Bauhaus a bydlení

Jaký je obraz ženy-architektky od počátku 20. století po současnost? Kdo to vlastně jsou ty 'moderní ženy' a jaké byly či jsou jejich osudy a profesní úspěchy?
 

Mostecký rodák Wenzel Hablik nerealizoval jedinou stavbu, přesto však platí za nejvlivnějšího rodáka z Čech, který formoval legendární školu architektury a designu Bauhaus.

Rodák z Království u Šluknova se v Sasku řadí mezi hvězdy meziválečné avantgardy a jeho stavby jsou památkově chráněné. V Čechách bohužel zůstávají jeho výjimečná díla bez odpovídajícího zájmu veřejnosti i památkové péče.
 

V době mezi světovými válkami budil výraz Bauhaus zejména v česko-německém pohraničí velké emoce: obdiv i nenávist.

Téma Bauhausu a žen je opředeno řadou mýtů. Autorka Theresia Enzensberger ukazuje, že co se rovnoprávnosti žen týče, patřila škola sice k těm pokrokovým, její vstřícný postoj měl však své hranice.

Ideály školy Bauhausu neformovaly globálně pouze design a architekturu, ale změnily také způsob výuky. Univerzita působící v kolébce Bauhausu – ve Výmaru – dodnes vyučuje podle zásad svých zakladatelů. Jiné instituce vycházející z myšlenek Bauhausu musely naproti tomu svou činnost ukončit.   
 

Avantgardní umělecká škola Bauhaus chtěla vytvořit možnost sociálního, tedy finančně dostupného bydlení. Nejvyšším cílem bylo navrhnout spolu s revolučním designem také nový způsob života pro měnící se společnost.
 

Gropiusstadt (Gropiovo město) v Berlíně je považováno za matku satelitních měst. Stavitel Walter Gropius si však jeho vývoj představoval úplně jinak.
 

Arne Winkelmann z Frankfurtu nad Mohanem, expert na architekturu, se přimlouvá za intenzivnější obsahové vypořádání s uměleckým směrem Bauhaus. Interview.
 

Strohý design, jednoduchost a efektivnost – jak chtěl Bauhaus změnit život.
 

S Bauhausem se v běžném životě setkáváme častěji, než si myslíme – a to nejen v prodejnách nábytku. Některé principy této školy designu vešly do obecného povědomí.
 

Klasická moderna v borovém lese: Budova Spolkové školy v Bernau severně od Berlína, otevřená v roce 1930, je jednou z nejvýznamnějších staveb německého Bauhausu. Od roku 2017 je zapsaná na seznam památek světového dědictví UNESCO.

Moderní developerské projekty versus squaty, maringotky a týpí: Ve stopách Berlínské zdi se kultura bydlení ve městě potácí mezi vzpomínáním a modernou, nostalgií a pokrokem.

Realita německých velkoměst: když chcete bydlet v centru, potřebujete peníze. Hodně peněz. Ti, kdo si bydlení ve městě nemůžou dovolit, se musejí odstěhovat na okraj. Na co je při urbanistickém plánování třeba dbát, aby se tomuto rozdělení na chudé a bohaté zamezilo?
 

Aby se Lipsko nestalo pro své vlastní obyvatele příliš drahým, podporuje město alternativní prostory k životu a bydlení. Dnes je jakousi pokusnou laboratoří a vytváří jedinečné modely kolektivního, společného, solidárního nebo kooperativního bydlení.

Architekt Van Bo Le-Mentzel uvažuje nekonvenčně. Ve známost vešel díky jednoduchému nábytku ze dřeva pro nízkopříjmové skupiny, který si zákazník kompletuje sám. Myšlenku demokratického designu následně přenesl i do oblasti bydlení.

Bydlet pro změnu jinak: neobvyklé a bláznivé nápady z Německa.

Bydlet na zámku a žít v přírodě – tak by se dala shrnout filosofie obyvatel zámku Tonndorf v Durynském lese. Idylickou usedlost obývá komunita přibližně 60 lidí, kteří tu společně žijí, bydlí a pracují.
 

Na začátku 20. století byla obývací stěna považována za symbol moderní sériové výroby nábytku. Dnes je s ní spojováno především normované soukromí a neutěšenost stárnoucích panelových novostaveb.

Image města byla zřídkakdy tak dobrá jako dnes. Stále více mladých rodin, ale také seniorů si chce užívat výhod městského bydlení. Mnoho metropolí reaguje ambiciózními programy bytové výstavby.