Pokusy o vzpomínky - Filmy z Berlinale Forum Expanded
Es gibt keine Angst
Anna Zett
Německo / 2023
31 Min. / OmEU
Německý policejní stát, který se blíží ke konci, je dějištěm pulzujícího krátkého thrilleru
Es gibt keine Angst (
Není strachu). Na základě vlastních zážitků z dětství sestavila umělkyně Anna Zett video a zvukový materiál z berlínského archivu opozice NDR do intenzivního, poetického archivního dramatu.
Film mezi obrazem a zvukem otevírá asociativní prostor pro nové vcítění se do dnes těžko uchopitelných hraničních zkušeností a zároveň dokumentuje akt politického odporu, který je pro německé dějiny mimořádně účinný. Hlasově velmi zhuštěné hlasy z východoberlínské básnické kazety z roku 1986 podporují vypravěčku, která nemá hlas - "dospělé dítě" - v opravování vlastního světa pocitů, k čemuž přispívá množství skladeb undergroundové hudby z pozdní NDR. Od záběrů z ekologické knihovny přes soukromé videozáznamy a televizní záběry vede film v neustálém stupňování až k druhému obsazení berlínské centrály Stasi hladovkou v září 1990, kde se ocitá ve zcela jiné náladě.
Video nazvané
Endarchiv čerpá z berlínského archivu, věnovaného opozici v NDR. Endarchiv se přitom vyjevuje jako paradoxní místo, v němž jsou vzpomínky a významy jak ukládány, tak také ztráceny. Jedním z výchozích bodů snímku je archivní materiál filmaře Klause Freymutha o tom, jak umělci v listopadu 1989 spontánně pomalovali východní stranu berlínské zdi a o tom, jak ji následně pohraničníci opět přetřeli. Umělkyně zde konfrontuje historickou uměleckou akci s performancí psaní do nepevného hromady štěrku, kde každý krok vede k sesouvání kaménků. Zatímco se Zett snaží ekosystém přímo oslovit slovy „Milé životní prostředí", její tělo jde až za hranice jazyka. Pod jejíma nohama vznikají a zanikají nová poselství. „Naučte se řeč moci, ale nechte ji v pravou chvíli zase odejít". Anna Zett ve svém Endarchivu zpochybňuje konečnou povahu významovosti a oslavuje to, že je tvůrčí proces psaní a jeho opouštění možné sám utvářet.
Anna Zett je umělkyně, filmařka a spisovatelka. Ve své časové, emocionální a často participativní tvorbě zpochybňuje systémy nadvlády a zaměřuje se na hru a dialog, aby umožnila vznik nových, živých kontaktů mezi kontrolou a chaosem. V posledních letech se Anna Zett při hledání feministických postupů utváření světa zaměřuje zejména na reaktivaci nevědomého dědictví NDR. Během transdisciplinárních teoretických studií v Berlíně začala natáčet filmy. Od té doby byla její videodíla vystavena v mezinárodním uměleckém kontextu, včetně Serpentine Gallery London, Whitney Museum New York a Berlinale Forum Expanded. Anna Zett žije a pracuje v Berlíně.
Zpět