Architektonická procházka Prahou Beton místo baroka

Praha, Prague, Praga, Prag se objevuje na logu hlavního města. Vícejazyčná mutace odkazuje na světovost středoevropského města. Ta je nejvíce vidět v přeplněných ulicích kolem Karlova mostu a na Hradčanech. Jenže pod povrchem této světovosti je turistický průmysl se skromnými parametry: průměrná délka pobytu je 3,15 dnů a rádius pohybu návštěvníků nepřesahuje jeden kilometr.

Město, které je architektonickým a kulturním skvostem, přenechalo své jádro turistům a obyvatelé se přesunuli za jeho okraj. Pár staveb, které se realizovaly v centru města, jako je například Bytový dům s tělocvičnou sice nezabrání tomuto trendu, ale jejich existence je důležitá. Město po dvacetiletém vylidňování svého centra udělalo první kroky, aby se tento trend zvrátil.

Při hledání odpovědí, kam se přesunuje pražské obyvatelstvo, kde žije a pracuje, zjišťujeme, že tu na první pohled vznikají nové formy kolektivního bydlení a práce, které zde reprezentují Central Park Praha a nová budova ČSOB. Lze tu ovšem spatřit stejnou vadu na kráse jakou je i shora uvedená světovost. V podstatě se nejedná se o žádné kolektivní formy ale ozavřené prostory, kterém nelze zapřít kvalitní architektonický prostor a detail.

I ve městě tisíce věží lze tak najít moderní stavby, za kterými se vyplatí vydat na architektonickou procházku. Vybrali jsme pro Vás deset nejzajímavějších projektů, postavených v posledních pěti letech.

Hotel Metropol

Národní 33, Praha 1
50°04'58''N, 14°25'11''E
Chalupa architekti – d u m architekti, 2007
 
  • Hotel Metropol Foto: Filip Šlapal
  • Hotel Metropol Foto: Filip Šlapal
  • Hotel Metropol Foto: Filip Šlapal
  • Hotel Metropol Foto: Filip Šlapal
  • Hotel Metropol Foto: Filip Šlapal

Na jedné z nejrušnějších ulic v centru města, pulzující křižovatce cest vyrostl moderní čtyřhvězdičkový hotel Metropol. Nabízí velmi komfortní bydlení v 64 pokojích se standardními službami. Vzhledem k charakteru místa a atraktivitě pozemku byla v parteru hotelu navržena restaurace s kavárnou, která se díky proskleným výsuvným výkladcům zcela otevírá ulici. Hotel se tak stává součástí frekventované cesty.

Fasádu hotelu tvoří technologická prosklená stěna, která má řadu předností. Např. okna se automaticky uzavírají při dešti či odchodu hosta z pokoje, při jejich otevření je regulováno topení a chlazení apod.. Celoprosklená fasáda tak nabízí exkluzivní výhledy na Prahu. Za velkorysou přestavbu již nefunkční administrativní budovy byl hotel Metropol nominován na evropskou cenu Mies van de Rohe Award za Českou republiku pro rok 2009.

Rekonstrukce pavilonu Grébovka

Riegerovy sady, Praha 2
50°04'11''N, 14°26'44''E
SGL projekt, s.r.o., 2010
 
  • Rekonstrukce pavilonu Grébovka Foto: Filip Šlapal
  • Rekonstrukce pavilonu Grébovka Foto: Filip Šlapal
  • Rekonstrukce pavilonu Grébovka Foto: Filip Šlapal
  • Rekonstrukce pavilonu Grébovka Foto: Filip Šlapal
  • Rekonstrukce pavilonu Grébovka Foto: Filip Šlapal

V roce 2010 proběhla velmi citlivá a zdařilá rekonstrukce zahradního pavilonu Grébovka nacházející se v Havlíčkových sadech v městské části Praha 2. Zahradní pavilon je integrální urbanistickou, architektonickou a výtvarnou součástí Gröberovy vily a zahrady Gröbovka, která představuje pozdní novoromantické dílo zahradní architektury (více informací o historii a architektuře komplexu kolem vily Gröber najdete zde).

