Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1) Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Klišé
Německo pro všeználky

Německo, to je pivo - a samozřejmě Oktoberfest
Německo, to je pivo - a samozřejmě Oktoberfest | Foto (Detail): © Adobe

Jsou Němci dochvilní, nevtipní, pijí pivo a jsou mistry světa v cestování? Prověřili jsme sedm klišé, která se o Německu tradují, a zjistili několik překvapivých skutečností.

Od: Eva-Maria Verfürth

německo, národ automobilistů

Národ automobilistů? Ano, možná. Ale co do počtu převyšují auta jízdní kola - má je téměř každý Němec. Národ automobilistů? Ano, možná. Ale co do počtu převyšují auta jízdní kola - má je téměř každý Němec. | Foto (detail): © Adobe Co se vám vybaví, když se řekne Německo? Téměř jistě: dálnice. BMW, Mercedes, Porsche! Německo je známé jako země zasvěcená automobilům a automobilovému průmyslu, který je zde ne nadarmo nejdůležitějším průmyslovým odvětvím. Však je přece Německo zemí, kde je registrováno nejvíce automobilů v Evropě. A Němci svá auta milují: kdo by si nevybavil klišovitý obrázek táty od rodiny, který každou sobotu stojí před svým rodinným domem a oddaně drhne své auto?

Jenže zdání klame: ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Německo z hlediska hustoty automobilů až na osmém místě. Sedm zemí má více aut na osobu - na prvních místech Lucembursko, Itálie a Polsko - a v celosvětovém srovnání je Německo ještě víc vzadu. Jiná situace je v oblasti cyklistiky: Německo je třetí zemí na světě s největším počtem jízdních kol na obyvatele, před ním je pouze Nizozemsko a Dánsko. Jízdní kolo vlastní přibližně 90 % všech Němců - automobil má ale jen o něco více než polovina z nich.

na zdraví! 

Pivo patří k Německu stejně jako fotbal. Česká republika je však ve spotřebě piva na osobu daleko vpředu, zatímco Němci jsou v mezinárodní spotřebě piva až na sedmém místě. Pivo patří k Německu stejně jako fotbal. Česká republika je však ve spotřebě piva na osobu daleko vpředu, zatímco Němci jsou v mezinárodní spotřebě piva až na sedmém místě. | Foto (detail): © Adobe Čím dalším je Německo známé? Samozřejmě, pivem! Však v něm také funguje přibližně 1 500 pivovarů, od tradičních velkých až po malé řemeslné, a všechny dohromady vaří přes 7 000 druhů piva. Na zdraví!

Ale: V celosvětovém srovnání je Německo ve spotřebě piva na obyvatele až na sedmém místě. Nespornou jedničkou je Česká republika, následují Rakousko, Litva a Rumunsko. Ani titul největší pivovarnické země nepatří Německu, nýbrž lidnaté Číně, jejíž roční produkce piva dosahuje zhruba 360 milionů hektolitrů. Největším pivním festivalem na světě je však stále ještě Oktoberfest: do Mnichova díky němu každoročně přijíždí šest milionů lidí, což z Oktoberfestu činí největší turistickou událost v zemi.

Berlín – větší než paříž?

Pokud bychom se řídili pocity, tak Paříž působí mnohem impozantněji než Berlín. Věděli jste ale, že Berlín je devětkrát větší než francouzská metropole? Pokud bychom se řídili pocity, tak Paříž působí mnohem impozantněji než Berlín. Věděli jste ale, že Berlín je devětkrát větší než francouzská metropole? | Foto (detail): © Adobe Evropské země si za metropole zvolily města jako Londýn nebo Paříž, v celosvětovém měřítku jsou hlavními městy megapole jako Sao Paulo, Tokio nebo Dillí. Německo má Berlín. Ten vedle těchto "megaměst" působí se svými 3,5 miliony obyvatel (resp. 4,6 miliony, pokud započítáme celou spádovou oblast) trochu úsměvně. Důvodem, proč Berlín není lidnatější, je to, že federální Německo je mnohem méně centralizované než někteří jeho sousedé a má tak hned několik dalších měst, v nichž žije více než milion obyvatel: například Mnichov, Hamburk a Kolín nad Rýnem.

