Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1) Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Mobilní učení ve výuce němčiny jako cizího jazyka
Smartphony, tablety a spol.

Since mobile phones and tablets are an integral part of life for many young people, teachers and parents should give mobile learning in the educational context a chance.
© Syda Productions - Fotolia.com

Mobilní telefony ve škole vnímá mnoho učitelů a rodičů v zásadě negativně. Mobilní koncové přístroje však skýtají šanci pro vzdělávání a mohou obohatit výuku němčiny jako cizího jazyka. Seznamte se s některými praktickými příklady a scénáři pro použití mobilních přístrojů.

Metoda mobilního učení získává stále větší význam – i díky zpravidla rychlému a cenově příznivému přístupu na internet především ve středoevropském a angloamerickém prostoru. Žáci mají díky svým smartphonům a tabletům v podstatě stále a odevšad přístup ke svým datům a mohou tato data měnit, archivovat je a využívat – jako například pro Google Maps, internetové vyhledávání restaurantů, streamování audia a videa nebo elektronická portfolia. Mobilní telefony jsou moderní, všudypřítomný nástroj pro mladé studenty. A prakticky ve všech rodinách jsou mobily a internet k dispozici, jak dokládá studie JIM („mládež, informace a média“), která zkoumá, jak mladí lidé využívají média k získávání informací (Feierabend, Plankenhorn, Rathgeb 2014).

Mobilní telefony a tablety jsou integrální součástí života mnoha mladých lidí, a proto by učitelé a rodiče měli dát mobilnímu učení ve výukovém kontextu šanci. Ledasčeho lze dosáhnout zejména zvyšováním motivace, například při používání populárních médií. Používání přístrojů se neomezuje pouze na školní třídu nebo na počítačovou učebnu. To žákům umožňuje odpoutat se od nehybných, pevně daných učebních prostor a učebních kontextů a využívat prostory a kontexty mobilní (srov. Wiley 2009). Takzvaný „cloud computing“ navíc umožňuje rychlý, mobilní, ubikvitární a na potřeby orientovaný přístup k nejrůznějším datům.

Mobilní telefon tedy poskytuje osobní a stálou dostupnost, vysokou paměťovou kapacitu pro rozmanité formy zobrazení, aktivní mediální funkce pro videa, fotografie, hudbu a audiozáznamy, aplikace pro organizaci všedního dne jako kalendář, budík a navigaci, dále přístup k rozmanité osobní komunikaci (What’s App, Facebook, telefon) a rozhraní a přístup k internetu s jeho specifickou komunikací a jeho informačními a mediálními archivy, ale také funkci rozhraní Bluetooth nebo WLAN a spojení s interaktivní tabulí (Friedrich/Bachmair/Risch 2011, 11).

Didaktické rámcové body pro plánování a analýzu výukových jednotek

K plánování a analýze výukových jednotek s mobilními koncovými přístroji se podle Bachmaira hodí šest didaktických rámcových bodů (tamtéž, 9).

Integrace neformálního učení do škol: Mobilní telefon umožňuje zahrnout do školní výuky neformální učení a vědomosti z běžného života. Mobilní koncový přístroj může sloužit jako rozhraní mezi mladou kulturou, každodenním životem a cíleným učením v rámci výuky.

Vytvoření epizod situačního učení: Mobilní telefon se svými možnostmi použití může podpořit situační učení. Výuka vedená učitelem se dá například spojit s epizodami žákovských aktivit, ke kterým je využíván mobilní telefon.

Generování učebních a mediálních kontextů: S pomocí mobilního telefonu mohou učitelé a žáci vytvářet nové učební kontexty. Učební kontexty jsou generovány na rozhraní mediální konvergence na internetu, v zábavných médiích a ve škole. Mohou to být i situace, které se odehrávají mimo školu.

Vytvoření komunikačních mostů a komunikačních řetězců: Mobilní telefon může vytvořit komunikační mosty a komunikační řetězce mezi běžným životem a školou.

Individuální aktivizace žákyň a žáků ve škole jako expertů jejich vlastního každodenního života: Z mnoha žákyň a žáků se postupně stali experti na mobilní telefon, kteří vědí, jak mohou mobilní koncový přístroj využít ke školnímu i mimoškolnímu učení.

