Digitální učebnice WIKIPEDIE PRO UČITELE

Učebnicomat/Schulbuch-o-mat

Pro digitální školní třídu budoucnosti jsou potřeba i digitální učební materiály. Klíč k tomuto problému nabízejí tzv. OER-materiály (Open Educational Resources - otevřené výukové zdroje). První německá učebnice biologie založená na principu OER už sice existuje, ale od iniciativ v jiných zemích by se Německo mohlo ještě hodně naučit.

Volně přístupné výukové materiály, které jsou k dispozici online a mají licenci povolující jejich úpravy a rozšiřování - tak by se daly stručně definovat „Open Educational Resources“ (OER - otevřené výukové zdroje). Přesně takhle si otevřenost a dostupnost své učebnice snů představovali i Hans Wedenig a Heiko Przyhodnik, a tak zkrátka vymysleli Učebnicomat (Schulbuch-o-mat): platformu pro tvorbu učebnic pomocí OER. Jejich prvním projektem byla učebnice biologie, která obsahuje učivo pro žáky sedmých a osmých tříd všech typů škol německého vzdělávacího systému a řídí se berlínským rámcovým výukovým plánem.

Učebnice zdarma

„Nešlo nám o to, vyhlásit válku knižním nakladatelům, ale o to, upozornit na nedostatky“, říká Hans Wedenig. Jednoho večera se on a jeho kolega Heiko Przyhodnik sešli v Berlíně. Ani jeden z nich nebyl spokojený s tím, z jakých materiálů se učí jejich synové: zastaralé informace v drahých učebnicích, které jsou součástí vyučování už celá léta, a které se v době smartphonů a tabletů naprosto míjejí s tím, jakým způsobem žáci zachází s moderními médii. Kromě nich je sice k dispozici obrovské množství učebních materiálů, protože řada učitelů si připravuje náplň výuky individuálně, ale neexistuje místo, kde by se tyto materiály systematicky shromažďovaly a daly využívat.

Učebnicomat (Schulbuch-o-mat) by se měl přesně takovým místem stát. Je to platforma, kde učitelé mohou shromažďovat své výukové materiály a diskutovat o nich - něco jako Wikipedie pro učební materiály. „Nejdřív jsme chtěli vytvořit první bezplatnou učebnici a ukázat tak, že to jde i jinak“, říká Wedenig. Pomocí crowdfundingového portálu startnext.de vybrali Wedenig a Przyhodnik 10.000 eur a vytvořili svůj projekt: první německou učebnici biologie na principu OER. Učebnice je v tuto chvíli již hotová a vystupuje pod licencí americké organizace Creative Commons CC BY-SA. S touto licencí se může obsah materiálu rozšiřovat a používat, pokud je uveden jeho autor a jeho modifikace se předávají dál za stejných podmínek. Tak mohou učitelé konkrétní materiál používat ve všech spolkových zemích, pokud dbají na to, že použitá náplň odpovídá rámcovému výukovému plánu pro daný předmět v jejich spolkové zemi. Ve většině spolkových zemí sice učebnice podléhají schvalovací povinnosti, ale ta se týká pouze knih určených k prodeji. „Změnám na trhu s učebnicemi se nedá se zabránit“, říká Wedenig. „Na běžném knižním trhu a v hudebním průmyslu je tento vývoj patrný už delší dobu.“

Výhody oproti tištěným učebnicím

Že přichází změna, si uvědomuje i Sandra Schön z rakouského výzkumného institutu Salzburg Research, který se specializuje na informační technologie. „Samozřejmě se pak musí změnit i obchodní modely. Proč by měli být těchto změn ušetřeni právě vydavatelé učebnic?“ Otázka zní, jak dlouho ještě bude trvat, než se změny projeví ve všech školních třídách. Vědkyně Sandra Schön už má sama s vytvářením otevřených výukových materiálů zkušenosti. Společně s Martinem Ebnerem z TU Graz, více než 100 autory, asi 80 experty a dalšími pomocníky vytvořila e-knihu s názvem Lehrbuch für Lehren und Lernen mit Technologien (L3T – Učebnice pro vyučování a učení s technologiemi). „Tím jsme nechtěli ukázat, že se taková kniha dá vyrobit levně, ale hlavně to, jak užitečné OER jsou“, vysvětluje Sandra Schön. V Rakousku například ministerstvo školství nechalo vytvořit a financuje příručku pro učitele, jejíž součástí jsou i příklady a zkušenosti z výuky. Zodpovědné osoby se v případě tohoto projektu rozhodly pro variantu OER. Pokud je výukový materiál dostupný online a má odpovídající licenci, může se k němu dostat libovolné množství učitelů, kteří si ho pak rychle upraví pro své vyučování.

“OER”-Iniciativy v polsku a norsku

Zatímco v Německu ještě působila iniciativa, která pátrala na školních počítačích po nelegálně vytvořených digitálních kopiích učebnic, postavily se jiné země k tomuto tématu s podstatně větším odhodláním. Polsko nastartovalo v roce 2012 se svou „digitální školou“ ofenzívu otevřených výukových zdrojů a investovalo do vytvoření bezplatných a volně přístupných materiálů pro výuku čtvrtých až šestých tříd téměř 11 milionů eur. Všechny materiály mají licenci CC-BY a smějí se používat za předpokladu uvedení jejich autora. V Norsku má tvorbu OER na starost státem podporovaná organizace National Digital Learning Arena (NDLA).  Materiály se zaměřují především na učivo druhého stupně ZŠ a učivo středoškolské. Zajištění jejich kvality probíhá ve spolupráci s univerzitami a dalšími institucemi.

V Německu podniká vláda na podporu OER první kroky. V aktuální koaliční smlouvě vládních stran CDU, CSU a SPD se k tomu píše: „Společně s dalšími zeměmi a subjekty ze všech oblastí vzdělávání vytvoříme a zavedeme společnou strategii „digitálního učení“, která bude cíleně využívat nových médií pro dobré vzdělávání.  Učebnice a výukové materiály by měly být i na vysokých školách pokud možno volně přístupné a mělo by se pracovat na užívání volných licencí a formátů.“ Ve státním rozpočtu pro rok 2015 se prvně počítá i s finanční podporou OER ve výši dvou milionů eur.