Jazyk je klíčem

„Umění proti válce“ – je toto heslo opravdu tak naivní? Ne. Kultura sice není všelék, ale bez ní lidi ztratíme. Co může Goethe-Institut konkrétně udělat pro uprchlíky – v Německu, ale i v uprchlických táborech v Turecku, Jordánsku a Libanonu? Autor: Klaus-Dieter Lehmann, prezident Goethe-Institutu.

V současné době zažíváme působivou kulturu vítání uprchlíků, která významně utváří obraz Německa ve světě. Vítání však znamená pouze začátek. Rozhodující bude, jak rychle bude těmto lidem umožněn vstup do společnosti a jak se budou vyvíjet jejich životní a profesní perspektivy.

Pojem „uprchlíci“ nám vsugerovává, že jde o homogenní skupinu, ale opak je pravda. Každý uprchlík si s sebou nese jiné životní zkušenosti a schopnosti, které určují jeho očekávání. Všichni si určitě potřebují nejdříve vydechnout, že unikli z životu nebezpečných krizových a válečných oblastí a že jsou v bezpečí. Ale nejpozději po půl roce se začnou stále naléhavěji vynořovat otázky ohledně budoucnosti, ohledně perspektiv pro vlastní osobu, ale i pro rodinu.

Goethe-Institut zná tuto situaci už ze zemí původu uprchlíků a sleduje uprchlickou problematiku v zemích sousedících se Sýrií a Irákem – tedy v Turecku, Jordánsku a Libanonu. Počty uprchlíků tam činí místy až 30 % původního obyvatelstva. Je to nepředstavitelná zátěž a v souvislosti s tím jsou omezené i životní podmínky, pracovní možnosti a perspektivy lidí na útěku.

Goethe-Institut jako organizace s mezinárodní působností začal v roce 2013 ve spolupráci s uprchlickými organizacemi v táborech na Blízkém východě a v Turecku realizovat kulturní a vzdělávací projekty, které zejména dětem a mladým dospělým zprostředkovávají smysluplnou činnost, pomáhají jim zpracovat jejich zážitky a umožňují rozvíjet kreativní alternativy. Jsou to projekty zabývající se krátkým filmem, divadelní projekty nebo sportovně a hudebně terapeutické akce. Tyto projekty mají za úkol zabránit vzniku „ztracené generace“. Jeden fond na podporu kultury chce například motivovat syrské umělce k aktivitě přímo v utečeneckých táborech. Pobyt v těchto táborech totiž pravděpodobně nebude trvat roky, ale spíše desítky let. Proto je nutné přispět k tomu, aby setrvávání v táborech bylo snesitelnější.

Dostatečné a diferencované nabídky studia němčiny

Heslo „Umění proti válce“ zní možná naivně. Jinak však neexistuje naděje, ale jen rezignace nebo útěk. Investice do kulturních aktivit a do vzdělání se vyplatí. Není to sice všelék, ale bez tvůrčí práce tyto lidi ztratíme. Uprchlíkům v sousedních zemích bude nabízena také jazyková práce, ale bude určena výhradně takzvaným „kontingentním“ uprchlíkům nebo uprchlíkům přicházejícím v rámci slučování rodin, tedy těm, kteří mají v Německu zajištěný pobyt. Zde by mělo dojít k navýšení stipendií na přípravné jazykové kurzy pro tyto skupiny. To by bylo pozitivní v mnoha ohledech – čekací doba by mohla být produktivně využita, náklady by byly nižší než v Německu a lidé by mohli být v Německu rychleji integrováni do společnosti.

k začlenění do pracovního trhu. Dostatečné a diferencované nabídky studia němčiny mají proto zásadní význam. To patří k základnímu poslání Goethe-Institutu, včetně dalšího vzdělávání učitelů němčiny. Vzhledem k mimořádné situaci a prudce stoupající potřebě kurzů němčiny rozšiřuje Goethe-Institut svou nabídku kurzů dalšího vzdělávání, ve kterých bude dobrovolníkům zprostředkováno základní penzum znalostí němčiny pro jazykovou práci s uprchlíky. Po zkušební fázi může nyní v této oblasti začít fungovat všech dvanáct Goethe-Institutů na území Německa. Jsou vybíráni účastníci z organizací, jako je Caritas, Innere Mission, Německý červený kříž nebo Diakonie. Dosavadní výsledky jsou mimořádně pozitivní.

Jedno mají uprchlíci, kteří přicházejí do Německa, společné – téměř všichni vlastní takzvaný chytrý telefon. Goethe-Institut chce proto svou dosavadní nabídku výukových programů pro samouky na tabletech a smartphonech utvářet a rozšiřovat tak, aby měla široké využití pro zahájení studia němčiny a aby byla propojitelná s nejčastějšími původními jazyky běženců – například s arabštinou. Tím by se mohl značně zvýšit dosah celé nabídky, což je aspekt, který při tak velkém počtu uprchlíků nelze podcenit.

Opatření proti destabilizaci

Existuje také skupina uprchlíků s dobrým vzděláním, kteří mají velký zájem o kvalitní kurzy pro rychlý vstup na pracovní trh a projevují nadprůměrnou ochotu k dalšímu jazykovému vzdělávání. Této skupině chceme umožnit účast v intenzivních kurzech, a to jak formou prezenčního studia, tak i formou internetových kurzů s podporou učitele.Velkolepý dar poskytla Goethe-Institutu 10. září tohoto roku Japonská umělecká asociace (Japan Art Association) v Berlíně u příležitosti vyhlášení laureátů ceny Praemium Imperiale, která je jakousi Nobelovou cenou za umění. Tato asociace podpořila kurzy němčiny a kulturní vzdělávání pro děti uprchlíků v Německu darem v hodnotě 100 milionů jenů, což je v přepočtu přibližně 750.000 eur. Dar je zamýšlen pro děti a mládež ve věku mezi 12 a 17 lety. První kurzy začínají už nyní v Mnichově a ve Schwäbisch Hallu a rozjíždějí se také kulturní a volnočasové programy. Kromě toho se plánuje také jazykové a vědomostní televizní vysílání pro děti, které by díky značnému dosahu mělo rovněž sloužit k lepší integraci.

Při všech akutních problémech a požadavcích nutných pro integraci do německé společnosti by se nemělo zapomínat na to, že ne všichni lidé jsou nomádi. Goethe-Institut proto intenzivně vypracovává opatření, která mají působit proti destabilizaci společností. Krystalizačními jádry v erodujících společnostech mohou být aktéři v oblasti vzdělání, se kterými založíme učební komunity, vybudujeme a rozšíříme kulturní infrastrukturu a vytvoříme perspektivy pro dané místo. Dobré příklady takových aktivit jsou už v Africe, v jihovýchodní Asii nebo v Tunisku: Nekvalifikujeme lidi pro migraci, ale pro vlastní zemi!

Tento článek vyšel v berlínském vydání listu Der Tagesspiegel.