Hudba ve výuce Rapováním k sebejistému mluvení

Potěšení z rytmu a hlasu dopomáhá k lepším prezentačním dovednostem.
Potěšení z rytmu a hlasu dopomáhá k lepším prezentačním dovednostem. | Foto: © Matthias Perner

Rap - Rhythm and Poetry – má velký potenciál pro výuku cizího jazyka. Přesný rytmus a zřetelná výslovnost bývají pro studenty nejprve výzvou, ale potom je posunou dopředu. Se cvičeními, která zde představíme, můžete vnést mluvený zpěv do své třídy také Vy.

Obzvlášť v akademickém kontextu leží mluvení na veřejnosti a strach z mluvení často blízko sebe, dokonce i u rodilých mluvčích. Aby se posílila dovednost ústní prezentace zahraničních studentů a aby navíc ztratili strach z přednesu, mohou se studenti univerzity Leibniz Universität Hannover zapsat do kurzu zaměřeného na rytmus řeči, jehož hlavní náplní je rap. V kurzu si studenti píší vlastní texty a procvičují vystupování. Díky přípravě a rutině přemýšlejí o svém strachu a odstraňují ho. Také se ale nově naučí jak stát, dýchat, chodit a vidět. Vydržet pauzy, bohatá gestikulace, usměrněná mimika, efektivní dýchání: to všechno se postará o jistotu a zmenší strach z chyb, když ne přímo samotné chyby. V průběhu kurzu se ze studentů, kteří mají problémy s mluvením, stávají hiphopeři. Tato umělecká postava každopádně může dělat chyby. I když jazyk stojí neustále v popředí, osvobození od strachu z chyb uvolňuje enormní osobní potenciál. 

RYTMUS ŘEČI ZŮSTÁVÁ

Studenti hoří nedočkavostí před závěrečným vystoupením. Studenti hoří nedočkavostí před závěrečným vystoupením. | Foto: © Matthias Perner Rhythm and Poetry (Rap) ve výuce cizího jazyka mne jako vyučujícího i přes velkou skepsi rychle přesvědčil. Mluvení v rytmu stimuluje kognitivní (a emocionální) propojení lingvistických elementů, jako slovní a větný přízvuk, intonaci a význam, hlásky v kontextu, stejně jako pauzy. Účastnicím a účastníkům kurzu to najednou dojde. Potom už rytmus unáší jejich mluvení a usnadňuje ho. Rytmus mluvení zůstává také bez hudby. Tento přístup přes hudbu je pro studenty často zcela nový a mnoho učebnic se mu bohužel vyhýbá. To, že studenti díky rapování odbourávají strach z mluvení, je jen druhotný poznatek.
 
Od roku 2009 jsou naše kurzy o estetické komunikaci („kreativní kurzy“), ve kterých se hraje divadlo, skládají básně a rapuje, zakončené závěrečnou akcí pro veřejnost. Kromě toho se všichni účastníci „rapového“ kurzu celý semestr natáčejí na video, aby se jim i mně objasnil pokrok respektive přidaná hodnota tohoto přístupu. Kromě toho si zvyšují úroveň jazyka pomocí interview a čtení textů před semestrem a po něm – na konci navíc pomocí spontánně zarapovaného článku z novin.

MNOHO TECHNIKY NENÍ TŘEBA

Online lze najít početné rap loops. Při používání těchto opakujících se sekvencí rytmů hraných bicími nástroji a basových linek ale musíte respektovat autorská práva. Software „Musik Maker“ stojí pod 20 euro. Alternativy jsou dokonce zdarma. Obsluha funguje u tohoto software intuitivně a výsledek „groovuje“. Alternativně stačí už (online-)metronom – nástroj, který v zadaném tempu mechanicky odklepává takt – například k optimalizaci jazykolamů. Hudební nebo rozsáhlé technické znalosti tedy nejsou nezbytné!

 

Koho ale baví technika: malé červené světélko mikrofonu ve studiu zvyšuje podstatně koncentraci a sebereflexi. Vlastní hlas, který je slyšet ve sluchátkách, ovlivňuje filtr rodilého mluvčího a interference z rodné řeči lze poznat snadněji.

