Městské črty
Schwäbisch Hall – snad nejmenší metropole na světě

Kdo si myslí, že malá města musejí být ospalá, dost se plete. Každopádně to neplatí pro Schwäbisch Hall – není tu nouze o světové umění, světové firmy ani světové divadlo, a to vše se dá navíc obejít pěšky.

Od: Tatjana Kruse

Bušící srdce města: tržiště a potěcha pro oko v jednom

Radnice města Schwäbisch Hall na náměstí Marktplatz. | Foto (detail): © picture alliance / Markus Lange / imageBROKER Městu Schwäbisch Hall říkají místní zkráceně Hall, protože bylo sice v roce 1802 násilně přičleněno k Württembersku, ale místní šlechtický rod Hohenlohů žádný švábský původ nemá. Každý hallský obyvatel vám řekne, že nejhezčí německé náměstí mají právě u nich. Už 800 let mu dominuje nyní evangelický kostel sv. Michala, v němž v 16. století působil slavný reformátor Johannes Brenz. Setkává se tu středověk s barokem a náměstí představuje jasnou dělicí čáru, neboť přesně na tomto místě se zastavil velký požár města v roce 1728. Vyhořelé středověké stavby byly znovu postaveny v barokním slohu. Za druhé světové války byly velkolepé budovy před zkázou ušetřeny. Za symbol města se považují čtyři cihly v logu stavební spořitelny Bausparkasse Schwäbisch Hall a dále kostel sv. Michala se svojí 47 metrů vysokou věží, na niž vede 53 schodů. (Nebo jich je 54? Nejjistější bude spočítat si je osobně.) Pokud by se člověk opřel o zeď radnice a vyčkával, nepochybně by tu časem potkal všechny obyvatele do jednoho. Třeba při nákupu zeleniny na sobotním trhu, u stánku se svařeným vínem při pitoreskních adventních trzích, v cílové rovince desetikilometrového běžeckého závodu napříč městem, zvaného Tříkrálový běh (Dreikönigslauf), o letnicích při festivalu koláčů a kašen (Kuchen- und Brunnenfest), v létě při představeních v rámci divadelního open air festivalu Freilichtspiele nebo na podzim při multikulturním Dni přátelství. Náměstí Marktplatz je zkrátka bušící srdce města.

Schody, které pro Hall znamenají celý svět

Na schodech před kostelem sv. Michala se od června do srpna každoročně konají Freilichtspiele Schwäbisch Hall. V roce 2017 zde byla uvedena hra Brenz, 1548 od Andrease Gäßlera. | Foto (detail): © picture alliance /Christoph Schmidt/dpa A když už je řeč o náměstí Marktplatz, na schodech před kostelem sv. Michala, které mezi turisty kromě siluety města patří k nejoblíbenějším instagramovým motivům, se od června do srpna každoročně koná divadelní open air festival Freilichtspiele Schwäbisch Hall. Historické náměstí nabízí jedinečnou kulisu pro pestrou směsici světových klasiků, hudebního divadla a avantgardy. Hall pořádá divadelní festival už téměř sto let. Teplé letní noci svým hereckým uměním oživují jak slavní, tak i nezavedení ambiciózní herci a místní si často zahrají komparz. Vše začalo v roce 1925 hrou Huga von Hofmannsthala Kdokoli, která se na programu festivalu jednou za pár let objevuje dodnes. Premiéry se řídí mottem „vidět a být viděn“. V době zkoušek se vyplatí zajít na náměstí častěji, aby člověk na vlastní kůži zažil, jak se rodí divadelní kouzlo. Divadelní sezóna nekončí ani s nástupem zimy, v chladném období se vesele pokračuje v divadle Neues Globe Theater na ostrůvku na řece Kocher.

Poctivý příděl kultury

Návštěvníci si prohlížejí umělecké dílo Ikarus Stephana Balkenhola na výstavě „Voda, mraky, vítr, přírodní elementy a fenomény v dílech z Würthovy sbírky“. | Foto (detail): © picture alliance/Jan-Philipp Strobel/dpa Výrobce šroubků Reinhold Würth, jehož hlavní sídlo se nachází ani ne 30 kilometrů odsud v Künzelsau, je již celá desetiletí známý jako mecenáš umění. Jeho jméno je tudíž pojem nejen mezi kutily, ale také milovníky umění. Galerii Kunsthalle Würth navrhl dánský architekt Henning Larsen tak, aby organicky doplnila staré město. Sezónní výstavy prezentují jak díla z Würthovy sbírky, tak i exponáty zapůjčené z proslulých muzeí či od soukromých sběratelů. Museum Würth má pobočku i v bývalém kostele johanitů o pár kroků vedle. Návštěvníci zde mohou obdivovat sbírku sakrálního i světského středověkého umění včetně slavné Madony Ochranitelky (Schutzmantelmadonna) Hanse Holbeina mladšího. Na střeše sousední restaurace Sudhaus se potom rozprostírá nejkrásnější pohled na město a meandry řeky Kocher.