Cílem bylo obnovit a zpřístupnit veřejnosti tuto kulturní památku a zachovat tuto unikátní a nekonvenční stavbu. Přitom byla plně respektována autentická podoba, struktura i materiál všech dochovaných prvků. Jedno z křídel bylo zrekonstruováno do původní podoby. Druhé, osově souměrné křídlo bylo nahrazeno novou, prosklenou přístavbou, která citlivě zapadá do prostředí viničního parku.

Central Park Praha

Pitterová, Praha 3
50°05'07''N, 14°28'04''E
A 69 – Architekti s.r.o., 2009
 
  • Central Park Praha Foto: Esther Havlová
  • Central Park Praha Foto: Esther Havlová
  • Central Park Praha Foto: Esther Havlová
  • Central Park Praha Foto: Esther Havlová
  • Central Park Praha Foto: Esther Havlová

Jedním z kvalitních příkladů současného bydlení, které je na území Prahy se nachází v těsné blízkosti parku Parukářka a žižkovského nádraží. Charakterizujícím prvkem celého komplexu je uměle vybudovaný svah obíhající pozemek ze tří stran, který jasně definuje parcelaci nové rezidence. Součástí svahu je pět obytných věží nabízející nadstandardní bydlení s atraktivním výhledem na panorama Prahy.

Neduhem atraktivního bydlení je omezená přístupnost do prostoru vnitřní zahrady s nabídkou tamních služeb. Z původního veřejného prostoru se tak park stal soukromou zahradou pouze pro majitele bytů. Autoři tohoto projektu získali nejedno ocenění. V kategorii novostaveb vyhráli cenu Grand Prix obce architektů v roce 2010.

Bytový dům s tělocvičnou

Lodecká 1, Praha 1
50°05'30'' N, 14°25'56'' E
Petr Burian/DaM, 2008
 
  • Bytový dům s tělocvičnou Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Bytový dům s tělocvičnou Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Bytový dům s tělocvičnou Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Bytový dům s tělocvičnou Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Bytový dům s tělocvičnou Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Bytový dům s tělocvičnou Foto: Andrea Thiel-Lhotáková

V letošním klání o hlavní cenu Grand Prix 2011 vítězně vzešel projekt bytového domu s tělocvičnou z rukopisu Petra Buriana z ateliéru DaM. Železobetonový skelet nepravidelného sedmipodlažního objektu tvořený stavebnicovými jednotkami se nachází na Petrském náměstí – na pozemku, kde původně stávalo dětské hřiště, v těsné blizkosti základní školy. Na základě úvah a debat, jak využít tento pozemek, vzešel z iniciativy Městské části Prahy 1 a ředitele školy návrh na postavení nájemního bytového domu s tělocvičnou, který bude určen zejména pro společensky prospěšnépracovníky. Jedná se o jednu z mála městských investic za posledních 20 let, která se může právem považovat za kvalitní architekturu.

Centrum současného umění DOX

Osadní 34, Praha 7
50°06'24'' N, 14°26'49'' E
Ivan Kroupa architects, 2008
 
  • DOX Foto: Luca J. Ackerman
  • DOX Foto: Jan Kuděj
  • DOX Foto: Ivan Kroupa
  • DOX Foto: Ivan Kroupa
  • DOX Foto: Jan Kuděj

Cílem iniciativy DOXu v čele s Leošem Válkou je snaha vytvořit živé kulturní centrum, které by prezentovalo současné české a mezinárodní umění, architekturu a design. Nabízí velkoryse zrekonstruované, industriální prostory, v nichž se mísí intimita s objemovostí. Představuje tak interiér v různých polohách, který svým zpracováním a použitím materiálů působí velmi čistou formou. V roce 2008 byl projekt DOX vyhlášen za nejlepší architektonický počin – ocenění získal i v zahraničí. Charakterem a syrovostí bývalé průmyslové haly patří DOX neodmyslitelně k zašlé slávě znovu vzkvétajících Holešovic.

