Literatura
„Echtzeitalter“ a Německá knižní cena

Německou knižní cenu, tedy jedno z nejvýznamnějších literárních ocenění, jakého se může německy píšícím autorům dostat, získal za rok 2023 Tonio Schachinger, a to díky románu Echtzeitalter.
 

Od: Tomáš Moravec

Překvapení, obohacení, objev – tak píší média napříč Německem, Rakouskem a Švýcarskem nejen o knize, u níž je oceňováno především skloubení literární přesvědčivosti s chytrou zábavností a vhledem do světa mladé generace, ale i o rozhodnutí poroty.

Překvapením Echtzeitalter, společenský román o Tillovi, chovanci prestižního vídeňského internátu Marianum, rozhodně je. Příběh teenagera, který hledá únik z drsné internátní reality plné tlaku na výkon, snobských spolužáků s násilnickými sklony a učitelů s poněkud mefistofelsky působícími rysy, může čtenářům na první pohled připomínat osudy jiného studenta, jenž se do dějin literatury zapsal už před téměř 120 lety. Zatímco ovšem Musilovy Zmatky chovance Törleße byly v roce 1906 míněny jako román o morálce a odpovědnosti a o hledání svého místa ve společnosti, Schachingerův chovanec Till nebojuje se spolužáky ani sám se sebou. Spíše si buduje svůj vlastní, soukromý, bezpečný svět, do nějž utíká před všemi a před vším, a v němž se hraje podle jeho vlastních pravidel: do světa počítačových her, fantazie a svobody.

Útěky k sobě samému

Tonio Schachinger přitom dobře ví, o čem mluví. Tento autor rakousko-mexicko-ekvádorského původu (narozený roku 1992 v indickém Dillí) byl svého času sám chovancem a posléze absolventem Theresiana, prestižního vídeňského gymnázia, které se stalo předlohou pro románové Marianum. Zda se i on, stejně jako jeho literární hrdina, při výuce smrtelně nudil a došel k názoru, že škola není relevantním místem pro jeho život, a že jejím účelem není ani tak předávat informace o literatuře či přírodních vědách, nýbrž „jen“ utvrzovat sociální kapitál chovanců, z nichž se má stát nová rakouská diplomatická, politická či obchodnická elita?
Zatímco Till, utíkající do vesmíru počítačových her, se stane světovou špičkou mezi hráči „Age of Empires 2“, jeho literární otec Tonio Schachinger to dotáhl až na vítěze Německé knižní ceny: oba přitom za sebou nechali velká jména ve svém oboru a porazili konkurenci, která skutečně měla co nabídnout. V případě Německé knižní ceny to byla například slavná spisovatelka Terézia Mora (*1971 v maďarském Sopronu), která toto ocenění již jednou získala, a to v roce 2013. V roce 2023 byla nominována za působivý román Muna, líčící toxický vztah ženy, která nedokáže opustit muže-tyrana. Rovněž Maman, asi životní román spisovatelky Sylvie Schenk (*1944 ve francouzském Chambéry) je brilantně odvyprávěným příběhem jedné konkrétní ženy. Ta ovšem tentokrát neúčtuje s mužem, nýbrž se svou chladnou a odtažitou matkou a ptá se, jak mluvit s blízkým člověkem, který vlastně s nikým a o ničem vůbec mluvit nechce?

Nové trendy i tematické stálice

Německá knižní cena je obecně známa tím, že šestice jejích finalistů a finalistek každý rok odráží témata, jež hýbou společností. V tomto směru stačí vzpomenout na nebinárního Kima de l´Horizon, držitele ceny za rok 2022 a jeho průkopnický román Blutbuch. Lze přitom vysledovat jisté trendy, mezi něž patří (zejména v Německu) tzv. postmigrantská turecká literatura, tedy knihy zpravidla mladé generace v Německu narozených či vychovaných Turků, kteří čtenářům přibližují generačně, kulturně i hodnotově odlišné světy své, svých rodičů či prarodičů. V roce 2022 se tak mezi finalisty dostala Fatma Aydemir s brilantním románem Dschinns, o rok později vítězství jen těsně uniklo dramatikovi Necati Özirimu (*1988) za jeho působivou románovou prvotinu Vatermal.

Dalším tématem, které se německou literární scénou vine jako červená nit, je NDR. Mladá generace autorů a autorek z východního Německa, kteří byli v době pádu Berlínské zdi dětmi či teenagery, cítí se ale poznamenáni rozpadem hodnotového světa svých rodičů, se v těchto letech chápe pera. Zmiňme například Die frühen Jahre Felixe Stephana nebo další finalistku letošní Německé knižní ceny Annu Rabe a její román Die Möglichkeit von Glück.

Německá knižní cena je tak každý rok nejen literárním svátkem, ale také sondou do německé, rakouské a švýcarské společnosti: čtenář může být z toho, co mu předkládá, překvapen, udiven, nadšen i rozčarován – ale rozhodně by o hodně přišel, kdyby její témata a nositele ignoroval.