Jsou všechna videa vhodná pro multimodální recepci textu v cizím jazyce? Které videoformáty vznikají v současné době v oblasti výuky němčiny jako cizího jazyka (DaF)?
Tento příspěvek nabízí stručný přehled nejběžnějších druhů videí pro výuku němčiny jako cizího jazyka a zaměřuje se také na multimodální prezentaci videoobsahu.
PROMĚNA KULTURY UČENÍ
S proměnou kultury učení požadují také žáci ve výuce cizích jazyků větší zapojení digitálních médií (na konci roku 2014: 42). Zdá se, že videa se ideálně hodí ke zprostředkování autentického (cizího) jazyka v učebně a k poskytnutí náhledu na současné používání jazyka. Soukromě mohou žáci a žákyně využívat dnes už nepřebernou nabídku videí na komerčních videoplatformách, jako je YouTube, ale také na vzdělávacích serverech, v mediatékách nebo na soukromých platformách jednotlivých učitelů. Výuková videa zaměřená na výuku jazyků vycházejí z komunikačních potřeb žáků a žákyň a z procvičování dovedností ve výuce cizích jazyků. V závislosti na druhu kompetencí (recepce, produkce, interakce, mediace) je řízena a podporována pozornost žáků, například formou titulků, textových bublin nebo následných cvičení s texty k doplňování. Na základě literární analýzy a vlastních rešerší na internetu lze pro cizojazyčné kontexty identifikovat několik stylů výuky, realizovaných různými videoformáty pro různé věkové skupiny:
1. videa s dialogy, určená k opakování mluveného projevu
2. tematicky zaměřená videa založená na textech
3. gramatické animace
4. vysvětlovací videa
5. videa založená na hře – gaming
videa s dialogy, určená k opakování mluveného projevu
Tematicky zaměřená videa založená na textech a gramatické animace
Tematicky zaměřená videa založená na textech nabízí blog Deutschlernerblog für Deutschlerner in aller Welt, určený pro studenty němčiny na celém světě. Jedná se zpravidla o klasické slidecasty, založené na záznamu fóliových prezentací na obrazovce. Texty jsou ve videu předčítány a při té příležitosti jsou například vyzdvihovány gramatické struktury, aby se na tyto jevy zaměřila pozornost.
Vysvětlovací videa pro žákyně a žáky, kteří se učí němčinu jako cizí jazyk, jsou obvykle osobní videa ve stylu vlogů (Wolf 2020). Učitel jazyka mluví přímo do kamery a vysvětluje a vizualizuje jazyková pravidla. K tomu jsou poskytovány další odkazy, tipy a cvičení k procvičování jazykových tvarů. Nejznámější německá platforma pro doučování Sofatutor vytváří videa v klasickém formátu, kdy jsou kamerou snímány předlohy položené na stolní desce, a nabízí také jazykový obsah, který odpovídá školnímu kánonu, zájmům a učební úrovni žákyň a žáků. U vysvětlovacích videí v trikovém formátu jsou nakreslené prvky střídavě přesouvány pod záznamovým zařízením a doprovázeny zvukovým komentářem.
Videa založená na hře – gaming
Videa, ve kterých se jazykové dovednosti procvičují hravou formou, sahají od soukromě vytvořených videí prostřednictvím aplikace PowerPoint pro interaktivní memorování slovíček až k vážným videohrám („serious games“), virtuálním světům Second Life a učení s avatarem. Například v nízkonákladových variantách lze nalézt memorovací videa na soukromých kanálech učitelů. Žáci se po pozorném poslechu pokoušejí zopakovat vhodný pojem pro kartu, která byla následně skryta. Na druhém konci spektra se nacházejí interaktivní dobrodružné hry, ve kterých lze obvykle sledovat nějakou postavu, která například objevuje nějaké město, snaží se rozluštit tajemství nebo musí vyřešit nějaký problém. Patří sem například hra Ein rätselhafter Auftrag, vytvořená Goethe-Institutem. Společnost Deutsche Welle vytvořila drzou postavu jménem Harry, která se s pomocí studentů pokouší dostat z časové smyčky. Jazykové dovednosti, které je nutné použít v rámci takových virtuálně vyprávěných příběhů, se dají převést do kontextů v reálném světě. Ve snaze pomoci protagonistům se čte a píše nejen situační slovní zásoba, ale také různé druhy textů vyskytujících se v běžném životě, jako jsou e-maily, žádosti o místo nebo životopisy.
Tímto způsobem jsou herní prvky propojovány se slovní zásobou a procvičováním reálií. Studie o výhodách a limitech digitálních her ve výuce němčiny jako cizího jazyka resp. němčiny jako druhého jazyka (DaF/DaZ) zpracoval Gabriel (2016). Oblasti, ve kterých lze zaznamenat výrazný nárůst znalostí cizího jazyka, se týkají lexika, diskurzních strategií, gramatických struktur i regionálních historických, kulturních a sociálních aspektů. Úspěch učení závisí na několika faktorech. Vedle časového faktoru, didaktického zakomponování videa a doprovodných úkolů před videem, během něj a po něm, hraje důležitou roli také vhodnost videa pro příslušnou cílovou skupinu (např. vhodnost her pro získání L2). Pro udržení motivace jsou rozhodující autentický kontext, zábavný faktor, interaktivnost a zpětná vazba ve hře.
LiteraturA
Ende, Karin (2014): „Motivation durch digitale Medien im Unterricht? Aber ja!“ In: Fremdsprache Deutsch. Zeitschrift für die Praxis des Deutschunterrichts, 51, 42–48.
Gabriel, Sonja (2016): Spielend Fremdsprachen lernen – Wie können digitale Spiele den Fremdsprachenerwerb unterstützen? Eine kurze Übersicht über den derzeitigen Stand der Forschung. In: Medienimpulse. 54 (3). Online: https://journals.univie.ac.at/index.php/mp/article/view/mi973 (29.01.2021).
Wolf, Karsten D. (2020): „Sind Erklärvideos das bessere Bildungsfernsehen“? In: Dorgerloh, Stephan; Wolf, Karsten D. (Hrsg.): Lehren und Lernen mit Tutorials und Erklärvideos. Weinheim/Basel: Beltz, 17–24.
Dr. Zuzana Münch-Manková je postdoktorandkou v oboru Němčina jako druhý jazyk/Němčina jako cizí jazyk (DaZ/DaF) na Univerzitě Oldenburg se zaměřením na skloubení výuky jazyků a nejazykových předmětů v rámci vzdělávací akademie. Ve svém výzkumu se zabývá zejména digitálně podporovanou, jazykově senzibilní výukou matematicko-přírodovědných předmětů, němčinou jako druhým jazykem, vícejazyčností v odborných kontextech, profesionalizací a formáty dalšího vzdělávání pro učitele a učitelky němčiny jako druhého jazyka a němčiny jako cizího jazyka.
Juliane-Nicola Müller de Acevedo je odbornice na výuku a vedoucí iniciativy „Školy – partneři budoucnosti“ (PASCH) v Goethe-Institutu v Brazílii. Ve svém výzkumu se zaměřuje na podporu čtení a psaní ve vícejazyčných kontextech, na didaktiku pro oblast dalšího vzdělávání, na jazykovou diagnostiku a mezikulturní setkávání v digitálním prostoru.