Rychlý přístup:
Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Nový pracovní svět
Usb místo hoblíku

Znalosti procesů získávají větší význam než znalosti produktů: Učnice kontroluje měřené hodnoty v kontrolním centru chemického zařízení.
Znalosti procesů získávají větší význam než znalosti produktů: Učnice kontroluje měřené hodnoty v kontrolním centru chemického zařízení. | Foto (výřez): © picture alliance/Christian Hager/dpa

Pokračující digitalizace práce a výroby vyžaduje nové způsoby duálního vzdělávání. Je nutné aktualizovat učební plány a učňům nabízet možnost získat doplňující kvalifikaci.
 

Od: Petra Schönhöfer

Dílenský ponk, možná ještě automatická pila a spousta pilin – tak si nejspíš většina lidí představuje pracovní prostředí truhláře. Podle těchto představ truhlář řeže, hobluje a piluje, chce-li vyrobit například skříň. Pro Mariuse Baschiena, truhlářského učně ze Severního Porýní-Vestfálska, začíná však pracovní den úplně jinak. Usedá za bílý stůl k počítači. Podle učebního plánu má dnes navrhnout longboard – tedy delší verzi skateboardu. Počítač pro tyto účely simuluje vlastnosti materiálů nebo ukládá výkresy řezu do počítačových souborů, které jsou kompatibilní se strojem.

Marius Baschien je účastníkem vzdělávacího projektu „digiTS“, který by se chtěl vypořádat s požadavky, které „průmysl 4.0“ klade na duální profesní učňovské vzdělávání v Německu. Většina učebních oborů se v Německu vyučuje v rámci duálního systému. Vzdělávání probíhá paralelně v podniku a v učňovské škole, aby učňové získali jak praktické, tak i teoretické vědomosti. V projektu digiTS jsou zastoupeny všechny zájmové skupiny duálního vzdělávání pro tesaře – mezipodniková výuková dílna, truhlářský cech, internátní škola a samozřejmě podniky. Webcast na foraus.de, vzdělávacím portálu Spolkového institutu pro učňovské vzdělávání (BIBB), ukazuje, jak se mladí lidé seznamují s celým řetězcem digitálních procesů – od prvních návrhů až po hotový longboard. Například data výkresů se v truhlárně převádějí na frézu, vzor dýhy se prostřednictvím vektorové grafiky přeposílá do laserového řezacího systému a takzvaný bumper, který je pro longboard tak důležitý, pochází z 3D tiskárny. Pilin při takovém postupu odletuje poměrně málo – vlastně jenom tehdy, když truhlářští učňové dokončují práci ručně.

OD TOVÁRNÍHO DĚLNÍKA K ARCHITEKTOVI PROCESŮ

Tento příklad ukazuje, že pracovní procesy, ale také distribuční strategie a služby, jsou stále více realizovány prostřednictvím infrastruktur na bázi počítačových sítí. Znalosti procesů získávají větší význam než znalosti produktů. Pro podniky bude do budoucna velice důležité, aby se kvalifikovaní dělníci tomuto trendu přizpůsobili. Dr. Monika Hackel, vedoucí oddělení Struktura a řád učňovského vzdělávání v BIBB, se domnívá, že je nutné jednat: „V současné době pozoruji vysokou dynamiku změn ve světě práce. Tato dynamika vyplývá ze společenských a politických požadavků. Digitalizace tuto dynamiku zesiluje. Politický úkol učňovského vzdělávání spočívá v navrhování nových řešení, abychom těmto vývojovým tendencím dostáli.“

Prostřednictvím internetu je už propojeno odhadem 20 miliard strojů a přístrojů – do roku 2030 už jich má být kolem půl bilionu. „Tovární dělník, který dnes pracuje u pásu, bude v budoucnosti architektem výrobního procesu, který bude propojovat lidi a stroje,“ vysvětluje badatel Ayad Al-Ani v interview, které na začátku roku 2018 poskytl listu Neue Osnabrücker Zeitung. Ayad Al-Ani se v berlínském Institutu Alexandera von Humboldta pro internet a společnost (Alexander von Humboldt Institut für Internet und Gesellschaft) zabývá otázkami budoucnosti. „Organizace práce prostřednictvím lidí a algoritmů mimo hierarchii vyžaduje schopnosti jak z oblasti sociální, tak i technické. Člověk nemusí znát všechno do detailu, ale měl by to umět zorganizovat a využívat.“

UČEBNÍ PLÁNY NEJSOU VŽDY AKTUÁLNÍ

K dosažení toho všeho se musí ještě ledacos udělat. Pilotní projekt, který realizoval Spolkový institut pro učňovské vzdělávání (BIBB) společně s institucí Volkswagen Akademie v automobilovém průmyslu, ukázal, že například povolání „mechatronik“ se v důsledku nových výrobních postupů výrazně mění. Zatímco mechanické činnosti ztrácejí na významu, jiné schopnosti naopak získávají na důležitosti. Učňové se musejí učit číst digitální schémata elektrického zapojení a 3D modely nebo umět rozpoznávat a odstraňovat poruchy ve výrobním postupu podle ukazatelů a zobrazení na monitoru. Ve vzdělávací praxi se k tomu doposud přihlíželo jen částečně. Například na výuku techniky zpracování kovů je v učebním plánu vyhrazeno 18 hodin týdně, což je nadprůměrně mnoho, zatímco odbornosti, po kterých je silná poptávka, jako je například technika sítí, jsou často odbyty během pouhých čtyř týdnů. Předběžný výsledek průzkumu je tedy jasný: Chceme-li dostát realitě ve světě práce, je nutné v případě mechatronika buď vytvořit doplňující vzdělávací obor v oblasti údržby, nově koncipovat dosavadní podnikové vzdělávání, anebo přinejmenším poskytnout možnost dodatečné kvalifikace.
 
Na tyto nové požadavky zareagovalo v roce 2018 Spolkové ministerstvo hospodářství a energie (BMWi). K zahájení nového školního roku zmodernizovalo vzdělávací řád pro 24 učebních oborů (mezi nimi i pro učební obor mechatronik), aby je přizpůsobilo nejnovějšímu technickému vývoji. Navíc vytvořilo nový učební obor „obchodník elektronického obchodu“. „Učňovské vzdělávání prokázalo v minulosti už mnohokrát svou přizpůsobivost a schopnost proměny,“ tvrdí Friedrich Hubert Esser, prezident BIBB. „Věřím, že se tak stane i vzhledem k aktuálním výzvám.“