Kampaň EBLIDA
„The right to e-read“ - kampaň knihoven k e-knihám

Vzhledem k tomu, že právní úprava činnosti knihoven nezohledňuje digitální svět, mohou nakladatelství odmítnout poskytnout knihovnám licence ke svým e-knihám. Na tento nedostatek upozorňuje celoevropská kampaň.

Co mají společného knihy A hory odpovědělyKhaleda Hosseiniho, F Daniela Kehlmanna aTabu Ferdinanda von Schiracha? Všechny jsou v současnosti na seznamu bestsellerů časopisu Der Spiegel – a žádnou z nich není možno si ve veřejných knihovnách v Německu vypůjčit jako e-knihu. Pokud by se knihovníci sami rozhodli, že uvedené tituly nebudou nabízet v elektronické podobě, byla by to sice zvláštní náhoda, nikoliv však důvod ke kampani. Knihovníci ale nemohou rozhodovat o tom, které e-knihy uživatelům nabídnou. Jednoduše proto, že nakladatelství neposkytnou knihovnám k těmto titulům licenci.

Porušení práva na informace

Sdružení evropských knihoven EBLIDA (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) teď chce v rámci rozsáhlé kampaně „The right to e-read“ na tento nešvar upozornit. „Požadujeme, aby všichni občané Evropy měli právo na komplexní a volně dostupné elektronické informace v knihovnách“, říká Klaus-Peter Böttger, prezident sdružení EBLIDA. „Jde přitom o ochranu zájmů knihoven v elektronickém prostředí. Nelze akceptovat, aby uživatelé knihoven neměli přístup k části publikací z nabídky nakladatelství.“

Vrchol kampaně je naplánován na Světový den knihy a autorských práv: 23. dubna 2014 se k této problematice uskuteční ve všech osmadvaceti členských státech Evropské unie tiskové konference. V rámci kampaně obdrží členové Evropského parlamentu a národních vlád mimoto pohlednice, ozřejmující naléhavost legislativních změn.

Stejné právo pro analogové i digitální prostředí

Dnešní čtenář považuje za samozřejmé, že většina aktuálních knižních titulů je k dispozici i v elektronické podobě. Z vnějšího pohledu to vypadá, že se tištěná kniha liší od e-knihy pouze formou. Z právního hlediska je však značný rozdíl v tom, koupíme-li si knihu tištěnou či elektronickou. Tištěná kniha se stává majetkem kupujícího, v případě e-knihy získáváme pouze licenci umožňující přístup k ní.Podle německého autorského práva jsou knihovny oprávněny získávat a půjčovat knihy. Za to je na úrovni federace i jednotlivých spolkových zemí odváděna společnosti VG Wort knihovní tantiéma – sjednaná odměna autorům i jiným vlastníkům práv. Na elektronická média typu e-knihy se však tato úprava nevztahuje. Veřejné knihovny tak na půjčování e-knih nemají právní nárok. Je na vlastnících práv, zda a za jakých podmínek povolí stahování knih z internetových stránek knihoven.

V zásadě to znamená, že každá knihovna si musí ke každé e-knize sjednat licenci. V praxi zprostředkovávají elektronickou výpůjčku pro převážnou většinu veřejných knihoven v Německu společnosti divibib GmbH a ciando GmbH. Tito poskytovatelé pak s nakladatelstvími jednají o licencích – a narážejí zas a znovu na absolutní nepochopení. „Nakladatelství odmítající poskytovat licence vytýkají knihovnám „kanibalizaci“ trhu. Mimoto tvrdí, že obsah přístupný na našich portálech není zabezpečen proti ilegálnímu stahování a kopírování“, komentuje diskuse se sdruženími nakladatelů Klaus-Peter Böttger.

Rozšíření zákona na ochranu autorských práv

„Z našeho pohledu není možno se z dlouhodobého hlediska vyhnout rozšíření zákona na ochranu autorských práv. Potřebujeme pro celou Evropu právní rámec, který by stanovil, jak mohou knihovny nakládat s elektronickými médii. To není mimochodem jen otázka e-knih, ale také všech budoucích publikačních forem“, říka Klaus-Peter Böttger, který je rovněž ředitelem Městské knihovny v Essenu. Legislativní řízení na úrovni EU jsou však obvykle zdlouhavá. Klaus-Peter Böttger počítá se čtyřmi až šesti lety.

Na národní úrovni však dává knihovnám naději právě dojednaná koaliční smlouva „Utvářet budoucnost Německa“ mezi CDU, CSU a SPD. V té se uvádí: „Autorský zákon chceme přizpůsobit požadavkům a výzvám digitální doby“ a „Prověříme, zda by veřejné knihovny měly být ze zákona oprávněny získávat licence k e-knihám“.

Avšak do té doby, než se situace z právního hlediska vyjasní, budou knihovníci bojovat se sdruženími nakladatelů o rozumnou podobu licencí. „Chtěli bychom všem občanům poskytnout volný přístup k tištěným i elektronickým médiím“, zdůrazňuje Klaus-Peter Böttger. „Včetně zhruba 40 procent titulů na aktuálních seznamech bestsellerů, které dnes ve formě e-knihy ještě nabídnout nemůžeme.“