Frankfurtský knižní veletrh 2016
Na pláži leží poklady

Flandry a Nizozemí určují jako čestný host Frankfurtského knižního veletrhu 2016 nové trendy a prezentují knihu jako to nejlepší, co tvůrčí branže nabízí.
 

Když byly Flandry a Nizozemí coby společný jazykový prostor roku 1993 poprvé čestnými hosty Frankfurtského knižního veletrhu, byl úkol jasný: objevit pro německý knižní trh významné vlámsky a holandsky píšící autory. A to se skutečně povedlo, spisovatelé jako Cees Nooteboom či Harry Mulisch zesnulý roku 2010 se později těšili pozornosti nejenom ze strany kritiků, ale jejich romány se s železnou pravidelností objevovaly také v žebříčcích bestsellerů. Nizozemské autory tak více než dvacet let poté již není nutné na německém knižním trhu prosazovat. Spisovatelé jako Jessica Durlacher, Herman Koch, Leon de Winter, A. F. Th. van der Heijden, Connie Palmen, Arnon Grünberg, Maarten ʼt Hart a řada dalších patří mezi oblíbence německých čtenářů. 

Pod heslem „To je to, co máme společné“ se roku 2016 znovu nabízí příležitost objevit tuto literaturu, kterou rozhodně nelze označit za národní. Možná stojí za to věnovat ještě jednou pozornost tomu, co se nám zdánlivě jeví jako důvěrně známé a blízké. A to tím spíše, že host knižního veletrhu představí opravdu mimořádnou novinku. Uměleckým vedoucím odpovědným za prezentaci Flander a Nizozemí zvolily organizace zastřešující akci, Nizozemský literární fond a Vlámský literární fond, Barta Moeyaerta, úspěšného autora knih pro děti a mládež. Jeho program přichází s překvapivě novými akcenty. Záměrně moderní, folklorem jen minimálně poznamenaný program hledal pojítko pro Nizozemí a Flandry, jež by se neomezovalo pouze na jazyk, a nalezl přitom spojitost s Německem: „Chtěl jsem hovořit o tom, co máme společné“, říká Moeyaert, „moře, Severní moře, propojuje jak Belgii s Nizozemím, tak s Německem. Zvolit si však za téma jen Severní moře by přirozeně bylo banální, neboť to má image turistické destinace. Avšak moře coby literární obraz je podle mého názoru úžasné, neboť má svou poetičnost i politický náboj – vzpomeňme jen na problematiku uprchlíků – a také není vždy jen vlídné a krásné.“

Oslovit hlavu i srdce

Program připravený Basem Pauwem, generálním manažerem projektu, Judith Uyterlinde, koordinátorkou literárního programu, a Bartem Moeyaer má nabídnout více než jen fakta s obrazovým doprovodem. Cílem je vyprávět příběhy, řada drobných detailů se má propojit v pestrou směsici obrazů, vizí a nápadů týkajících se současného života, která osloví hlavu i srdce. Ve Frankfurtu se chystá rozsáhlý program, jehož se zúčastní 70 spisovatelů všech žánrů. Jeho část se uskuteční na výstavišti v jednom z pavilonů, který nabídne nákladné ukázky virtuální reality. Frankfurtská divadla a muzea kromě toho představí méně známá jména soudobé umělecké, taneční i divadelní scény z Flander a Nizozemí.

Avšak participace na Frankfurtském knižním veletrhu je pouze částí celého programu, který doplní autorská čtení, performance a festivaly v některých německých městech, např. v Münstru, Mnichově, Lipsku a Berlíně. S ohledem na spolupráci kupříkladu s festivalem lit.cologne začali hosté s prezentací programu již na jaře a budou v ní účastí na hamburském festivalu Harbourfront, Víkendu mladého divadla v Mohuči a výstavou věnovanou nizozemskému avantgardnímu umění po roce 1945 v Karlsruhe pokračovat až do pozdního podzimu. Celkem se v rámci prezentace čestného hosta uskuteční po celém Německu více než 400 akcí.

Jen zdánlivě malý literární region

Ani ekonomické hledisko, ve Frankfurtu tradičně významné, nebude jistě zanedbatelné. Už jen samotná čísla jsou dokladem postavení, jež tato jen zdánlivě malá literární oblast zaujímá na německém knižním trhu: v roce 2016 vyjde 376 nových titulů všech žánrů z Flander a Nizozemí, z toho 230 nově přeložených. Do svého edičního plánu na rok 2016 zahrnulo nějakou holandsky psanou knihu 132 německých nakladatelství. Německo je pro tento literární region s odstupem nejvýznamnější exportní zemí – německé překlady jsou mimoto nezřídka odrazovým můstkem do jiných jazykových oblastí. Podle manažera projektu Base Pauwa se „ještě nikdy nestalo, že by do němčiny bylo během jediného roku přeloženo tolik nových titulů“.

Prezentace Flander a Nizozemí v roli čestných hostů bude novátorská i v jiných ohledech, neboť jejich koncepce výrazně překračuje rámec knižního veletrhu. Mezi spisovateli a literárními agenty vzniknou díky pomoci literárních nadací a poboček Goethe-Institutu trvalé vazby. Od roku 2015 pracovalo v překladatelských domech v Antverpách a v Amsterdamu 31 německých překladatelů, dvanáct německých autorů bylo hosty domů literatury v Bruselu a Amsterdamu, jedenáct vlámských a nizozemských spisovatelů pak hostil Berlín. Na pozvání Goethe-Institutu pobývaly v Rotterdamu jeden měsíc jako „Writers in Residence“ například Kathrin Passig a Annett Gröschner. Poprvé také vychází s podporou Goethe-Institutu v Amsterdamu nizozemský literární časopis Das Mag v unikátním německém vydání.

Kniha coby tradiční a přitom velmi živoucí médium se tak stává středobodem neustále se měnící tvůrčí branže. Dokladem tohoto vývoje je bezpočet revolučních inovací posledních let, které s pomocí nových technologií, originálních způsobů psaní i řady elektronických a analogových publikačních možností obrátily knižní branži na celém světě naruby. Anebo slovy Barta Moeyarta: „Nová jména, noví lidé, nová dynamika! Je to jako s mořem, vše je v pohybu, na pláži leží poklady.“