Národní technická knihovna / NTK

Technická 6, Praha 6
50°06'10'' N, 14°23'29' E'
Projektil architekti, 2009
 
  • Národní technická knihovna Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Národní technická knihovna Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Národní technická knihovna Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Národní technická knihovna Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Národní technická knihovna Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Národní technická knihovna Foto: Andrea Thiel-Lhotáková
  • Národní technická knihovna Foto: Andrea Thiel-Lhotáková

Národní technická knihovna se nachází v univerzitním kampusu v Dejvicích. Byla postavena jako otevřená veřejná instituce s doplňkovými funkcemi poskytující zdroje informací. Zároveň je i místem setkávání, místem pro dialog.

Svým půdorysným rozměrem představuje zaoblený čtverec, který navozuje pocit ochrany a soustředěnosti. Velikostí a měřítkem odpovídá typologii a místu dejvického kampusu. Interiéru budovy dominují velkoryse prosvětlená dvorana s vertikální betonovou komunikací a ochozy kolem ní. Prostor s výrazným použitím betonu je zjemněn barevnými podlahami. Téma budovy jako „technologické učebnice v realitě“ bylo rozvinuto týmovou spoluprací s výtvarným kurátorem, interiérovým a grafickým designérem a výtvarníkem, jehož výsledkem je i umělecké dílo – kresby na pohledovém betoně od rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho.

Za velmi zdařilý projekt knihovny byla architektům udělena hlavní cena Grand Prix obce architektů v roce 2010.

Nová budova Fakulty architektury ČVUT

Thákurava 9, Praha 6
50°06'13'' N, 14°23'22'' E
Šrámková Architekten, 2010
 
  • Nová budova Fakulty architektury ČVUT Foto: Tomáš Souček
  • Nová budova Fakulty architektury ČVUT Foto: Tomáš Souček
  • Nová budova Fakulty architektury ČVUT Foto: Tomáš Souček
  • Nová budova Fakulty architektury ČVUT Foto: Tomáš Souček
  • Nová budova Fakulty architektury ČVUT Foto: Tomáš Souček
  • Nová budova Fakulty architektury ČVUT Foto: Tomáš Souček
  • Nová budova Fakulty architektury ČVUT Foto: Tomáš Souček

Studenti architektury se konečně dočkali nové budovy fakulty v areálu ČVUT. Nelehkého úkolu se zhostili architekti z ateliéru Aleny Šrámkové, kteří zvítězili v soutěži organizované v roce 2004. Koncept domu je založen na jednoduchosti, skromnosti a obyčejnosti. Autoři ostatně nechtěli povýšit studium architektury na něco výjimečného.

Škola má být místem setkávání, místem pro budování nových kontaktů, prostorem pro kreativní myšlení. Objekt je kvadrantem tvořeným nádvořím a třemi shora zasklenými atrii. Je obložen cihlami a pouze v části nástupu je odhalena betonová konstrukce. Součástí nádvoří měly být i kopie soch od Johna Hejduka, které nebyly dosud realizovány. Za velmi střídmou, výrazově skromnou stavbu byla architektům udělena cena Grand prix 2011 v kategorii novostavba.

Areál volného času Ladronka

Tomanova 1, Praha 6
50°04'43'' N, 14°21'43'' E
Šafer Hájek architekti, 2010
 
  • Areál volného času Ladronka Foto: Filip Šlapal
  • Areál volného času Ladronka Foto: Podražil
  • Areál volného času Ladronka Foto: Podražil
  • Areál volného času Ladronka Foto: Filip Šlapal
  • Areál volného času Ladronka Foto: Filip Šlapal
  • Areál volného času Ladronka Foto: Filip Šlapal
  • Areál volného času Ladronka Foto: Filip Šlapal

Na území Prahy se dodnes nachází poutní cesta, která vede z pražské Lorety do kláštera v Hájku u Unhoště a místy zasahuhe i do území Ladronky. Poutní cesta s kaplí byla částečně zrekonstruována v původní stopě a částečně navržena jako nová stromová alej. V místě břevnovského parku mezi Vypichem a Strahovem proběhla kompletní revitalizace spolu s usedlostí Ladronka, která byla dlouhá léta obsazena squattery a po které byl pojmenován celý areál.

