Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1) Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Mladí lidé se učí jinak
Vztah k německu je rozhodující

Young people learn German differently
Young people learn German differently | © Goethe-Institut/Daniel Seiffert

Když mají mladí lidé německé kamarády, když se ve škole učí hodně o Německu a ve výuce němčiny často slyší německou hudbu a vidí německé filmy, stoupá jejich motivace k učení němčiny. K vyšší motivaci přispívá také touha studovat nebo pracovat v Německu. To ukazuje i nová studie Goethe-Institutu.

Výuka cizích jazyků bez zprostředkování reálií je dnes už nemyslitelná. Kdo se dnes učí cizí jazyk, dozvídá se také mnoho informací o lidech a zemi nebo zemích, ve kterých se tímto jazykem mluví. Jazyk jako prostředek komunikace nelze zprostředkovávat ani studovat bez zřetele ke společnosti, ve které žijí mluvčí tohoto jazyka (srov. Heyd, 1991, 47). Reálie nejen probouzejí zájem žáků a podporují jejich interkulturní kompetenci, ale používají se ve výuce také ke zvýšení motivace k učení (srov. Bettermann, 2010, 1455; Huneke & Steinig, 2002, 67).

Studie o motivaci mladých lidí k učení

V nové studii Goethe-Institutu o motivaci mladých lidí k učení němčiny byla zkoumána také role reálií ve výuce němčiny a jejich účinek na oblíbenost němčiny jako vyučovacího předmětu (srov. Salomo, v přípravě). Studie ukazuje, že více než polovina učitelek a učitelů němčiny považuje za obtížné učit mladé lidi. Jako zvláštní výzvu vnímají učitelé chybějící motivaci svých mladistvých žákyň a žáků.

Zprostředkování reálií zvyšuje motivaci

Podle téměř všech dotázaných učitelek a učitelů je důležité zprostředkovávat vedle německého jazyka také reálie. To však nutně neznamená, že tito učitelé reálie ve vyučování také často využívají. Podle názoru dotazovaných žákyň a žáků se třetina z nich dozvídá ve škole o Německu jen málo nebo dokonce vůbec nic. Tři čtvrtiny mladých lidí by se chtěly ve výuce dozvídat o Německu víc. Jak smysluplné je brát toto přání žákyň a žáků vážně, je ve zmíněné studii také doloženo: Se stoupajícím podílem reálií ve výuce totiž roste nadšení mladých lidí pro němčinu jako vyučovací předmět (viz graf).

Wechselbeziehung zwischen Landeskunde und Unterricht Abbildung: Wechselbeziehung zwischen Landeskunde und Unterricht | © Dorothé Salomo Graf názorně ukazuje výrazný vzájemný vztah mezi zprostředkováním reálií ve výuce („Učíš se ve výuce němčiny hodně o Německu?“) a oblíbenosti němčiny jako vyučovacího předmětu („Máš rád/a němčinu jako školní předmět?“).

Hudba a filmy podporují motivaci k učení

Musik im Unterricht steigert die Motivation Musik im Unterricht steigert die Motivation | © Goethe-Institut/Sonja Tobias Hudba a filmy ve výuce podporují proces učení a zvyšují u mladých lidí motivaci k učení němčiny. Studie ukazuje, že žákyně a žáky výuka němčiny baví tím víc, čím častěji se ve výuce používá německá hudba a filmy. Obě tato média hrají u mladých lidí ústřední roli i ve volném čase – 92 % z nich rádo poslouchá hudbu a 86 % rádo sleduje filmy. Použití hudby a filmů ve vyučování se proto setkává s velmi příznivým ohlasem. Německá hudba a německé filmy navíc zprostředkovávají i německé reálie, což by mohl být další důležitý důvod oblíbenosti.
Naopak používání internetu ve výuce v porovnání s hudbou a filmy k většímu nadšení pro němčinu nevede, přestože 89 % mládeže ve svém volném čase rádo surfuje po internetu. Pouhé používání internetu však pozitivní efekt nutně nepřináší. Je důležité zakomponovat internet do výuky smysluplně, tak aby poskytoval „mediálně didaktickou nadhodnotu“ (srov. Mayerberger). Internet je navíc při výuce němčiny často využíván bez vztahu k Německu (např. k procvičování slovíček) nebo pro účely všeobecných rešerší. Naproti tomu německá hudba a filmy už samy o sobě reflektují německé reálie.

Pozitivní vliv německých kamarádů

Němečtí přátelé a známí podporují u mladých lidí radost z výuky němčiny. Mladí lidé, kteří ve studii uvedli, že mají německé kamarády nebo známé, mají výuku němčiny raději.

