Literatura ve výuce němčiny Utrpení mladého werthera – jak zprostředkovat klasické dílo

Aktivizující potenciál klasického díla
Aktivizující potenciál klasického díla | © adobe.stock

Goethův román „Utrpení mladého Werthera“ (německy „Die Leiden des jungen Werthers“) je klasické dílo světové literatury. Wertherovo utrpení však často bývá utrpením i pro žáky a studenty, kteří se s tímto klasickým dílem vypořádávají v rámci povinné četby ve školách i při studiu na univerzitách.

V Chorvatsku je „Werther“ v přeložené verzi na seznamu povinné četby v rámci výuky literatury. Pro studenty germanistiky a budoucí učitele němčiny je povinnou četbou v německém originále. Jazykové a kulturněhistorické překážky, které musejí žáci a studenti při četbě překonávat, jsou velké.

Text románu přitom skýtá bezpočet možností k navázání na vysoce aktuální témata a navíc má enormní aktivizující potenciál s interdisciplinárními synergiemi. Níže uvedené nápady, otázky a podněty mohou pomoci využít tento potenciál ve výuce:

MOTIVUJÍCÍ PŘÍSTUPY K WERTHEROVĚ SVĚTU

 
Pro zahřívací kolo, při kterém lze navázat na předchozí znalosti žáků, lze využít například videa z řady „Sommers Weltliteratur to go“, ve kterých je s pomocí figurek Playmobil převyprávěno mnoho textů světové literatury. Video „Werther to go!“ zprostředkovává žákům vtipným způsobem cestu k originálu díla.
 


Řada nazvaná „Musstewissen Deutsch“ se ve videích zabývá hnutím „Sturm und Drang“ jako „pubertou německé literatury“, jeho politickým a kulturním pozadím. Na základě těchto znalostí se může rozvíjet mnoho aktivit v rámci integrované výuky předmětu a cizího jazyka (CLIL), například bilingvní týmové učení („team teaching“). Praktické zabývání se například montgolfiérou, optickým křídlovým telegrafem, galvanickými experimenty, litografií a parním strojem může názorně a s dlouhodobým účinkem přiblížit žákům významné momenty „Wertherovy doby“.
 


Jako obtížně srozumitelný vnímají žáci především Wertherův jazyk. Pro snazší porozumění textu – a také pro zredukování komplexnosti – lze pracovat s vizualizacemi. Například v kontextu Wertherova specifického vnímání přírody jako zrcadla jeho duševních stavů (jaro – podzim). Přípravou na četbu románu nebo podporou četby může být také hledání vhodných snímků (vhodné jsou zejména ty, které se vztahují k danému regionu), užití vlastních fotografií a videí, výroba vlastních obrázků nebo třeba i koláží.

Výběr obrazových motivů by přitom měl být vždy odůvodněný – k rozšíření a upevnění slovní zásoby, jako procvičování argumentace.
 
Podobně se nabízí také hudební interpretace Wertherových pocitů a nálad, nejlépe v interdisciplinárním diskurzu vyučujících. Pro tento účel jsou nevyčerpatelným zdrojem videa na síti YouTube.
 
Prostřednictvím hlasitého, interpretujícího ČTENÍ lze nalézt přístup také ke stylu a funkci Wertherova jazyka.
 

WERTHER V AKTUÁLNÍCH TEMATICKÝCH OKRUZÍCH

Vybrané dopisy (pasáže) by mohly poskytnout impulzy k různým aktivitám, které připraví, usnadní a prohloubí pochopení díla. Lze uvést alespoň několik tematických celků:
  • Tematický celek „Autentičnost“: Už „PŘEDMLUVA“ spojuje otázku významu informací s otázkou autentičnosti textu – nebo fiktivní autentičnosti textu. Slouží zde fikce ke zvýšení pozornosti („Werther“ a „Ossian“ jsou „fikcionální“)? Co je vůbec míněno pojmem „autentický“? Proč by mělo být něco zajímavé na základě své autentičnosti? Aktualizovaně: Co je smyslem produkce a účinku takzvaných „fake news“?
  • Tematický celek „Cesta“: Mnoho lidí je dnes na cestách, „je pryč“. Proč cestoval Werther? Kde se bere dnešní touha po dálkách, touha po poznávání cizího – a pak naopak zase stesk po domově a touha po blízkém a známém?
  • Tematický celek „Utrpení a společnost“: Werther konstatuje, že byl rozmrzelý a že rozmrzelost ho hnala pryč. Jde o zkušenost s vyloučením. Lze se i dnes ještě dostat do „špatných kruhů“ a být vyloučen z těch „správných“? Jak funguje sociální vyloučení a naopak začlenění (exkluze a inkluze)? Heslo „nemoc k smrti“ – právě v dobách enormně zrychleného šíření informací na sociálních sítích, v blozích a fórech vyvstává otázka: Jak reagovat, když se o mladém člověku dočteme, že by si chtěl hlavu prostřelit kulkou? Příklady z běžného života i popkultury jsou známé a mluví se o nich víc než dost – viz například „Club 27“ – skupina populárních hudebníků, kteří nečekaně zemřeli ve věku 27 let. Patřila k nim i Amy Winehouse, která zpívala: „They tried to make me go to rehab, but I said no, no, no.“ Mezi teenagery je ve velké oblibě americký román 13 Reasons Why (13 důvodů proč), známý zejména jako televizní seriál (v němčině uváděný pod názvem Tote Mädchen lügen nicht – česky: Mrtvé dívky nelžou). Román i seriál sklidily velkou pochvalu, ale setkaly se i s odmítnutím. I nadále panuje shoda v tom, že témata jako mobbing, násilí, sexuální obtěžování, znásilnění a nakonec i sebevražda musejí být sice pojednávána velice citlivě (heslo: „Wertherův efekt“), ale nesmějí být tabuizována. Lze vůbec odmítat pracovat s tímto tématem, je-li všudypřítomné a – v případě „Werthera“ – dokonce stanovené v učebních plánech jako školní úloha? 
V neposlední řadě by se dalo samozřejmě kreativně napsat také pokračování textu v aktuální perspektivě: Kdyby se Werther a Lotte ocitli v dobách existence seznamovací aplikace Tinder („It is a match!“), jak by to s nimi dopadlo? Z „Utrpení mladého Werthera“ by se každopádně mohla stát motivující zkušenost s četbou. A možná, že by se takovým způsobem mohl čtenář s tímto klasickým dílem světové literatury dokonce i spřátelit.
 

ZDROJE A LITERATURA

Goethe (Kommentare zu Christoph Friedrich Nicolai: Freuden des jungen Werthers; 1775):

Goethe: Die Leiden des jungen Werthers. Reihe: Klassiker trifft Comic. Interesse wecken, Zugang erleichtern, Originaltext lesen; Klett

Franziska Walther & J. W. v. Goethe: Werther Reloaded. Klassiker neu erzählt, Verlag Kunstanstifter Mannheim 2016