© Klett-Cotta
„Mohlo to být i jinak“, napsal Robert Musil ve čtvrté kapitole románu „Muž bez vlastností“. Konstatování svědčící o kritickém myšlení. A co kdyby se jinak vyvíjelo mnohé, či dokonce všechno? Alternativní podání historie formou literatury nabízí zajímavé scénáře. Literární teorie používá v této souvislosti také termíny „parahistorický“ či „alternativní historie“ (uchronie), jako paralelu k utopii. Tradice tohoto žánru sahá daleko do minulosti. Již kronikář Titus Livius se zamýšlel nad tím, co by se přihodilo, pokud by se Alexandr Veliký dožil vyššího věku a vydal se na západ proti Římanům. Na jedné z křižovatek se běh dějin odchýlil od nám známého vývoje.
Pozdní literární debutant, teolog a kulturolog Christian Torkler (nar. 1971) zcestoval celý svět a především Afriku. V jeho románu se Německo po hrůzostrašné třetí světové válce v roce 1978 rozpadá na malé státy. Afrika je bohatým prvním, Evropa třetím světem, kde teror, hlad a zástupy chudých patří na denní pořádek. Krizová oblast obřích rozměrů trpí následky ozbrojených konfliktů. Torkler chce „ve své knize vytvořit celé světy – a znovu je zničit, aniž by se mu za to dostalo trestu.“ Jeho nezapomenutelný hrdina, odvážný frajer Josua Brenner, se z rozvrácené Nové pruské republiky vydává na cestu směrem na jih. Konečně chce žít v lepším, bezpečnějším světě. Autor zkoumal, co se skrývá za společenskými posuny, na téma migrace se podíval neotřelým pohledem a vznesl několik z geopolitického hlediska zásadních otázek o možných alternativách vývoje. „Der Platz an der Sonne“ se odehrává ve fiktivní minulosti, která zároveň představuje možnou podobu budoucnosti. Divoký, překvapivý, znepokojivě aktuální román o útěku opačným směrem!