Deset Let Pasch
Goethova tajná formule

2.000 škol, 600.000 žákyní a žáků a vzkvétající síť: iniciativě PASCH je deset let. Dostatečný důvod pro Goethe-Institut a jeho partnery k oslavám a k tomu, aby představili úspěšný příběh.

Johannes Ebert je trochu nervózní, když vstupuje na pódium. Ne, nikoli kvůli své řeči, ta je pro generálního tajemníka Goethe-Institutu samozřejmě rutinou. Ale slíbil, že potom ještě pojede na jednu okružní jízdu s PASCH-mobilem, vypráví Ebert. A z jízdy mikrobusem, jak říká Ebert, má přece jen respekt.

Ale nejprve se v Sále Hilmara Hoffmanna v centrále Goethe-Institutu v Mnichově sluší poctít oslavence. Je mu deset let. Jmenuje se PASCH. Neboli celým jménem: Iniciativa „Školy: Partneři budoucnosti“ (PASCH). Iniciativa se zrodila v roce 2008 na německém ministerstvu zahraničí (Auswärtiges Amt). Její cíl: celosvětová síť partnerských škol, které obzvlášť podporují výuku němčiny a zprostředkovávají moderní obraz Německa. A tento závazek splnil Goethe-Institut a jeho partneři, Centrála pro zahraniční školství (ZfA), Německá akademická výměnná služba (DAAD) a Pedagogická výměnná služba (PAD) stálé konference ministrů školství a kultury, naprosto úspěšně.

Můžeme nyní prostě jmenovat několik působivých čísel, abychom názorně přiblížili tento úspěch: do sítě PASCH patří 2.000 škol, o 600 z nich se stará Goethe-Institut – ve 120 různých zemích. Na školách PASCH se učí němčinu dohromady přes 600.000 žákyní a žáků, pět procent všech, kdo se na světě učí německy.

Ke slovu ale můžeme pustit i ty, kteří ten úspěch zažili přímo. Někteří z nich sami přijeli toto páteční dopoledne do Mnichova, aby mohli pogratulovat. Třeba Ahshok Pandey, ředitel školy Ahlcon International School v Indii. Tato škola byla vůbec jednou z prvních škol PASCH. Pandey vzpomíná, jak začínali před deseti lety – s 20 žáky, kteří se učili němčinu, a jedním vyučujícím na částečný úvazek. Dnes je to 600 žáků a tři učitelé na hlavní pracovní poměr. A je udivující, jak plynule žáci dokáží mluvit po pouhých třech letech výuky němčiny. Ředitel školy na to má jednu teorii: Goethe-Institut asi musí znát nějakou tajnou formuli na učení jazyka, myslí si.

„MAJÁKY V KRAJINĚ VZDĚLÁVÁNÍ“

„Pro tyto žáky je potom svět otevřený“, říká Pandey. Čtyři jeho bývalí chráněnci už mezitím sami studují vysokou školu v Německu. Meghna Sreedar je jednou z nich, dnes také přišla. Mladá žena mluví perfektně německy, na LMU v Mnichově studuje informatiku. „Bez sítě PASCH bych nestudovala v Německu“, říká. A když hovoří o svých zkušenostech s PASCH, zní to jako mnohem více než jen prostě dobrá jazyková výuka: „Ve třídě jsme objevovali také novou kulturu.“

Gelegenheit zum Austausch: PASCH-Alumni bei der Jubiläumsfeier | Foto: Cordula Flegel Také generální tajemník Ebert má zcela osobní vzpomínky na začátky PASCH. Tehdy byl ještě ředitelem regionu Východní Evropa/Centrální Asie Goethe-Institutu a přijel do Novosibirsku na otevření jedné z prvních škol PASCH – při minus 30 stupních. Venku. Ve škole do něj naopak ihned udeřilo zvláštní teplo a nadšení. PASCH dokáže nadchnout. Možná to je ta tajemná formule.

Ebert je každopádně celkem spokojený. „PASCH je příběhem úspěchu, k němuž přispěli mnozí partneři“, říká. „Ty školy se staly důležitými majáky v mezinárodní krajině vzdělávání.“

A nakonec ho to přece jen očividně baví, když si sedne do PASCH-mobilu a řídí mikrobus za hlasitého troubení jednou okolo bloku. „Příští zastávka: Bonn“ stojí na ceduli za předním sklem. Mobil se do konce roku zastaví a představí iniciativu ve 30 městech – abychom se naladili na dalších deset let. Kdo chce jet virtuálně s námi: Prosím nastupte si!

-db-