Rychlý přístup:
Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Výzkum Arktidy
Největší polární expedice všech dob

Ledoborec Polarstern v akci: V září 2019 se nechá výzkumná loď na rok sevřít arktickým ledem
Ledoborec Polarstern v akci: V září 2019 se nechá výzkumná loď na rok sevřít arktickým ledem | Foto (výřez): © MOSAiC/Stefan Hendricks

V září 2019 se nechá německá výzkumná loď Polarstern (Polárka) na rok sevřít arktickým ledem. 600 vědců a vědkyň ze 17 států bude v Arktidě zkoumat už ani zdaleka ne tak věčný led.

Od: Wolfgang Mulke

Ledoborec Polarstern se jen tak něčím odklonit z kurzu nedá. Dokonce i masy ledu o tloušťce 1,5 metru proráží  hladce. A dosáhne-li ledová návrš tloušťky několika metrů, zvýší kapitán této německé výzkumné lodi prostě účinnost rozjezdem a cesta arktickým vodstvem je zase volná. Polarstern byl už v akci jak na jižním, tak i na severním pólu. V současné době se však jeho posádka připravuje na cestu, jaká tu ještě nebyla.
 
Největší arktická expedice všech dob odstartuje v září 2019 z norského Tromsø. Ledoborec Polarstern se v Severním ledovém oceánu nechá na celý rok dobrovolně sevřít ledovými krami a během této doby se bude pohybovat pouze silou driftujícího ledu. Badatelé na palubě chtějí získat data potřebná pro výzkum klimatu a životního prostředí. Za tímto účelem přezimují v několikaměsíční polární noci, během níž je Arktida pro lidi ještě nevlídnějším prostředním než v měsících, kdy převládá světlo. Pracovat zde bude na 600 vědců a vědkyň ze 17 států. Zásobování týmu zajistí několik dalších ledoborců a letadel; k převozu lidí i materiálu budou využívány helikoptéry, pásová vozidla a sněžné skútry.

NÁKLADNÝ VÝZKUM V LEDOVÉM CHLADU

Celý projekt nese název Multidisciplinary drifting Observatory for the Study of Arctic Climate, zkráceně MOSAiC. Na roční dobrodružný výzkum bylo vyčleněno celkem 120 milionů eur. Platí se z něj mimo jiné i speciální pracovní oděvy, které teprve nedávno testovali vědci z Institutu Alfreda Wegenera (AWI) v Bremerhavenu. Oděvy musejí splňovat náročné požadavky - třeba aby jejich nositelé při případném pádu do ledově studené vody nezmrzli nebo aby je oděv nestáhl do hloubky. Na ledové kře chtějí badatelé a badatelky postavit tábor a instalovat kilometrovou síť měřicích míst.
 
„Poznatky, které vyplynou z expedice MOSAiC, pozvednou naše vědomosti o Arktidě na novou úroveň,“ zdůrazňuje spolková ministryně pro výzkum Anja Karliczek. Polární průzkum bude pod německým vedením provádět Institut Alfreda Wegenera, velkou část nákladů uhradí Spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum.
 
Experti a expertky doufají, že přitom získají nové poznatky zejména o vývoji klimatu. Tento vývoj je velice závislý na „dění v meteorologické kuchyni Arktidy“, jak tvrdí vedoucí expedice, Markus Rex. Když se vrstva ledu ztenčuje, dostává se více tepla z oceánu na povrch a do atmosféry – což zase přispívá k oteplování Arktidy, a to zase ovlivňuje podnebí v Severní Americe, Evropě a Asii. Lepší chápání procesů, které probíhají v oceánu, mořském ledu a atmosféře, a jejich vzájemných účinků je jedním z cílů expedice. „Dramatičnost oteplování v Arktidě nereprodukují dnešní klimatické modely v plném rozsahu a nejistota klimatických prognóz pro Arktidu je enormní,“ prohlašuje Markus Rex.

  • Ledoborec Polarstern v akci: V září 2019 se nechá výzkumná loď na rok sevřít arktickým ledem. Foto: © MOSAiC/Stefan Hendricks
    Ledoborec Polarstern v akci: V září 2019 se nechá výzkumná loď na rok sevřít arktickým ledem.
  • 600 vědců a vědkyň ze 17 států chce zjistit data pro výzkum klimatu a životního prostředí. Foto: © MOSAiC/Stefan Hendricks
    600 vědců a vědkyň ze 17 států chce zjistit data pro výzkum klimatu a životního prostředí.
  • Zásobování týmu budou zajišťovat tři další ledoborce a letadla; k převozu lidí i materiálu budou využívány helikoptéry, pásová vozidla a sněžné skútry. Foto: © MOSAiC/Stefan Hendricks
    Zásobování týmu budou zajišťovat tři další ledoborce a letadla; k převozu lidí i materiálu budou využívány helikoptéry, pásová vozidla a sněžné skútry.
  • Jedním z cílů expedice je lepší chápání procesů, které probíhají v oceánu, mořském ledu a atmosféře, a jejich vzájemných účinků. Foto: © MOSAiC/FRoedel
    Jedním z cílů expedice je lepší chápání procesů, které probíhají v oceánu, mořském ledu a atmosféře, a jejich vzájemných účinků.
  • Projekt je považován za největší arktickou expedici všech dob. Foto: © MOSAiC/Mario Hoppmann
    Projekt je považován za největší arktickou expedici všech dob.

arktida jako konfliktní region?

Německo je vědecky aktivní na obou zemských pólech. V nejsevernější vesnici světa, na Špicberkách, provozuje společně s Francií výzkumnou stanici. Na jižním pólu je už celé desetiletí vědcům a vědkyním k dispozici výzkumná stanice Neumayer-Station III. Výzkum klimatu je sice nejdůležitějším důvodem této angažovanosti, ale Arktida je také předmětem politického zájmu spolkové vlády. Zabývá se jí hned pět ministerstev. Jde především o suroviny, které se v důsledku tání ledu stanou v budoucnu přístupnými, ale také o nové cesty pro lodní dopravu, o ochranu životního prostředí, hospodářské šance i obranné aspekty.

Také Spolková zpravodajská služba (Bundesnachrichtendienst, BND), která odpovídá za zahraniční zpravodajství, pozoruje dění kolem severního pólu. „Arktida, která je z velké části neobydlená, má velký potenciál stát se konfliktním regionem budoucnosti,“ prohlašuje německá rozvědka. Ze států sousedících s oblastí Arktidy jsou prý už vznášeny navzájem kolidující vlastnické nároky na tuto oblast, která je údajně bohatá na nerostné suroviny. Tyto nároky dodnes nejsou definitivně vyjasněné. Asi polovina z celkové rozlohy 20 milionů kilometrů čtverečních leží na pevninském soklu, na jehož území mají pobřežní státy zčásti výsostná práva k vytěžování zdrojů.
 
Politicky rozhodnout nemůže Německo v Arktidě nic, to je věc především přímých i nepřímých sousedních států, zastoupených v mezivládní organizaci Arktická rada, tedy Ruska, Norska, Spojených států amerických, Kanady, Dánska, Švédska, Islandu a Finska. Německo má pouze status pozorovatele a vyslovuje se zde především ve prospěch ekologicky únosného a trvale udržitelného využívání možností na obrovském území Arktidy. Hospodářsky je tato polární oblast rovněž zajímavá. Německé podniky jsou odběrateli ropy a zemního plynu z Norska a Ruska. Kromě toho se prostřednictvím strojírenství podílejí také na těžbě surovin.