500 let reformace „Dívat se lidem na pusu“

 „Všechno má svůj čas“ – je jeden ze slovních obratů, které používal Luther před 500 lety a které používáme i my dnes. Výstava slovinského Goethe-Institutu s názvem Aufs Maul geschaut zve návštěvníky k procítění, poslechu, četbě a prožití slov. Rozhovor s kurátorem Friedrichem Blockem.

Co je tématem výstavy s názvem Aufs Maul geschaut. Mit Luther in die Welt der Wörter (Dívat se lidem na pusu. S Lutherem do světa slov)?

Friedrich Block: Tato interaktivní výstava přibližuje vliv Martina Luthera na vývoj německého jazyka a na dnešní němčinu. Obraty jako „Alles hat seine Zeit“ (Všechno má svůj čas), „In deiner Hand“ (Je to ve tvých rukou) a „Unser täglich Brot“ (Chléb náš vezdejší) používal Luther ve svých spisech, zejména ve svém překladu bible, a tím je učinil způsobilými pro použití v literatuře. Tyto obraty se dochovaly po celá staletí a používáme je dodnes. Osm instalací přibližuje nejen historii jazyka, ale také estetické kvality, jako je písmo nebo zvuk.

Jak Luther ovlivnil charakter němčiny, kterou denně používáme?

Daleko nad rámec obratů, které jsem zmínil, se Luther postaral o sjednocení spisovné němčiny – sloučením dolní a horní němčiny. Směrodatným způsobem ovlivnil charakter němčiny, kterou mluvíme dnes. Každý zná výrazy, které Luther zčásti sám vymyslel. Jsou to slova a slovní obraty, které používáme, aniž bychom přesně znali jejich původ. Například „Dem Volk aufs Maul schauen“ (Dívat se lidem na pusu) je okřídlený obrat, který pochází z Lutherova poselství o tlumočení. Luther zastával názor, že chceme-li zkoumat, jak se jazyk v současné době používá, musíme sledovat, jak lidé mluví – „dívat se lidem na pusu“. Takové obraty postupně vykrystalizovaly a získaly tak schopnost přetrvat po celá staletí.

Jak se dá „vystavit“ jazyk?

Vystavit jazyk znamená koncipovat ho pro výstavní prostor – čtyřrozměrně a multimediálně. Jazyk není plochý, ale vizuální a akustický a realizuje se v čase. Abychom například umožnili prostorové prožití jazykového obratu „Všechno má svůj čas“, museli jsme se vypořádat s významem slova „čas“. Toto slovo pochází z indoevropského jazyka [v němčině se používá označení „indogermánština“] a je spojováno s procesem trhání a rozdělování. Vznikla instalace ve formě obrovského bloku papíru, rozděleného na fragmenty, které se dají odtrhnout a které jsou opatřeny literárními a dokumentárními aspekty na téma „čas“. V interakci s návštěvnicemi a návštěvníky, v procesu odtrhávání, se význam tohoto slova stává smyslově vnímatelným.

Máte další příklad?

„Člověk je zrozen k práci jako pták k létání“ je citát z Lutherova Kázání o stavu manželském. Tento citát je formulován jako přísloví. Slovo „práce“ zažilo v období reformace pozitivní přehodnocení. Práce přestala být považována za přítěž a trápení, ale začala být vnímána jako bohulibá služba. Pro znázornění toho, že slovo „práce“ nabývá stále nových významů, jsme vybrali dlouhý seznam slovních spojení, ve kterých se „práce“ vyskytuje. Na indikačním panelu se každých pár sekund objevuje nové slovo – od „Fronarbeit“ (robota) až po „Arbeitsüberlastung“ (pracovní přetížení). To upozorňuje na Lutherovu kreativitu. Sám totiž vytvářel různá složená slova – například jeho složeniny „Lückenbüßer“ (pomocník v nouzi), „Feuereifer“ (horlivost) nebo „Machtwort“ (rozhodné slovo) se vyskytují i v dnešním běžném jazyce. Osm instalací výstavy se věnuje také zvukové stránce jazyka. Zvukové principy slovních obratů jsou filtrovány a intonovány osmidílnou soustavou jednotlivých zvukových prvků – dřevěných nebo měděných. Rytmické formy, rozčleněné na jednotlivé prvky a nově složené do zvukového dění, se stávají pro publikum slyšitelnými.

Co se můžeme ještě dnes naučit z Lutherova jazykového bohatství?

Výstavu jsme představili v galerii Grimmwelt Kassel v kontextu bratří Grimmů. Skutečnost, že bratři Grimmové uvedli svůj velký slovník německého jazyka Lutherovými zdroji, ukazuje, jak si jeho jazykového bohatství vážili. To, čemu se ještě dnes můžeme od Luthera učit, je jeho působivé, lidem blízké používání jazyka bez zplošťování významu, zvukové bohatství slov a jejich obraznost a přirozená snaha udělat z jazyka médium, které není elitářské nebo regionálně omezené, ale dosažitelné.

  • Interaktive Installation zum Thema Zeit Foto: Mike Schmidt
  • Der Katalog zur Ausstellung in Ljubljana enthält Beiträge zu Primož Trubar, einem slowenischer Reformator, den Luther inspirierte. Foto: Tomato Kosir
  • „Buch mit sieben Siegeln“: Über Lautsprecher, die als Buchenstamm-Stücke inszeniert wurden, sind Texte zum Thema Buch zu hören. Foto: Marko Duplišak
  • Wörter und Redewendungen Luthers sind auch klanglich zu erleben. Foto: Marko Duplišak
  • Eröffnung der Ausstellung auf der Burg Ljubljana. Foto: Marko Duplišak