit – je to určitý sklon brát věci vážně, potřeba kvality, spořivost, zkušenost tranzitní země, určitá ctižádost něčeho dosáhnout.

6) Jaký jste měl v Česku nejhezčí zážitek?

Jsem vděčná za jednu skvělou vlastnost Čechů – nekonečnou trpělivost, kterou mají Češi s chybami, které my, ubozí cizinci, pácháme na jejich krásném jazyce. Komplimenty a účinná podpora při učení byly pro mě opravdu skvělým zážitkem.

7) Jaký jste měl v Česku nejhorší zážitek?

Stále ještě se nemohu smířit s právní nejistotou v České republice. V lednu jsem byla přepadena, ví se, kdo přepadení spáchal, ale doposud se to nijak neřeší...

8) Máte v Česku nějaké oblíbené místo?

Mám ráda kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, dílo stavitele Santiniho.

9) Bez čeho byste se v Česku rád obešel?

Špatné značení cest a stále ještě zchátralé vlaky a autobusy.

10) Který český zvyk či nápad byste rád v Česku zavedl?

To, že si lidé zouvají boty při vstupu do bytu nebo domu, mi připadá geniální.