Rehabilitovaný komplex, který iniciovala a realizovala Městská část Praha 6 je určen pro veřejnost ke sportovně-rekreačním účelům. Nabízí širokou škálu možností, jak strávit volný čas: Od beachvolejbalového hřiště, přes fotbal a petangue, po dráhy pro bruslaře, cyklisty a chodce. Součástí celého areálu je rovněž bývalý statek, který funguje jako centrum služeb a zázemí pro rekreanty. Za dlouhodobý proces rekultivace parku a respektování historického kontextu ale i citlivé vnímání stávající dynamické topografie terénu udělila porota cenu Grand Prix 2011 v kategorii krajinářská architektura a zahradní tvorba.

Jazz Dock

Janáčkovo nábřeží 2, Praha 5
50°04'39''N, 14°24'31'' E
Arx Studio, 2009
 
  • Jazz Dock Foto: Jazz Dock
  • Jazz Dock Foto: Jazz Dock
  • Jazz Dock Foto: Jazz Dock
  • Jazz Dock Foto: Jazz Dock
  • Jazz Dock Foto: Jazz Dock
  • Jazz Dock Foto: Jazz Dock

Jazz Dock je novým pódiem pražské hudební scény. Nenápadným ale přesto živým a energetickým pontonem nabízejícím posezení nad drinkem a poslechem nejen jazzové hudby. Drobná stavba se nachází na břehu Vltavy u Janáčkova nábřeží, mezi Jiráskovým mostem a Mostem Legií. Projekt Jazz Docku byl po několikaleté úřední anabázi zrealizován velkým fanouškem jazzu Vladimírem Ledererem.

Praze tak nabídl další klub, který je zaměřen zejména na domácí publikum. Návštěvníka již od pohledu zaujme svojí neotřelostí a nápadným interiérem, která navíc skrz prosklené stěny klubu nabízí výhled na pravý břeh Vltavy s dominantami jako jsou Národní divadlo a Mánes. Jazz Dock je vyhledávaným místem i pro pořádání konferencí a firemní setkání.

Nové ústředí ČSOB

Radlická 150, Praha 5
50°03'30'' N, 14°23'13'' E
AP Atelier, Josef Pleskot, 2007
 
  • Nové ústředí ČSOB Foto: Tomáš Souček
  • Nové ústředí ČSOB Foto: Tomáš Souček
  • Nové ústředí ČSOB Foto: Tomáš Souček
  • Nové ústředí ČSOB Foto: Tomáš Souček
  • Nové ústředí ČSOB Foto: Tomáš Souček
  • Nové ústředí ČSOB Foto: Tomáš Souček

Moderní budova bez zbytečných okázalostí s flexibilním systémem pracovního uspořádání – tak zněly požadavky investora. Bankovní domy se většinou prezentují jako oslnivé stavby používající drahé materiály. Požadavky na nové ústředí ČSOB byly zcela opačné.

Celý komplex je tvořen šesti pavilony, třemi atrii a dvěma dvory fungujícími jako jeden celek. Budova je navržena jako otevřený pracovní prostor pro 2850 pracovníků, který umožňuje průhledy až 92 procentům zaměstnancům na panorama Vyšehradu. Téměř 85 procent zaměstnanců se dopravuje metrem – výstup z metra je umístěn přímo u ČSOB. Velký důraz je kladen na rostlinné prvky, které prostupují celým objektem. Přístupná zelená střecha pozvolna přechází do okolních svahů. Ústředí ČSOB je navrženo jako nízkoenergetický objekt. Za ohleduplnost k životnímu prostředí získalo zlatý LEED certifikát. Rovněž za celkový návrh byla architektům udělena v roce 2008 hlavní cena Grand Prix.

V případě zájmu o prohlídku ČSOB neváhejte kontaktovat Centre for Central European Architecture, poněvadž objekt není přístupný veřejnosti.