Teď se ale podržte: Berlín je ve skutečnosti devětkrát větší než Paříž! Nevěříte? Mluvíme zde samozřejmě o ploše, ne o počtu obyvatel. A porovnáváme pouze centra měst. Pokud bychom totiž uvažovali v kontextu celé aglomerace Ile de France, která zahrnuje i všechna pařížská předměstí, pak je Paříž podstatně větší než Berlín. Mimochodem: Berlín má více mostů než Benátky. Zatímco v Benátkách můžete přejít jen něco málo přes 400 mostů, v Berlíně jich je přibližně 900. I tak ovšem Berlín není v tomto směru německý šampion - přístavní město Hamburk má mostů dokonce téměř 2 500.

Mallorca, 17. spolková země

No, alespoň, že nemají ponožky v sandálech... německé turisty na dovolené poznáte okamžitě. U sebe doma však  pravděpodobně lederhosen (kožené kalhoty) nenosí. No, alespoň, že nemají ponožky v sandálech... německé turisty na dovolené poznáte okamžitě. U sebe doma však pravděpodobně lederhosen (kožené kalhoty) nenosí. | Foto (detail): © Adobe Mallorca, "17. spolková země" - toto rčení se prý zrodilo v červenci 1993, kdy deník Bild na titulní straně hlásal: „Nejšílenější návrh z Bonnu - Mallorca by se měla stát německou. Bonnští poslanci uvažují o tom, že by Německo rajský ostrov na 99 let pachtovalo, nebo jej od Španělů rovnou odkoupilo“. Váženě to sice myšleno nebylo, příběh ale hezky ilustruje to, jak moc oblíbeným cestovním cílem Mallorca pro Němce je. Kdysi na ní jezdili hlavně bohatí Němci, později hledali na Mallorce útočiště lidé pronásledovaní nacistickým režimem a ještě později ji pro sebe objevili němečtí turisté.

Celkově Němci cestují hodně a rádi. V posledním roce před vypuknutím pandemie koronaviru, tedy v roce 2019, se 80 milionů obyvatel Německa vydalo celkem na 70 milionů prázdninových cest. Záplavy německých turistů jsou dobře známé například ve Francii, Itálii, Řecku a Portugalsku - to abychom jmenovali jen některé dovolenkové cíle. Čemu se přitom těžko věří: Němci jezdí na dovolenou nejraději po své vlasti, přičemž oblíbené je zejména pobřeží Severního a Baltského moře. Nejoblíbenější prázdninovou destinací v zahraničí je však doopravdy Středomoří - včetně Mallorky.

organizovaní a nevtipní - dokonce i na dovolené

3,2,1 - meins! Ne tak docela - Britové zabírají místa u bazénů či na pláži prostřednictvím svých ručníků častěji než Němci. 3,2,1 - meins! Ne tak docela - Britové zabírají místa u bazénů či na pláži prostřednictvím svých ručníků častěji než Němci. | Foto (detail): © Adobe Němci jsou organizovaní a nic neneponechávají náhodě - tak zní klišé. Méně pozitivně řečeno: Němci jsou nepružní, zarputilí a bez humoru. Tyto vlastnosti ztělesňuje nechvalně proslulé zabírání míst u hotelového bazénu prostřednictvím pohozených ručníků. Stereotyp praví, že němečtí rekreanti se ráno jako první vyhrnou ven z hotelů, aby si pro sebe zabrali místo u bazénu nebo lehátko na pláži. Ručník na něj - a je moje! Teprve pak se vydají na snídani. Britský dovolenkový portál však zjistil, že toto chování není typicky německé. Ba ne: Pokud někde uvidíte lehátko označené ručníkem, je pravděpodobnější, že si jej po sebe zabral nějaký Brit, než Němec! Takhle to alespoň vyplývá z výsledků průzkumu mezi několika tisíci rekreanty z Německa a Spojeného království, které v roce 2016 zveřejnil deník Daily Telegraph.