NAPSAT A PŘEDNÉST TEXT

Po úvodním rapu, který přirozeně neprofesionálně přednese vyučující, zarecitují účastnice a účastníci společně krátkou báseň bez úvodního povelu. Rychle je jasné, že teprve implicitní rytmus textu vůbec umožní nějaký společný přednes. Nejpozději při čtvrtém pokusu skupina intonuje a frázuje velmi homogenně.
První text účastníků o sobě samých se skládá ze čtyř řádků (taktů) a vždy ze čtyř přízvuků. Na začátku rapují text s mikrofonem do hudby spíše váhavě. Toto první cvičení se hodí pro všechny jazykové úrovně a je enormně efektivní také během krátké doby.
Nápady pro další cvičení najdete zde: Práce s textem, rytmizace, výslovnost, prezentace a optimalizace jsou stále se vracející elementy kurzu, které doprovází rozbor textu, bodypercussion – vytváření rytmů vlastním tělem -, sborové mluvení, beatbox a mnemotechniky. Obsah semináře se ukazuje pouze jako cesta, jak dosáhnout cíle závěrečné prezentace. Ale ve skutečnosti je to opačně.

VYUČUJÍCÍ JAKO PORADCE

Vyučující radí pouze při produkci a úpravě textu. Jako dobré akademické texty následují také rapy jistou dramaturgii, která se naučí jednotlivě a v intrakulturní týmové práci. 
Kognitivní aktivita při hledání rýmů, tedy nehledat překlady nebo slovní třídy, nýbrž prohledávat mentální zvukový inventář roztříděný podle zvuků, je pro studenty nezvyklé a vyžaduje trénink. Při tom mohou pomoci online slovníky s rýmy. Při práci s textem mění účastníci kurzu v případě nutnosti sémantické jednotky a podporují tak svou znalost synonym. Kromě toho uvažují o svých problémech s výslovností.

ZÁVĚREČNÉ PŘEDSTAVENÍ JAKO MOTIVACE

„Naučit se chodit, protože máma láká – ne s pohledem na vlastní nohy.“ Tato „mantra“ popisuje, jak se v tomto přístupu orientuje jednání a úkoly. Ta „máma“ je závěrečná prezentace, nohy nebo v tomto případě jazyk chodí automaticky se zvyšující se motivací. Zahraniční studenti, kteří stojí ve světle ramp před více než 100 hosty a rapují vlastní texty v cizím jazyce, se zcela jistě naučili „chodit“!
 

Právem jsou účastníci kurzu hrdí na vlastní výkon. Přestože byli nejprve nejistí, přejí si všeobecně zveřejnění svých výkonů ve formě podcastu nebo videa.

Rap se může a měl by se do výuky cizího jazyka zařazovat častěji, protože trénuje jazykové jednotky, které se dosud často přehlížely. Dále rap představuje enormní vnitřní motivaci a plně se hodí do aktuálního upřednostňování metod učebního procesu, který je orientovaný na jednání, je kolaborativní, autonomní a komunikativní.
 

LITERATURa

Blell, Gabriele/Kupetz, Rita (2010): Der Einsatz von Musik und die Entwicklung von „audio literacy“ im Fremdsprachenunterricht. Frankfurt am Main: Peter Lang.
 
Fischer, Andreas (2007): Deutsch lernen mit Rhythmus: Der Sprechrhythmus als Basis einer integrierten Phonetik im Unterricht Deutsch als Fremdsprache – Methoden und Material. Leipzig: Schubert.
 
Perner, Matthias (2014): Musik im DaF-Unterricht: Von der Sprache zur Musik – und zurück. In: Bernstein, Nils/Lerchner, Charlotte (Ed.): Ästhetisches Lernen im DaF-/DaZ-Unterricht. Literatur - Theater - Bildende Kunst (= Materialien Deutsch als Fremdsprache; 93). Göttingen: Universitätsverlag, p. 313-334.
 
Stöver-Blahak, Anke/Perner, Matthias (2011): RaP im Deutsch als Fremdsprache-Unterricht – „Es hat Spaß gemacht und trotzdem haben wir etwas gelernt.“. In: Hahn, Natalia/Roelcke, Thorsten (Ed.): Grenzen überwinden mit Deutsch (= Materialien Deutsch als Fremdsprache; 85). Göttingen: Universitätsverlag, p. 311-326.
 
Wild, Kathrin(2015): Aussprache und Musik: Eine empirische Längsschnittstudie zum Wortakzenterwerb (=Perspektiven Deutsch als Fremdsprache; 30). Baltmannsweiler: Schneider-Verlag Hohengehren.