Vytvoření citlivých vývojových a učebních kontextů: Mobilní artefakty vygenerované dětmi (jako např. videa, zprávy na chatu nebo fotografie) „mají úzkou souvislost s tématy osobního vývoje dětí a dají se užitečně integrovat do učební situace“ (tamtéž, 9).

Scénáře praktického použití mobilních koncových přístrojů ve výuce němčiny jako cizího jazyka

Na základě těchto rámcových bodů lze přehledně představit čtyři základní typy scénářů praktického použití mobilních koncových přístrojů ve výuce němčiny jako cizího jazyka. Souhře formálního učení (například ve škole) a neformálního učení (například doma nebo na cestách) se v mobilním kontextu připisuje velký význam. Specht/Ebner/Löcker (2013) (s odkazem na So/Kim/Looi, 2008) rozlišují v této souvislosti čtyři základní typy:

Typ I: Plánované učební situace v prostoru třídy
U tohoto typu se jedná o klasické aranžmá mobilního učení v učebně.
Mindmap eines Schülers © Thomas Strasser Mindmap eines Schülers | © Thomas Strasser
Možný didaktický scénář: Žákyně a žáci společně vytvářejí ve výukové hodině s pomocí aplikace myšlenkovou mapu („mind map“) na téma Život ve městě.







Všeobecný didaktický potenciál pro výuku cizích jazyků:       
  • Vytvoření specifických myšlenkových map na daná témata na základě učebních osnov
  • Vypracování a opakování již známých nebo nových slovních polí (dopravní prostředky, budovy atd.)
  • Myšlenková mapa jako metoda uvedení do tématu příp. metoda opakování tématu (např. upevnění/opakování/vizualizace slovních polí) 
Typ II: Plánované učební situace mimo prostor třídy
Zde se jedná například o dokumentaci exkurze pomocí mobilního koncového přístroje (s funkcí kamery) a různých aplikací (např. Evernote) pro uložení a opětovné využití digitálních artefaktů. Schülerdokumentation eines Museumsbesuchs (Beispiel Typ II ) © Thomas Strasser Schülerdokumentation eines Museumsbesuchs | © Thomas Strasser

Možný didaktický scénář: Žákyně a žáci navštíví muzeum a musejí zdokumentovat objekty, které se jim líbí nebo které je fascinují. Uložené fotografie a videa pak žáci během vyučování prezentují na mobilním koncovém přístroji a popisují je ve volném, mluveném diskurzu. Učitelé a žáci mohou klást otázky k objektům.

Všeobecný didaktický potenciál pro výuku cizích jazyků:
  • Dokumentace objektů, které se žákům líbí, a proto je rádi popisují
  • Vypracování a opakování lexikálních tematických polí (tvary, velikosti, barvy, estetické aspekty)
  • Učit se popisovat objekty, volná prezentace (mj. předložky)
  • Procvičovat a opakovat otázky a odpovědi
Typ III: Neplánované učební situace mimo prostor třídy
Foto mit Schülerkommentaren © Thomas Strasser Foto mit Schülerkommentaren | © Thomas Strasser Žáci vybavení mobilním telefonem navštíví ve volném čase a z vlastního zájmu například přírodovědné muzeum.

Možný didaktický scénář: Mobilním koncovým přístrojem si žáci vyfotografují nebo nafilmují výstavu podle vlastního zájmu. Na Facebooku nebo prostřednictvím aplikace WhatsApp potom komentují příp. sdílejí fotografie se svými přáteli ze skupiny, která se učí němčinu jako cizí jazyk.








Všeobecný didaktický potenciál pro výuku cizích jazyků:
  • Dokumentace artefaktů, které se žákům líbí, a proto je rádi sdílejí a v ideálním případě také německy popisují.
  • Vzhledem k tomu, že si žáci objekt osobně vybrali a sdílejí ho se skupinou, která se učí němčinu jako cizí jazyk, mají v zásadě zájem tento objekt stručně popsat a okomentovat (intrinzická/extrinzická motivace).
  • Tvorba krátkých cizojazyčných statusů (zaměření na příslušná lexikální tematická pole)
Typ IV: Neplánované učební situace v prostoru třídy
Kommentierte Whiteboardmitschrift © Thomas Strasser Von Schülerin kommentiertes Foto eines Whiteboards | © Thomas Strasser Žákyně vyfotografuje mobilním koncovým přístrojem obraz na tabuli nebo učitelčin zápis na tabuli a pošle fotografii prostřednictvím aplikace WhatsApp spolužačce, která je nemocná.

