Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1) Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Vánoce v Německu
Neobvyklé vánoční tradice z Bavorska a Saska

Louskáčci
Louskáčci | © franky242, Colourbox

Když se mluví o vánočních tradicích, mnoho lidí v Německu i v Česku si pravděpodobně vybaví cukroví, vánoční trhy a vánoční stromky. V obou zemích však existuje i mnoho dalších zvyků, které činí období kolem Vánoc velmi výjimečným. Třeba v sousedním Bavorsku a Sasku je mnoho z nich podobných těm českým -  některé jsou ovšem zcela jedinečné.

Od: Anna Weber

předchůdce adventního věnce: bavorský „Paradeiser“

Tento vánoční zvyk pocházející z Bavorska a Rakouska je starý více než 400 let. Paradeiser, je pozoruhodná vánoční konstrukce, jež je starší než adventní věnec nebo vánoční stromek. Skládá se ze šesti stejně dlouhých dřevěných tyček, jejichž konce se zarazí do čtyř červených jablek a vytvoří pyramidu. Někdy se do každého jablka vkládá svíčka. Název Paradeiser upomíná na svátek Adama a Evy, který připadá na 24. prosince, tedy na Štědrý den. Paradeiser (v dialektu též „Paradeiserl“) původně odkazoval k prvotnímu hříchu a k vyhnání z ráje - proto ta jablka. Trojúhelníkový tvar symbolizuje křesťanskou Trojici, jež nabízí osvobození od hříchů. Dnes je Paradeiser v podstatě velmi jednoduchá a cenově dostupná adventní dekorace, kterou o Vánocích najdete v mnoha bavorských restauracích a hospodách. Stává na podnosu a zpravidla ji doplňují sušenky, ořechy a sušené ovoce.

obdivování vánočních stromků

V Allgäu, ve Frankách a v Horní Falci se k vánočnímu stromku od konce 19. století váže pěkný společenský zvyk. Během "Christbaumloben" nebo "Christbaumschau" lidé spontánně navštěvují sousedy, přátele a známé, aby obdivovali jejich ozdobený stromek. Na oplátku dostávají kořalku - nebo dokonce několik kořalek. Tato tradice vznikla pravděpodobně proto, že v daných regionech byl často čas na společenské kontakty pouze v zimě, a to kvůli náročné práci v zemědělství. O to hezčí je, že prohlížení, či můžeme říci okukování vánočních stromků spojuje lidi už tak dlouho!

bavorské rauhnächte

Období mezi prvním svátkem vánočním (25. prosince) a Třemi králi (6. ledna)  je jakýsi „čas mezi roky“ a má v Bavorsku tradičně velký mytologický význam. Jde o dvanáct nocí, během nichž údajně dochází k mnoha nadpřirozeným jevům. Říká se jim "Rauhnächte". V alpské oblasti mnozí lidé věřili, že během těchto nocí mohou zvířata zemědělců mluvit a předpovídat budoucnost. Lidé však těmto proroctvím nesmí naslouchat, jinak zemřou. Důležitým rituálem, který má odehnat zlé duchy, je vykuřování obytných místností v den Tří králů: po místnostech se nosí pánev plná žhavého uhlí a kadidla, čímž se vítá nový rok.

SLADKÉ SASKÉ VÁNOCE

Když se mluví o Vánocích a o Drážďanech, je téměř povinnost zmínit jedním dechem i legendární štoly. Vždyť drážďanská verze tohoto sladkého moučníku, jenž má svým tvarem údajně připomínat Ježíška zabaleného v plenkách (odtud také název Christstollen), patří právě k těm nejslavnějším. Ve srovnání s českou vánočkou jsou štóly zpravidla tvrdší, sušší a nepoměrně sladší – a nejí se po kvantech, vychutnávají se po menších plátcích.

Historie saské štoly sahá hluboko do středověku, v roce 1615 dokonce došlo k takzvané "štolové válce" mezi pekaři z Míšně a Siebenlehnu. O něco později - v roce 1648 – to však byli drážďanští pekaři, kdo získal na toto pečivo monopol. Dnes je drážďanská štola chráněna zákonem: od roku 2010 ji smí podle zákona EU péct podle tradiční receptury pouze asi 130 pekáren a cukráren z Drážďan. 
  • Krušnohorský Schwibbogen na známkách NDR © Volné dílo
    Krušnohorský Schwibbogen na známkách NDR
  • Drážďanský dezert Eierschecke © CC0 by Brücke Osteuropa
    Drážďanský dezert Eierschecke
  • Vánoční štóla © Colourbox
    Vánoční štóla
  • Drážďany v zimě © Getty Images
    Drážďany v zimě
  • Vánoční pyramida v Sasku © Colourbox
    Vánoční pyramida v Sasku

lIDOVÉ UMĚNÍ Z KRUŠNÝCH HOR

Všimli jste si někdy toho, že zatímco na české straně jsou Krušné hory „krušné“ a tak nějak podvědomě spojované s životem spíše nelehkým, na té německé se jim říká „Erzgerbirge“, podle bohatství rud zde nalézaných? Připomínku bohaté hornické minulosti Krušnohoří najdete o Vánocích v každém druhém okně - je jí tzv. krušnohorský Schwibbogen, oblý, zpravidla dřevěný a vyřezávaný stojan se svíčkami. Jejich záře měla v temných zimních měsících prosvětlovat horníkům dny, během nichž nezřídka nespatřili slunce. Ze saské části Krušných hor pochází i velká vánoční tradice kouřníčků (Räuchermännchen), dřevěných figurek, do nichž se na Vánoce umisťují vonné františky. Lidová tvořivost, tradice i marketing současné doby je povýšily na poznávací znamení nejen krušnohorského, ale i celoněmeckého Adventu; spolu s louskáčky nebo s typickými dřevěnými vánočními pyramidami je o Vánocích najdete od Mnichova až po Hamburk.

LUŽICKÉ HVĚZDY Z OCHRANOVA

Papírové vánoční hvězdy ze saského města Herrnhut (česky Ochranov), pravděpodobně znáte, ale možná ne pod tímto názvem. Jde o zpravidla červené, žulté či bílé papírové vánoční ozdoby, které v saském prostředí rozšířili v 19. století Moravští bratři usazení v hornolužickém městě Herrnhut.
Spolu s dalšími klasickými vánočními ozdobami, jako jsou louskáčky, oblouky na svíčky, kadidelnice a okřídlené pyramidy, získaly herrnhutské hvězdy v roce 2019 dokonce titul světového kulturního dědictví, a to jako součást bohatých krušnohorských zvyků.
Vánoční hvězdy z Ochranova (Herrnhut) Vánoční hvězdy z Ochranova (Herrnhut) | © HERRNHUTER