Virtuální realita Pokusné laboratoře nových technologií

Mit Seznamování s možnostmi, které virtuální realita nabízí, v prostorách knihovny za pomoci brýlí pro VR
Seznamování s možnostmi, které virtuální realita nabízí, v prostorách knihovny za pomoci brýlí pro VR | foto (detail): © Městská knihovna v Kolíně nad Rýnem

V berlínském centru „Game Science Center“ mohou návštěvníci nahlédnout do budoucnosti a přitom si vyzkoušet, co v ní bude ovlivňovat náš každodenní život – kupříkladu nové technologie typu virtuální reality. Ty mohou být zajímavé rovněž pro knihovny.

Že by na téhle výstavě panovalo zrovna ticho, se říct nedá. Namísto toho se zde mísí pípání s elektronickou hudbou a smíchem návštěvníků, kteří právě testují jednu instalaci. Mladá žena vytváří tancem před infračervenou kamerou melodie. Děti natahují ruce nad pískoviště jako mraky a nechávají z nich padat virtuální déšť. U vchodu sedí návštěvníci s masivními brýlemi pro virtuální realitu na očích, kteří právě prožívají dobrodružství v digitálním světě.

ochutnávka Technologií budoucnosti

Berlínské centrum „Game Science Center“ (GSC) není obyčejným muzeem. Všechny exponáty bez výjimky jsou interaktivní a lze se s nimi seznamovat hravou formou. Toto „muzeum budoucnosti“ nabízí ochutnávku technologií, které již zanedlouho budou ovlivňovat náš každodenní život, ať už jde o virtuální realitu (VR) či ovládání pomocí očí či gest. „Řada lidí se na nové technologie zpočátku dívá skepticky“, říká spoluzakladatel centra GSC Cyrill Etter. „Naším cílem je, aby první dojem, který při kontaktu s nimi získají, byl pozitivní.“ Mimořádné oblibě se těší brýle pro virtuální realitu, které v expozicích „muzea budoucnosti“ využívají od samého začátku. Během pětiminutových sezení, tzv. sessions, se návštěvníci muzea mohou ponořit do virtuálních světů. Brýle pro virtuální realitu vytvářejí před očima dva částečné stereoskopické obrazy, z nichž mozek skládá jediný obraz navozující intenzivní vjem hloubky. Uživatelé mají pocit, že „jsou součástí“ děje i proto, že systém sestávající z kamery a brýlí registruje pohyb jejich hlavy. Návštěvníci si mohou vybrat mezi skutečnými filmovými záběry, krátkými animovanými filmy a hudebními videi – nabídka sahá od virtuální projížďky ponorkou až po poetickou interpretaci Saint-Exupéryho Malého prince.
  VR-Headsets Foto (detail): © GSC GameScienceCenter GmbH/Sandy Kramer

virtuální realitu mohou využívat také knihovny

Cyrill Etter je každý den svědkem toho, jaké nadšení virtuální realita u návštěvníků muzea vzbuzuje – a považuje technologii přímo za revoluční: „Stavím ji téměř na úroveň vynálezu televize.“ Již dnes se virtuální realita využívá v různých oblastech života: ve filmech a počítačových hrách, v žurnalistice, v turistickém ruchu, v architektuře a lékařství. Etter je přesvědčen, že virtuální realita by se dala uplatnit rovněž v knihovnách, například v rámci edukativních programů z oblasti historie: „Chce-li někdo vědět, jak se žilo ve starém Římě, pak se díky virtuální realitě může ocitnout uprostřed tehdejšího dění.“ Rovněž aktuální politická a společenská témata by formou imerze bylo možno zpřístupnit snáze než prostřednictvím klasických médií.    

učit se formou aktivního zkoušení

Jako jedno z prvních zařízení na území SRN nabízí Městská knihovna v Kolíně nad Rýnem pravidelné programy, v jejichž rámci se návštěvníci mohou s pomocí brýlí pro virtuální realitu seznámit s možnostmi, které VR nabízí. „Vycházíme z předpokladu, že virtuální realita výrazně ovlivní současnou mediální kulturu – například v oblasti her, architektury, lékařství či komunikace na sociálních sítích“, stojí na internetové stránce instituce. „Lidé by si o nových technologiích měli vytvořit vlastní představu“, říká vedoucí knihovny Hannelore Vogt. „Jde o učení formou aktivního zkoušení.“ V rámci workshopu zaměřeného na virtuální realitu testují návštěvníci zajímající se o tuto problematiku různé aplikace a hry, například program Tilt Brush, díky němuž mohou ve virtuálním prostoru kreslit trojdimenzionálně. Oblibě se prý těší rovněž simulace moře TheBlu a Job Simulator, říká vedoucí dílny Philipp Bültmann. „Díky nim lze snadno pochopit, jak se ve virtuální realitě pohybovat.“ Účastníci mohou kromě toho díky velké obrazovce sledovat, co právě vidí člověk, který má brýle pro virtuální realitu nasazené.   

HTC-Vive-brýle v Městské knihovně v Kolíně nad Rýnem Foto (detail): © Městská knihovna v Kolíně nad Rýnem velký potenciál

Programy nabízené Městskou knihovnou v Kolíně nad Rýnem dokládají, že právě v digitální době, kdy řadu informací získáváme prostřednictvím internetu, nabývají knihovny na významu jako místa. Lidé zde spolu mohou diskutovat a společně se učit, nacházet inspiraci a zkoušet nové věci. Moderní technologie typu virtuální reality má v této souvislosti dvojí úkol: jednak představuje médium zprostředkovávající informace a sloužící ke komunikaci, zároveň je však sama předmětem studia.

Celodenní užívání brýlí pro virtuální realitu je však po organizační stránce výzvou. Berlínské centrum „Game Science Center“ získalo v tomto ohledu cenné zkušenosti.  Brýle je nutno pro každého uživatele vydezinfikovat a vycentrovat. GSC si v průběhu času osvojilo nejen rutinní postup, díky němuž dokáže výrazně snížit provozní a personální nároky s tím spojené, ale vyvinulo rovněž speciální křeslo pro uživatele těchto brýlí ve veřejných institucích. Z hlediska nákladů jsou takovéto postupy pro knihovny nepochybně významné.

Hannelore Vogt z Městské knihovny v Kolíně nad Rýnem souhlasí, že virtuální realita skrývá velký potenciál, „zejména v oblasti lékařství“. Speciálně pro starší uživatele by knihovna proto chtěla nabídnout kurz seznamující se základy trénování mozku prostřednictvím virtuální reality. Účastníci workshopu se mimo jiné naučí, jak si sami mohou naprogramovat jednoduchý svět virtuální reality. „Považujeme za důležité dát se s lidmi do řeči“, zdůrazňuje Hannelore Vogt. „Chceme diskutovat o tom, jak virtuální realita ovlivňuje náš život a práci.“ Nové technologie však knihovna dokáže využít i zcela prakticky: Hannelore Vogt si umí představit, že by dotykové obrazovky sloužící k vyhledávání v katalogu, jež jsou náročné na údržbu, nahradily kamery řízené gestem. Návštěvníci berlínského centra GSC si je mohou vyzkoušet již dnes.