Schüleraustausch zwischen amerikanischen und deutschen Jugendlichen. Schüleraustausch zwischen amerikanischen und deutschen Jugendlichen. | © Goethe-Institut/Daniel Seiffert Ve fázi dospívání mají lidé velký zájem o své vrstevníky a spolu s tím mají i velkou potřebu komunikovat s přáteli. To je bezpochyby jeden z důvodů, proč mladí lidé, kteří mají německé kamarády, vykazují větší zájem o výuku němčiny než ostatní. Zcela určitě to však není jediný důvod – především proto, že mladí lidé při vzájemné komunikaci používají často angličtinu jako dnešní „linguu francu“. Silnější motivaci učit se cizí jazyk mají mladí lidé především tehdy, když mohou tento jazyk používat v autentických situacích. Kromě toho vedou osobní kontakty s rodilými mluvčími často k odbourávání negativních předsudků. A to má nakonec vliv i na motivaci k učení.

Motivaci zvyšuje plánování budoucnosti v německu

Dospělí se zpravidla učí kvůli tomu, aby dosáhli určitých – většinou pracovních – cílů a aby to, co se naučili, dokázali bezprostředně použít. Děti a mladí lidé si naopak osvojují znalosti a schopnosti proto, aby je mohli využít v životě někdy později (srov. Schaie & Willis, 2000). Mladí žáci a žákyně si proto často ani neuvědomují aktuální význam znalostí němčiny. Pro mládí je navíc charakteristické intenzivní hledání orientace a smyslu v životě (srov. Hurrelmann, 2010). Mladí lidé se také často ptají, jaký má smysl učit se německy, nebo jestli to případně není nesmysl.
Když si však mladí lidé spojují studium němčiny s konkrétními – i když pozdějšími – cíli, je jejich zájem o výuku němčiny prokazatelně vyšší. Studie ukazuje, že motivace žáků k učení němčiny se zvyšuje spolu s touhou studovat nebo pracovat v Německu.

Co mohou vyučující ve výuce zohlednit?

Vyučující mohou přispět k tomu, aby výuka němčiny jejich mladé žáky a žákyně více bavila, pokud:

  • budou ve výuce často zprostředkovávat německé reálie – zejména německou hudbu a německé filmy,
  • budou podporovat kontakty s německy hovořícími žákyněmi a žáky, např. elektronickou korespondenci s německými třídami, výměnné pobyty školáků apod. a pokud
  • budou informovat žáky o tom, jaké možnosti se jim otevřou, když se budou učit německy – např. studium nebo práce v zemi, kde se hovoří německy.

 

„Co dělat s…nemotivovanou mládeží?“ (Youtube.com)
 

O průzkumu

Dorothé Salomo byla v pověření Goethe-Institutu déle než rok na cestách a navštěvovala různé sekundární školy po celém světě, aby zkoumala motivaci mladých lidí ke studiu němčiny. V rámci tohoto průzkumu se s pomocí dotazníku dotazovala více než 4000 žákyň a žáků a 500 učitelek a učitelů němčiny. Účastníci průzkumu pocházeli z těchto zemí: Bosna a Hercegovina, Brazílie, Česká republika, Čína, Egypt, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Kamerun, Mexiko, Nizozemsko, Polsko, Rusko, Španělsko, Turecko a USA.

 

Literatura

Bettermann, Rainer: Sprachbezogene Landeskunde. In Hans-Jürgen Krumm / Christian Fandrych / Britta Hufeisen / Claudia Riemer (Hrsg.): Deutsch als Fremd- und Zweitsprache. Ein internationales Handbuch. De Gruyter Mouton, 2010.
 
Heyd, Gertraude: Deutsch lehren: Grundwissen für den Unterricht in Deutsch als Fremdsprache. Diesterweg, 1991.
 
Huneke, Hans-Werner & Steinig, Wolfgang (Hrsg.): Deutsch als Fremdsprache. Eine Einführung. Erich Schmidt Verlag, 2002.
 
Hurrelmann, Klaus: Lebensphase Jugend. Eine Einführung in die sozialwissenschaftliche Jugendforschung. (10. Auflage) Juventa, 2010.
 
Mayrberger, Kerstin: Digital, mobil und vernetzt. Magazin Sprache, Goethe-Institut, Juli 2014.
 
Salomo, Dorothé: Deutschland, Deutschlernen und Deutschunterricht aus der Sicht von Jugendlichen und Lehrkräften in verschiedenen Ländern weltweit. Eine empirische Studie. Goethe-Institut 2014.
 
Schaie, K. Warner & Willis, Sherry L.: A stage theory model of adult cognitive development revisited. In Robert L. Rubenstein et al. (Hrsg.): The many dimensions of aging: Essays in honor of M. Powell Lawton. Springer, 2000.