Komerce versus kultura Plzeň protestuje

Dům kultury
Dům kultury | Foto: Christian Rühmkorf

„Dům hrůzy u Radbuzy“ – takovým zdařilým rýmem občané Plzně už několik desetiletí vyjadřují své rozhořčení nad hranatou krabicí stojící hned vedle památkově chráněného historického centra města. Tato stavba by podle představ investora nyní měla ustoupit obrovskému nákupnímu centru. Plzeňané protestují.

Plzeňský Dům kultury, jak se šedá železobetonová konstrukce na Americké ulici oficiálně nazývá, je typickým příkladem architektonické (ne)kultury závěrečné fáze socialismu 80. let 20. století. Ačkoli je občanům Plzně toto hrozivě šedivé monstrum trnem v oku, tak jim za ty roky svým způsobem přirostlo k srdci. Několik generací maturantů a absolventů univerzity zde slavilo zkoušku dospělosti nebo vstup do pracovního života. A vždy v únoru se začátkem plesové sezóny se Dům hrůzy změnil v tančící dům. Centrem vnitřní části budovy je obří šestihranný koncertní a společenský sál, kolem kterého je řada obchůdků a dokonce i divadlo.

Zabránit stavbě nákupního centra

Toto všechno je ale už minulost. Poslední slavnostní promoci v kulturáku zažili absolventi plzeňské univerzity na konci června 2011. Provozovatelská firma Amadeus Real by byla bývala budovu kulturáku už dávno strhla a na její místo postavila moderní obří nákupní centrum, kdyby, ano, kdyby se Plzeňané najednou nepostavili na odpor. Do čela protestu se postavilo občanské sdružení Kulturák vítězí!.

„Výhodou je, že se novostavba na tomto místě nemusí přizpůsobit tomu, co tu stojí nyní,“ řekl v únoru Ladislav Severa ze společnosti Amadeus Real. Dům kultury je podle Severy navíc ošklivý, novostavba může být podle něj jen lepší, a protestům tedy vůbec nerozumí. Naopak mezi občany Plzně příznivců protestů stále přibývá. Petici, která má stavbě nákupního centra Arena zabránit, podepsalo už téměř 10.000 lidí.

Iniciátoři celé akce, mladí plzeňští architekti, investorům házejí klacky pod nohy, jak to jen jde. Protestujícím přitom nejde ani tak o zachování Domu kultury. Ten se v podstatě nelíbí nikomu. „My chceme především, aby zůstala zachována kulturní funkce tohoto cenného pozemku poblíž historického jádra města,“ vysvětluje Jakub Mareš, architekt a člen zmíněné občanské iniciativy. Motto tedy zní - kultura místo komerce. Panují obavy z neúnosného nárůstu dopravy a zhoršení stavu ovzduší, když emise zde již beztak dosahují hraničních hodnot. A hlavně: potřebuje Plzeň vůbec nějaký další obchodní dům v centru města?

Evropské město kultury bez Domu kultury?

Dům hrůzy, přímo vedle historického centra Dům hrůzy, přímo vedle historického centra | Foto: Christian Rühmkorf A jak se k situaci staví představitelé města? Zdá se, že radní se snaží do sporu příliš nevměšovat. Jediné co radnice požaduje, je dodržování norem a možnost ovlivňovat plány a realizaci projektu. Zpracování nového územního plánu a vyhlášení architektonické soutěže na podobu areálu, jak požaduje občanská iniciativa, zastupitelstvo odmítlo.

Do konce roku by měla být uzavřena povinná procedura ověřování dopadu stavby nákupního centra na životní prostředí. A právě v tomto bodě se do projektu vložila občanská iniciativa. Na začátku listopadu aktivisté během veřejného projednávání naprosto rozdrtili dokumentaci, kterou k dopadu stavby na životní prostředí investor vypracoval. Amadeus Real postupně musel uznat jedno pochybení za druhým. V tuto chvíli je na řadě krajský úřad. Pokud ten dá projektu bez ohledu na významné námitky zelenou, pak protestujícím zbývá už jen jedna varianta. „Hlas veřejnosti v Plzni nebyl vyslyšen, a proto jsme sáhli k dalšímu nástroji občanské společnosti, k vyhlášení referenda,“ vysvětluje Barbora Ottová z iniciativy Kulturá(k ) vítězí!.

Referendum plzeňští aktivisté již nějaký čas připravují. Chtějí město přinutit k vypsání architektonické soutěže. Aby to bylo možné, muselo by se pro změnu územního plánu vyslovit 47.000 občanů Plzně.

Dům kultury v Plzni: Betonová architektura ze závěrečné fáze socialismu 80. let 20. století Dům kultury v Plzni: Betonová architektura ze závěrečné fáze socialismu 80. let 20. století | Foto: Christian Rühmkorf Původně měla nákupní Arena v Plzni stát už na konci roku 2013. Ale v tuto chvíli je již jasné, že ať už spor dopadne jakkoli, tento termín nebude možné dodržet. Plzeň bude v roce 2015 jako Evropské město kultury stát ve světle ramp. Co ale návštěvníkům města padne při procházce Americkou ulicí jako první do oka – zda starý dům hrůzy, park a nebo přeci jen nákupní centrum - to je zatím ve hvězdách.

Názory z Plzně

Redaktor portálu Goethe.de/tschechien se zeptal samotných Plzeňanů na jejich názory na Dům hrůzy u Radbuzy a na to, co by se podle nich s Kulturním domem mělo stát.

Veronika Z. v Plzni žije dva roky. Když Dům kultury viděla poprvé, tak se zděsila. V tuto chvíli pro ni budova reprezentuje jednu etapu vývoje architektury a je zastánkyní zachování budovy s novou koncepcí. Nové nákupní centrum by podle ní narušilo okolní architekturu z 30. let minulého století.

K Domu kultury nemá žádný vztah, je to architektonický propadák, říká Pavel D. Je zastáncem stržení stavby a nové nákupní centrum na tomto místě se mu jeví jako zajímavější, ale i smysluplnější nápad také proto, že je to kousek od hlavního nádraží.

Alena kolem kulturáku chodí každý den. Zdá se jí ošklivý, ale aby byl zbourán? To ne, neboť i tato budova má koneckonců dnes určitou hodnotu jako příklad socialistické architektury. Další nové nákupní centrum považuje za absolutně zbytečné, i když si uvědomuje, že díky nedalekému nádraží by to bylo pro investory lukrativní místo.

Kulturák, to je betonová hrůza, ale vyrostli jsme s ním, říkají Lucie a Petra. Zachovat by se podle nich měla kulturní funkce budovy. Co se týče plánovaného obchodního domu, v tom se jejich názory liší. Lucie nákupní centrum odmítá, protože jich je v Plzni už dost. Petra by jej naopak uvítala.

František S. byl v kulturním domě na několika koncertech a divadelních představeních. Vnitřní část budovy se mu zdá sice funkční, ale zvenku je ošklivá. Nové nákupní centrum ale rozhodně odmítá. Těch je beztak už víc než dost. Pokud by zde mělo vyrůst nové, tak ať je aspoň o něco menší.

Paní M. se Dům kultury nelíbí. Dvakrát v něm zažila promoci a třikrát tu byla na nějaké kulturní akci. Ale nákupní centrum by na tomto místě v žádném případě nechtěla. Dům kultury by šlo zachovat, pokud by se opravil a dostal nějaký nový koncept.