Hidden Champions

Ve Schwäbisch Hall a okolí sídlí celá řada renomovaných firem z nejrůznějších odvětví, jako je například ventilační technika, výstavba saun, výroba sedadel do letadel, odpadní systém nebo balicí technika. | Foto (detail): © Stadt Schwäbisch Hall Když se řekne Schwäbisch Hall, vybaví se většině lidí zdejší stavební spořitelna, která má název města i ve jméně. Ve městě i celém regionu se to firmami, které jsou ve svém oboru napřed, jen hemží. Například pokud jde o ventilační techniku, výstavbu saun, výrobu sedadel do letadel, odpadní systémy nebo balicí techniku. Úspěch lokálních firem se pochopitelně roznesl. Každý rok se v lednu nebo únoru ve Schwäbisch Hall koná tzv. summit lídrů světového trhu. Založil jej bývalý ministr hospodářství spolkové republiky Bádensko-Württembersko Dr. Walter Döring a sjíždějí se sem manažeři a podnikatelé z celého světa, aby něco pochytili od místních malých a středních podniků, kterým se přezdívá „hidden champions“ (utajení šampióni) a které mají často rodinný charakter.

Pole, které klame názvem

„Pole“, které má opravdu styl: fontána s vodní osou v městském parku. | Foto (detail): © Adobe Městskému parku, který slouží jako zelené plíce města, říkají místní „Pole“, protože tu obyvatelé po válce sázeli životně důležité brambory. Na tuto zelenou plochu se usmálo štěstí, když se zde v roce 1982 konala zemská výstava zahradní architektury a pozemek se dočkal zbrusu nové podoby. Od té doby „pole“ tvoří souvislý park o rozloze více než deset hektarů.  Dodnes se každé léto turisté i místní potulují po trávnících, pořádají pikniky a lehají si do trávy, mezi stromy pouštějí hrůzu při brazilském bojovém tanci capoeira nebo venčí psy. Během velkého srpnového festivalu Sommernachtsfest se pole promění v blýskavé moře z tisíců svíček a lampiónů.

Obr v záplavě domů

V bývalém skladu Zehntscheuer, který se dá při pohledu na město sotva přehlédnout, se dnes konají kulturní akce. | Foto (detail): © picture alliance /Helmut Meyer zur Capellen/imageBROKER Někdejší sklad Zehntscheuer, postavený v 16. století za dob svobodného říšského města, nelze přehlédnout. Impozantní velikost této bývalé sýpky nechává tušit, jaké bohatství Hallu přinesla výroba soli a obchod s ní. Už dávno se tu ovšem žádná pšenice neuchovává. Dnes si v sále Neubausaal, jak si teď budova říká, podávají dveře umělci nejrůznějších žánrů. Vystupují tu třeba kabaretní umělci, orchestry vážné hudby, baletní soubory, nebo dokonce šaolinští mniši.

Vždycky je co slavit

Jinde se slaví karneval nebo se pořádají masopustní průvody, v Hallu táhnou obyvatelé ulicemi v nádherných kostýmech při karnevalu Hallia Venezia. | Foto (detail): © Adobe Město ukazuje svou mnohotvářnost, i pokud jde o slavení. Zvlášť uvolněně se v Hallu oslavuje historie města při festivalu Kuchen- und Brunnenfest, vzdávajícímu hold předkům, kteří vyráběli sůl, a tím se zasloužili o bohatství města. Tím ale oslavy nekončí. Když se v únoru při karnevalu Hallia Venezia středověké uličky zaplní postavami ve fantastických kostýmech a maskách, člověka na okamžik napadne, že snad špatně zabočil a ocitl se v Benátkách. V březnu improvizují v sekularizovaném nemocničním kostele hudebníci na festivalu JazzArtFestival. Na podzim se před branami města zvednou oblaka střelného prachu a během mezinárodního střílení z předovek návštěvník zažije romantiku Divokého západu. Během série autorských čtení Literatur live, pořádaných odborem kultury, se na pódiu během roku vystřídají spisovatelé ze všech koutů Německa.

Jednorožci přeci jen existují!

Zdejší klub amerického fotbalu Unicorns (Jednorožci) vbíhající na hřiště. | Foto (detail): © picture alliance / Annegret Hilse / dpa Zdejší klub Unicorns (Jednorožci) patří k průkopníkům amerického fotbalu v Německu. Od svého založení v roce 1983 již klub několikrát vyhrál německé mistrovství. Navíc se Jednorožci angažují v práci s mládeží. Možná získal Schwäbisch Hall zálibu v tomto typicky americkém sportu kvůli tomu, že zde bývaly kasárny vojska USA. Od té doby si Hallané americký fotbal nejen zcela osvojili, ale slaví s ním i veliké úspěchy.

Pozvedněme šálky

Město se snaží vybudovat reputaci místa, kde se každý cítí dobře, a oslavuje bezstarostný životní styl a radost ze života. | Foto (detail): © Stadt Schwäbisch Hall Pro Hall je charakteristický bezstarostný životní styl a vitalismus. Kdykoli počasí dovolí, sedí lidé venku před některou z kaváren nebo hospod a užívají si pohodu a radost ze života. K posezení lákají nesčetné kavárny, hospody, čajovny, stánky s rychlým občerstvením, nebo dokonce i restaurace ověnčené hvězdičkami. Pro ty, kteří by rádi zhubli, však Hall není ideální destinace. V pokušení tu uvádějí lecjaké sladké speciality od tvarohovo-mandarinkového dortu Schmandkuchen až po Comburg-Möndchen (comburský měsíček), což je něco na způsob zahnuté makronky s čokoládovým krémem. Díky kulturní rozmanitosti a významným podnikům lze Schwäbisch Hall s čistým svědomím prohlásit za nejmenší světovou metropoli. Zároveň Hall svou bezstarostností představuje jedno z měst, v nichž se prostě příjemně žije.