© Suhrkamp Verlag, Berlin, 2018
Korespondence mezi Rakušankou Ingeborg Bachmannovou (1926–1973) a Němcem Hansem Magnusem Enzensbergerem (nar. 1929) z let 1957–1972, tvořená sto třiceti dopisy, odráží stejnou měrou tehdejší literární život a životní pocit dvou význačných autorů. Sledujeme proměnu jejich vztahu od hravého flirtu přes letmou zamilovanost až po hluboké, kolegiální přátelství. Bachmannová a Enzensberger se seznámili v říjnu 1955 na zasedání Skupiny 47 v Tübingenu. Spojovala je láska k jazyku, pevná víra v mezinárodní jazyk poezie, chuť cestovat a jistá životní odvaha.
Tyto dopisy opravdu svědčí o odvaze a lidskosti, o schopnosti naslouchat navzdory veškerým názorovým odlišnostem, což se dneska stalo raritou. Ukazují, jak důležité je přátelství a jakou cenu může mít laskavé slovo a uznání druhého člověka, kolegy a důvěrníka. Ingeborg píše Mangovi – tak Enzensberger podepsal většinu svých dopisů, –že by se s ním ráda setkala, aby ony názorové rozdíly prozkoumala. Nikoli však proto, aby byli posléze oba téhož názoru, nýbrž aby se jejich prostřednictvím dozvěděla něco nového.
Suhrkamp Verlag