Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

O projektu

Musica non grata - skladatelky a skladatelé
Musica non grata - skladatelky a skladatelé | Foto: Musica non grata

Praha 20. a 30. let byla městem, kde se střetávaly kultury česká, německá a židovská a v tom nejlepším slova smyslu se ovlivňovaly. Vznikala zde ojedinělá díla literární, divadelní, architektonická – a samozřejmě i hudební, jejichž význam zásadně překračoval hranice regionu. Praha se stala evropským hudebním centrem s bohatým společenským životem, který byl rozmetán nástupem nacistické moci. Osud dovolil těm šťastnějším z umělců navázat na své dílo v emigraci, jiní tvorbu ukončili, ale mnoho skvělých uměleckých osobností, právě na samém vrcholu tvůrčích sil, poslali nacisté zemřít do pracovních a koncentračních táborů. Mezi ně patří i mnoho hudebních skladatelů, zejména těch s česko-německo-židovským původem. 

Program projektu Musica non grata je rozvržen do čtyř divadelních sezón. Na scéně Národního divadla a Státní opery zazní více i méně známá avantgardní operní díla, symfonické a komorní koncerty. Program doprovodí výstavy, sympózia, workshopy, diskuze a filmové projekce. Koncertní a operní program bude postupně doplňován veřejně přístupnou on-line databází hudebních skladatelů a umělců, kteří působili v Praze v letech 1919-1938.  Musica non grata vzniká za finanční podpory Velvyslanectví SRN v Praze. 
 
V následujících čtyřech sezónách zazní v rámci projektu Musica non grata hudba meziválečné Prahy, která měla být navždy umlčena. Na notové pulty orchestrů Opery Národního divadla a Státní opery se tak po dlouhé době dostanou skladby českých a německých autorů, které nacistická ideologie zařadila na seznam „zvrhlé hudby“. Nejedná se pouze o dnes již více známé terezínské skladatele Pavla Haase, Hanse Krásu, Gideona Kleina či Viktora Ullmanna, nýbrž o celou řadu dalších hudebníků, jejichž tvorba a životy byly nenávratně přervány na konci 30. let. Připomeneme životní cesty a výjimečné umělecké kvality takových osobností, jako byli Franz Schreker, Erwin Schulhoff, Rudolf Karel, Emil František Burian či Karel Berman, kteří byli pronásledováni pro původ, politické postoje či odbojovou činnost. Uslyšíme díla skladatelů, kterým se podařilo emigrovat z okupované Evropy a ve svém novém domově nalezli sílu a inspiraci k další tvorbě, např. Ernst Křenek, Erich Wolfgang Korngold, Alexander Zemlinsky, Jaromír Weinberger, Bohuslav Martinů, Jaroslav Ježek, Paul Hindemith, Kurt Weill nebo Hanns Eisler. Do připravovaného programu Musica non grata jsou zařazeni i slavní operetní autoři Emmerich Kálmán a Oscar Straus, stejně tak jako skladby největších klasiků hudby 20. století, Igora Stravinského, Albana Berga či Arnolda Schönberga, protože právě jejich hudba měla podle nacistické teorie zmizet ze světa. Stejně tak dokládají absurditu nenávistné ideologie příběhy dvou významných skladatelů Felixe Mendelssohna Bartholdyho a Gustava Mahlera, jejichž dílo – zásadně formující evropské hudební dějiny – nemělo žádoucí „rasovou kvalifikaci“. V muži dominujícím hudebním světě se prosadily i ženy skladatelky jako Vítězslava Kaprálová či Ludmila Peškařová.
 
Musica non grata je především oslavou hudby jako tvořivé lidské síly, poctou výrazu lidské důstojnosti, vzrušujícím znovuobjevováním skladeb, které nelze umlčet a které budou a musí znít dál. 

Musica non grata - PartneřiFoto: Musica non grata