Jak a proč však dochází k „přetvoření“ pravdy? To není snadná otázka, každopádně prý existuje historická epocha, kterou lze označit pojmem „postfaktická rétorika“ a právě v té prý žijeme. (Pro názornost se lze v knížečce dočíst o novinářském hochštaplerství, o konspiračních teoriích kolem koronaviru a o rétorice pravicového směřování.) Součástí této etapy je především rozšíření sociálních médií a tíhnutí k populistické politice. Proč to ale má být tak nebezpečné? Polopravdy zřejmě existovaly vždycky; pokud jsou však určující pro celou epochu, dochází k hluboké „krizi fakticity“, která nakonec i podkopává samozřejmost demokratických institucí.
Autorka ovšem naznačuje mnohem víc: otřesení smyslu pro pravdu a realitu může vést k civilizačnímu rozpadu. Proto je toto drobné dílo tak významné.