Možný didaktický scénář: Žákyně vyfotografuje příp. nafilmuje text, který učitelka promítá na stěnu. Učitelka uvádí detaily, které v textu nejsou zmíněny. Žákyně to nahraje pomocí smartphonu (fotografie, audio nebo video; za předpokladu, že je to s učitelčiným svolením) a opatří sestřih vlastními komentáři nebo tipy k učení (použití aplikace pro anotování). Fotografii s písemnými komentáři pak pošle nemocné spolužačce.

Všeobecný didaktický potenciál pro výuku cizích jazyků:
  • Opětovné shrnutí a vlastní komentování a interpretování určitých cizojazyčných textů
  • Podpora globální a detailní čtecí a poslechové kompetence (například čtení po smyslu textu nebo detailní čtení), procvičování receptivních schopností
  • Podpora produktivních schopností, protože žákyně musí to, co si přečetla a co slyšela, zformulovat vlastními slovy v cizím jazyce pro nemocnou spolužačku.
Podrobné scénáře praktického použití mobilních koncových přístrojů ve výuce němčiny jako cizího jazyka si můžete stáhnout ve formátu PDF zde: (Praktische Einsatzszenarien)

Vyhlídky

Smartphone neboli „chytrý telefon“ je už pevnou součástí života mnoha – především mladých – žákyň a žáků. Smartphony, tablety a spol. však určitě hned tak nenahradí školní výuku ani osobnost učitele. „Nové“ technologie by měly sloužit spíše jako didaktizující přídavek k běžné školní výuce, aby bylo možné smysluplně propojit prvky analogové s prvky digitálními a formální učení s učením neformálním.

Na základě různých právních ustanovení o ochraně osobních údajů v rámci Evropy bývá používání smartphonů ve výuce často komplikované. Žádoucí by byla taková legislativa, která by byla přizpůsobená technologickým danostem a která by používání učebních technologií sice kriticky reflektovala, ale neznemožňovala ho různými zákazy. Aby mohli být (nastávající) učitelé a učitelky co nejdříve připravováni na cílené digitalizované a mobilní didaktizační procesy, je nutná pozitivní didaktika cizích jazyků, která zdůrazňuje nadhodnotový potenciál mobilních učebních průvodců především v propojení s tradiční školní výukou. To často nevyžaduje žádné komplexní technologické postupy, ale spíše vytvoření a schválení jednoduchých mobilních sekvencí takzvaného „mikroučení“ („microlearning“).

 

Literatura

Feierabend, Sabine; Plankenhorn, Theresa; Rathgeb, Thomas: JIM 2014: Jugend, Information, (Multi-) Media – Basisstudie zum Medienumgang 12- bis 19-Jähriger in Deutschland. Stuttgart: Medienpädagogischer Forschungsverbund Südwest 2014.
 
Friedrich, Katja; Bachmair, Ben; Risch, Maren: Mobiles Lernen mit dem Handy. Herausforderung und Chance für den Unterricht. Weinheim [u.a.]: Beltz 2011.
 
So , H.-J ., Kim I ., & & Looi , C.-K.: „Seamless Mobile Learning: Possibilities and Challenges Arising from the Singapore Experience.“ In: Educational Technology International, 9 (2) 2008, 9-121.
 
Specht, Marcus; Ebner, Martin; Löcker, Clemens: „Mobiles und ubiquitäres Lernen: Technologien und didaktische Aspekte.“ In: Ebner, Martin; Schön, Sandra  (Hrsg.): L3T: Lehrbuch für Lernen und Lehren mit Technologien, 2013.
 
Wiley, David: Openness, Dynamic Specialization, and the Disaggregated Future of Higher Education. 2009.