Film ve výuce němčiny Film ab!

Film ve výuce němčiny
© adobe.stock

Filmy skýtají velký potenciál pro výuku cizích jazyků. Působí motivačně na žáky, nabízejí vhled do jiných kultur a vytvářejí velké množství autentických podnětů k mluvení a psaní.
 

pROČ POUŽÍT FILM VE VÝUCE CIZÍCH JAZYKŮ?

Použití filmu umožňuje motivující výuku cizích jazyků, soustředěnou na žáky a orientovanou na jednání. Film rozšiřuje výuku cizích jazyků o kompetenci spočívající v porozumění jazyku na základě slyšeného a viděného a dává tím audiovizuálnímu porozumění prostor, který mu v našem dnešním světě přísluší. Vzhledem k tomu, že filmy jsou autentické kulturní produkty, může být práce s filmem důležitým přínosem k mezikulturní a mediální kompetenci žáků a žákyň.

Hrané filmy vyprávějí prostřednictvím obrazu a zvuku příběh, který žákům umožňuje vypořádat se se zobrazenými konflikty a způsoby pohledu. To žáky podněcuje ke změně perspektivy. Propojení emoce a kognice působí motivačně a podporuje afektivně-emoční stránku učení se cizímu jazyku.

 
VÝBĚR FILMU

Nejdůležitějším kritériem při výběru filmu jsou samotní žáci a žákyně. Film by měl být adekvátní věku a původní kultuře žáků a vzbuzovat jejich zájem. Tematicky by měl být vybrán tak, aby v něm žáci dokázali najít paralely s tím, co sami prožívají. Je samozřejmě nutné zohlednit také jazykovou úroveň žáků a žákyň. Nedostatečnou jazykovou kompetenci však lze kompenzovat odpovídajícím metodickým postupem.
 
Na výběr jsou různé filmové formáty: (dlouhé) hrané filmy, krátké filmy, televizní seriály, hudební klipy, reklamní spoty, zpravodajské pořady, interview atd. Kratší formáty mají tu výhodu, že je lze při vyučování promítnout celé. Není-li při vyučování k dispozici dost času na promítnutí (dlouhého) hraného filmu, je možné také vybrat jen 4 až 5 scén, jejichž prostřednictvím se dá tematika filmu rozpracovat. V neposlední řadě může být pro výběr filmu rozhodující, zda k němu už existují didaktické materiály. „Odkazy k tématu“, které jsou uvedeny na této stránce, vám mohou při hledání pomoci.
 

METODICKO-DIDAKTICKÉ ÚVAHY

Také u kratších filmů se nabízí možnost rozdělit film na větší počet sekvencí, se kterými se pracuje postupně, aby se zabránilo tomu, že se žáci ponoří do ryze pasivního sledování. Jedna sekvence, kterou mají žáci zpracovat, by neměla trvat déle než zhruba pět minut. Podle komplexnosti jazyka ve filmové sekvenci a podle úrovně znalostí žáků a žákyň lze filmovou sekvenci promítnout víckrát. Pochopení filmu lze žákům usnadnit také použitím titulků (zde je nutné upřednostnit německé titulky oproti titulkům v mateřském jazyce žáků).

Při zpracovávání komplexních filmových sekvencí by ve smyslu didaktické redukce měla být pozornost zaměřena vždy na jeden prvek – jazyk, průběh jednání, postavy, filmový jazyk atd. Při práci ve skupinách lze také žákům uložit, aby se každý z nich zaměřil na jiný prvek, takže nejprve je práce rozdělená a každý pracuje na svém úkolu a na konci se všechny prvky zase spojí dohromady.
 
Didaktizace jednotlivých filmových sekvencí probíhá podle osvědčeného schématu PŘED-BĚHEM-POTOM.

Úkoly zadané PŘED PROMÍTÁNÍM aktivují předchozí znalosti žáků a žákyň, probouzejí jejich zvědavost a umožňují jim navázat na slovní zásobu a na znalosti historických nebo zeměpisných reálií.

Úkoly zadané BĚHEM PROMÍTÁNÍ mají zabránit pasivnímu sledování filmu a usnadnit pochopení.

Úkoly zadané PO PROMÍTÁNÍ pomáhají hlubšímu pochopení viděného a slyšeného a umožňují žákům nalézt paralely s tím, co sami prožívají.
 

PŘÍKLADY ÚKOLŮ

Čísla úkolů, uvedená v příkladech, se vztahují k didaktizaci filmu „Deine Schönheit ist nichts wert“ (známému pod českým názvem „Tvoje krása nemá cenu...“):
 

PŘED PROMÍTÁNÍM
  • S pomocí plakátu k filmu nebo citátů z filmu zformulovat domněnky k ději nebo ke konstelaci postav.
  • Práce se statickými fotografiemi z filmu: Popis obrázků (srov. Úkol 1A/B).
  • Zaznamenat spontánní asociace („asociogram“) k tématu resp. ke klíčovým pojmům.
  • Navázat na slovní zásobu pomocí přiřazovacích úkolů.
  • Práce s přepisem dialogů: Dát části dialogu do správného pořadí.

BĚHEM PROMÍTÁNÍ
  • Pozorovací úkoly, např. pozorování průběhu děje, postav nebo informací vztahujících se k reáliím (srov. Úkol 2).
  • Seznamy kontrolních otázek (Co jsi ve filmu viděl a co ne?).
  • Promítnout film bez zvuku a uložit žákům, aby zformulovali domněnky, o čem postavy mluví (srov. Úkol 4a).
  • Poslouchat pouze zvukovou stopu a zformulovat domněnky k obrázkům.

PO PROMÍTÁNÍ
  • Úkoly ověřující pochopení filmu: Odpovědi správně/špatně (srov. Úkol 3).
  • Úkoly s možností výběru z několika odpovědí („multiple choice“) (srov. Úkol 7a), texty s mezerami na doplňování (srov. Úkol 7b).
  • Napsat popis některé postavy („Steckbrief“) (srov. Úkol 5).
  • Odpovědět na nezodpovězené otázky (srov. Úkol 4c).
  • Napsat shrnutí nebo filmovou kritiku.
  • Kreativní pokračování: Napsat vnitřní dialog, napsat pokračování některé scény (srov. Úkol 9A/B b), vymyslet nový konec filmu (srov. Úkol 10b), udělat interview s hlavní postavou.
 

LiteraturA

 
Biechele, Barbara (2010): „Verstehen braucht Sehen: entdeckendes Lernen mit Spielfilm im Unterricht Deutsch als Fremdsprache.“ In: Welke; Faistauer (2010).
 
Henseler, Roswitha; Möller, Stefan; Surkamp, Carola (2011): Filme im Englischunterricht. Grundlagen, Methoden, Genres. Seelze: Klett/Kallmeyer.
 
Welke, Tina; Faistauer, Renate (Hg.) (2010): Lust auf Film heißt Lust auf Lernen. Der Einsatz des Mediums Film im Unterricht Deutsch als Fremdsprache. Wien: Praesens Verlag.
 
Welke, Tina; Faistauer, Renate (Hg.) (2015): Film im DaF/DaZ-/Unterricht. Wien: Praesens Verlag.