Rychlý přístup:
Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Internetoví boti
Moc názorových robotů

Internetoví boti mohou šířit volební slogany
Internetoví boti mohou šířit volební slogany | Foto (výřez): © fotohansel - Fotolia.com

Umějí šířit zprávy, vstupovat do interakcí s uživateli a dokonce i koncipovat texty. Jsou naprogramované uživatelské profily na sociálních sítích schopny také ovlivňovat rozhodovací procesy?

Nějaká politická strana chce mobilizovat voliče. Využije k tomu sociální sítě jako Twitter a Facebook, prostřednictvím kterých odebírá mnoho lidí zprávy. Za účelem co největší prezence na těchto sítích využije takzvaných „internetových botů“ (odvozeno od slova „robot“, angl. „social bots“), počítačových programů, které simulují způsoby lidského chování. Tito „boti“ začnou po milionech šířit volební slogany strany a tím jim propůjčí velkou mediální závažnost, takže pak skutečně mohou ovlivnit potenciální voliče při rozhodování.

Tento znepokojivý scénář je dnes už zčásti realita. Internetoví boti byli například používáni v předvolebním boji v USA. Výzkumný projekt s názvem Political Bots, realizovaný na Univerzitě Oxford, potvrdil, že třetina všech tweetů ve prospěch Donalda Trumpa a pětina tweetů ve prospěch Hillary Clintonové po prvním televizním duelu kandidátů na úřad prezidenta Spojených států amerických pocházela z takových naprogramovaných strojů na ovlivňování názorů. Služeb internetových botů se využívalo také v rámci debaty o brexitu ve Velké Británii a v kontextu ukrajinského konfliktu, jak prokázal mimo jiné Simon Hegelich, profesor v oboru datové vědy na Technické univerzitě Mnichov (TU München).

POLITIci MAJÍ OBAVY

Ryze technicky sahají schopnosti internetových botů od rozesílání předem připravených zpráv až k vlastnímu koncipování textů a k interakci s „opravdovými“ uživateli. Většinou se těchto schopností využívá k určitému účelu, například pro média, marketing nebo stále více právě i pro politickou propagandu. Jakou moc však internetoví boti skutečně mají? To lze v současné době zatím jen obtížně posoudit. Simon Hegelich vidí hlavní riziko v tom, že tyto programy ovlivňují trendy na sociálních sítích. Prostřednictvím obrovského množství zpráv, rozesílaných tisíci botů, organizovaných zpravidla na sítích, se dají vědomě akcentovat určitá témata. Tento takzvaný „bot effect“ je teoreticky údajně velmi velký. Teoreticky, protože empiricky, jak Hegelich připouští v dokumentu pro Nadaci Konrada Adenauera, zveřejněném v září 2016, jsou takové efekty jen obtížně prokazatelné.

V německém politickém a mediálním provozu je potenciální vliv internetových botů brán velmi vážně. 24. září 2017 se v Německu volí nový parlament. Vzhledem k volebnímu boji pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland, AfD), pro který je charakteristická provokace a zjednodušení, má mnoho političek a politiků obavy, že by internetoví boti mohli této strategii propůjčit ještě větší sílu. Boti obecně mají potenciál ovlivnit výsledek politických rozhodovacích procesů a v extrémním případě dokonce i podkopat důvěru v demokracii, jak se praví v dokumentu, který v lednu 2017 uveřejnila Kancelář pro odhad následků techniky (TAB), fungující při Německém spolkovém sněmu.

BOTi V PŘEDVOLEBNÍM BOJI

Používání botů není v Německu zakázané, v současnosti se pouze diskutuje o povinném označování. Všechny politické strany včetně AfD se však z etických důvodů vyslovily proti používání těchto programů v předvolebním boji. K tomuto tématu se už vyjádřil také spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière: „Budu také usilovat o to, aby všechny politické strany v Německu, které se zúčastní příštích voleb do Spolkového sněmu, veřejně prohlásily, že se na takových akcích nebudou podílet,“ řekl v listopadu 2016 na tiskové konferenci na téma kybernetická bezpečnost.

Internetoví boti by mohli v německém předvolebním boji přesto sehrát významnou roli. Podle informací uveřejněných v únoru 2017 ve Frankfurter Allgemeinen Zeitung se zásluhou sítí internetových botů šíří na Twitteru nebo Facebooku pravicově populistický obsah. To sice neznamená, že strana AfD je sama provozovatelem těchto sítí, ale profituje z nich. Za účelem prověření toho, jak je fenomén internetových botů posuzován z hlediska expertů, pozval Německý spolkový sněm v lednu 2017 experty na odborné jednání. Je zajímavé, že většina pozvaných expertů v podstatě vyvrátila přílišné obavy. Linus Neumann, člen hackerského sdružení Chaos Computer Club se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že nechápe, proč je internetovým botům věnována tak velká politická a mediální pozornost, jak referuje portál Netzpolitik.org: Problémem prý nejsou boti, ale ztráta důvěry občanů v politiku a média. Internetoví boti sice mohou posilovat xenofobní tendence, ale to je vzhledem k malému počtu uživatelů Twitteru v Německu zanedbatelné. Volebních manipulací se prý neobává.

OPTIMALIZACE PODLE POČTU KLIKNUTÍ

Dalším aspektem, který hraje důležitou roli v německé diskusi o internetových botech, jsou technické mechanismy, které jsou základem velkých platforem na sociálních sítích. Například stále více lidí využívá Facebook jako zdroj informací. Tam hraje novinářská serióznost prezentovaného obsahu doposud podřadnou roli – za hlavní kritérium relevantnosti je považován počet kliknutí. Že taková konstelace může posilovat manipulativní tendence, přiznává dnes už i Facebook, který následně oznámil spolupráci s německými mediálními podniky. Mediální podniky mají například podporovat Facebook při vyhledávání zjevně falešných zpráv, takzvaných „fake news“, které bývají obzvlášť často šířeny právě prostřednictvím internetových botů.