přesní jako hodinky

Pokud se chcete dostat do cíle včas, raději nejezděte vlaky Deutsche Bahn. Protože jestli se na něco můžete spolehnout, pak je to nedochvilnost německých dálkových vlaků. Pokud se chcete dostat do cíle včas, raději nejezděte vlaky Deutsche Bahn. Protože jestli se na něco můžete spolehnout, pak je to nedochvilnost německých dálkových vlaků. | Foto (detail): © Adobe Přesní jako zedníci, hasiči nebo hodinky: v Německu není o idiomy pro přesnost nouze. Ostatně Němci jsou známí tím, že jsou na minutu přesní - je pro ně lepší přijít na schůzku o pět minut dříve než o dvě minuty později. I jízdní řády autobusů a vlaků jsou přesné: čas odjezdu plánovaný na 14:37 není nic neobvyklého.

Jenže jiná situace nastane, když se podíváte, zda se tyto časy skutečně dodržují. Zdá se, že sama Deutsche Bahn se snaží klišé o dochvilnosti cíleně vyvrátit: To, že si cestující rádi stěžují na to, že výše zmíněný vlak ještě ve 14:38 neodjel, nebrání železniční společnosti v tom, aby tyto stížnosti neustále nevyvolávala. Statistiky z roku 2022 ukazují, že Německo, pokud jde o dochvilnost, je skutečně jasným zaostalcem v Evropě: pouze 65,6 % dálkových vlaků jelo na čas. To může být sice způsobeno i tím, jak je kde zpoždění definováno, ale není to jediná příčina. Ve věcech dochvilnosti je v Evropě mimochodem premiantem Švýcarsko, celosvětově pak Japonsko: největší japonská železniční společnost uvádí průměrné zpoždění vlakových jízd 50 sekund - a to včetně zpoždění způsobených přírodními katastrofami.

maso je mou zeleninou

Maso? Mňam! Většina Němců za své nejoblíbenější jídlo označuje těstoviny. To však neznamená, že by spotřeba masa byla nízká - velmi oblíbené jsou také řízky, klobásy a kebab. Maso? Mňam! Většina Němců za své nejoblíbenější jídlo označuje těstoviny. To však neznamená, že by spotřeba masa byla nízká - velmi oblíbené jsou také řízky, klobásy a kebab. | Foto (detail): © Adobe Hlad volá? Ať už se jedná o rychlé občerstvení, nebo o pořádné jídlo v hospodě, tradiční německý kulinářský repertoár je především o mase: vepřové koleno, Leberkäs (bavorská sekaná), řízek, Kasseler (uzené) a samozřejmě currywurst - seznam pochoutek pro milovníky masitých jídel je dlouhý. V létě je oblíbeným koníčkem Němců grilování a vlastní gril je pro muže stejně prestižní záležitostí, jako auto. Od roku 2009 dokonce vychází pánský časopis Beef, jehož titul je zcela zaměřen na kult masa. Tak jaké je asi nejoblíbenější jídlo Němců?

Znovu se podržte - když se obyvatel německého grilovacího národa zeptáte na jejich skutečné gastronomické favority, zjistíte, že salát je oblíbenější než řízek. A že ještě více než salát jsou žádány brambory. Na prvním místě jsou ovšem těstoviny, a to s velkým náskokem. Podle zprávy německé vlády o výživě jsou oblíbenými pokrmy Němců špagety, špecle a další těstoviny, za nimi pokulhávají bramborová a zeleninová jídla. Italská kuchyně je oblíbená i pro rozvoz jídel: pizza tvoří přibližně tři čtvrtiny všech online objednávek. A co ještě zmíněná zpráva odhalila? To, že konzumace masa je primárně mužskou záležitostí. Zatímco necelá polovina německých mužů jí maso každý den, u žen je to jen necelá čtvrtina.